Jde o virové onemocnění, které se vyznačuje náhlým začátkem, provázené horečkou schváceností, únavou, bolestmi kloubů a svalů. Stav je provázen zánětem horních cest dýchacích.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Chřipka je akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B nebo C rodu Influenza, čeledi Orthomyxoviridae. Viry chřipky se přenášejí kapénkovou infekcí a jsou vysoce nakažlivé. Dvakrát ročně vyvolávají sezónní epidemii chřipky – v zimě na severní polokouli, v létě na jižní. Jelikož tyto viry mění svou strukturu, epidemie se pravidelně opakují. Mohou tak onemocnět lidé, kteří chřipku již prodělali, neboť protilátky nepůsobí na pozměněný virus.
Mezi základní typické příznaky chřipky patří rychlý nástup nemoci, horečka kolem 38–40 °C, v úvodní fázi onemocnění doprovázená zimnicí a třesavkou, celková schvácenost, intenzivní bolest hlavy, svalů a kloubů, pocit únavy, nechutenství, pocity na zvracení. Současně se objevuje suchý, dráždivý, bolestivý kašel, který přechází po několika dnech v kašel s malou produkcí hlenu. U nekomplikovaného průběhu trvá chřipka 7–10 dní a obvykle stačí symptomatická terapie. Základem léčby je klid na lůžku, dostatečný přísun tekutin a tlumení příznaků pomocí volně prodejných léků.
Čtěte také: Je to chřipka nebo jen nachlazení?
Neléčená chřipka může vést ke komplikacím bakteriálními superinfekcemi, což v konečném výsledku prodlužuje i následnou pracovní neschopnost. Zbytečným přecházením tuto kapénkovou infekci šíříme dál a ohrožujeme tím nejen své zdraví, ale i zdraví své rodiny a všech, s nimiž se setkáváme.
"Obecně lze říci, že když se chřipka neléčí a neudržuje klidový režim, zvyšuje se pravděpodobnost komplikací. A to jak primárních, způsobených virem, nebo sekundárních - způsobených bakteriální infekcí jako je zánět dutin, středního ucha nebo průdušek," říká primářka Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Komplikace chřipky
Primární
Jedná se o komplikace, které způsobuje přímo chřipkový virus, ať už svou vyšší agresivitou, nebo oslabením organismu.
- akutní zánět hrtanu - začíná náhle a projeví se dráždivým kašlem, ztrátou hlasu, sípáním a dušností. Zánět se může rozšířit až na průdušky, kdy se obvykle k obtížím přidává drsný, hrubý kašel a vysoká teplota.
- chřipkový zápal plic - Jde o těžkou, život ohrožující komplikaci. Rozvíjí se krátce po počátečních příznacích chřipky. Při zápalu plic se rychle zvýrazňuje kašel a nemocný nestačí s dechem. Léčba může být velmi náročná a v těžkých případech se může jednat o onemocnění smrtelné.
- zánět svalů - svalové postižení se objevuje zhruba za pět až sedm dní od počátku chřipky. Projeví se výraznou únavou, svalovou slabostí a hlavně bolestí svalů.
- zánět srdce - záněty srdečního svalu, osrdečníku či srdeční chlopně, kde poté může docházet k její nedomykavosti. Záněty srdečního svalu i osrdečníku mohou vzniknout jak v době nemoci, tak i po ní. Nejčastěji se projeví do tří týdnů po prodělaném onemocnění.
- postižení nervového systému - jedná se o zánět mozku a jeho obalů (mozkových blan). Projeví se úpornými bolestmi hlavy, očí, světloplachostí, malátností, celkovou schváceností, bolestmi svalů a zad. Přidat se mohou poruchy vědomí, halucinace nebo křečovité záškuby končetin.
Sekundární
Virem poškozené sliznice představují ideální prostředí pro usídlení a množení bakterií. Vzniká nasedající bakteriální infekce. Rozvoj takové komplikace se většinou prozradí novým vzestupem teplot.
- zápal plic
- zánět středního ucha
- zánět vedlejších dutin nosních
Ačkoli různé gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení, průjem, bolesti břicha) mohou chřipku celkem běžně doprovázet, může být výjimečně evidována i hematemeze, meléna či krev ve stolici, stejně jako akutní eroze žaludeční sliznice.
Čtěte také: Když bolí ouško
Kdo je nejvíce ohrožen?
Někteří lidé jsou chřipkou a jejímu možnými komplikacemi ohroženi více než ostatní.
Tito jedinci tvoří tzv. rizikové skupiny:
- dospělí nad 50 let, zejména nad 65 let
- osoby s poruchou imunity (HIV pozitivní, po transplantaci, na chronické imunosupresi)
- pacienti s chronickým onemocněním plic (chronická obstrukční plicní nemoc, astma, cystická fibróza)
- lidé s chronickým onemocněním ledvin nebo jater
- osoby s chronickým onemocněním oběhového systému
- lidé trpící onemocněním diabetes mellitus (cukrovka)
- pacienti pobývající v zařízení dlouhodobé péče
- pracovníci ve zdravotnictví
- pracovníci v sociálních ústavech
Čtěte také: Nechcete brát antibiotika zbytečně? Nechte si změřit CRP.
Jak uchránit sebe i své nejbližší před nákazou?
Nepotřebujete nic zásadního, jen dodržovat několik pravidel a hygienických zvyklostí.
Snižte riziko přenosu:
- V době chřipkové epidemie nepodávejte ruku, neobjímejte se a nelíbejte se při pozdravu.
- Vyhýbejte se přelidněným prostorům.
- Nedotýkejte se nosu, očí a úst špinavýma rukama – tedy ani rukama, které sahaly na kliky dveří ve veřejných místnostech, držely se madel v autobusu, držely nákupní košíček..
- Myjte si pravidelně ruce vodou a mýdlem. Šikovné je mít po ruce i nějaký dezinfekční prostředek, kterým lze ruce ošetřit ve chvíli, kdy není umývadlo k dispozici – k dostání jsou různé gely, dezinfekční kapesníčky…
- Nejezte špinavýma rukama – stačí se zakousnout do rohlíku, na který jste sáhli chvíli poté, co jste odložili košíček v obchodě a nakazíte se.
Očkování proti chřipce
Nejúčinnější prevencí je očkování proti chřipce. Monitorované genetické změny cirkulujících chřipkových kmenů jsou použity v doporučeních poskytovaných SZO více než stovkou laboratoří po celém světě k výrobě vakcín proti sezonní chřipce. Vakcíny jsou proto schopny vytvářet dostatečnou imunitní odpověď vůči nově zjištěným virovým variantám a mají vysoký bezpečnostní profil a nelze z nich onemocnět.
Nejvhodnější doba pro očkování je v září, říjnu a listopadu, tedy v období před začátkem chřipkové epidemie.V současnosti se doporučuje očkovat stále i v epidemii a ochránit tak očkováním zdravé jedince. Ochrana před chřipkou začíná 2 týdny po očkování a přetrvává přibližně 6 měsíců až 1 rok. Rizikové skupiny populace by proto měly být očkovány proti chřipce každý rok.
