Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Chrápání postihuje 10 až 20 procent populace do 35 let věku. S přibývajícím věkem procento výskytu významně stoupá. V 60. roce věku se může vyskytovat u 50 až 60 procent mužů a 30 až 40 procent žen. Chrápání je třikrát častější u obézních jedinců.
Čtěte také: Špatně spíte? Je na čase navštívit lékaře.
Při hodnocení chrápání musíme zásadně odlišovat dvě kategorie:
1. chrápání jakožto zvukový a zdraví neohrožující fenomén při spánku,
2. tzv. spánkovou apnoe (0SA), při níž dochází k dechovým poruchám, či lépe řečeno dechovým pauzám, které již mohou představovat zdravotní komplikaci.
Příčiny chrápání a obstrukční spánkové apnoe
Příčiny chrápání a obstrukční spánkové apnoe lze rozdělit na poruchy centrální, které nelze chirurgicky ovlivnit, a poruchy místní a celkové. Při centrální apnoe je navíc porušen průtok vdechovaného vzduchu plícemi a není přítomen pohyb hrudníku. Jedná se o neurologickou poruchu v oblasti mozkového centra, které je zodpovědné za kontrolu dýchání.
Místní příčiny
- oslabená funkce svalů měkkého patra, jazyka a hltanu,
- mechanická obstrukce v horních dýchacích cestách (zvětšená nosní mandle, zvětšené krční mandle, deformace čelisti a zubů, cysty atd.),
- nadměrné prodloužení měkkého patra a čípku dolů a dozadu,
- omezení průchodu vdechovaného vzduchu nosem (deformace nosní přepážky, záněty vedlejších dutin nosních, nosní polypy, alergická i nealergická zduření nosní sliznice, nádory nosní sliznice atd.).
Celkové příčiny
- nadváha - nadměrná tělesná hmotnost hraje při chrápání a OSA významnou roli,
- alkohol a medikamenty,
- hormonální poruchy (hypotyreóza),
- infekce nervového systému (neuroinfekce),
- poruchy látkové výměny (úplavice močová),
- další.
Čtěte také: Poruchy spánku nelze dlouhodobě podceňovat
Diagnostika u prostého chrápání a obstrukční spánkové apnoe
Přístup k diagnostice příčin chrápání a stanovení typu ventilační poruchy musí být komplexní, a vyžaduje tedy spolupráci několika lékařských oborů, jakými jsou otorinolaryngologie (ORL), neurologie - spánková laboratoř, pediatrie, alergologie, kardiologie a plicní lékařství - vždy individuálně podle potřeb nemocného.
Doporučený diagnostický postup
- Cílená anamnéza (pokud možno i od partnera/ky);
- Subjektivně – nedostatečně osvěžující spánek, zvýšená denní spavost;
- Otorinolaryngologické vyšetření (ORL) včetně vyšetření endoskopického se stanovením rozsahu možné obstrukce v horních dýchacích cestách,
- Polysomnografické vyšetření ve spánkové laboratoři s monitorováním EEG (mozková aktivita, dýchání nos-ústa, dýchání hrudníkem a břichem, EKG vyšetření, svalová aktivita, oční pohyby, nasycení krve kyslíkem (saturace O2) a další biologické parametry. Odlišení prosté ronchopatie od SAS a obstrukčních apnoických pauz od centrálních.
- Zobrazovací metody - rtg cefalometrie, která je přesnou metodou k určení anatomických odchylek na lebce, CT, MR
Vlastní výsledky jednotlivých vyšetření jsou pak konzultovány a individuálně hodnoceny. U každého pacienta zvlášť je stanoven optimální diagnostický a léčebný plán.
Příznaky při chrápání spojeném s poruchami dechu obstrukční spánkové apnoe
K hlavním příznakům potížím na něž si pacienti se syndromem obstrukční spánkové apnoe (OSA) nejčastěji stěžují, patří:
- opakované noční probouzení,
- neklidný a přerušovaný noční spánek spojený i intenzivním chrápáním a poruchami dechu (apnoickými pauzami),
- ranní únava, pocity nevyspání,
- ranní bolesti hlavy,
- snadné usínání nejen v noci, ale i přes den, například při schůzích, v dopravních prostředcích, u televize, při četbě knihy nebo časopisu, v zaměstnání, ale i uprostřed rozhovoru,
- sklon k usínání při řízení motorových vozidel,
- hlasité explozivní chrápání,
- poruchy libida a potence,
- změny osobnosti,
- zvýšené pocení během spánku,
- častější frekvence močení v průběhu noci.
Uzávěr v oblasti horních cest dýchacích (OSA) bývá provázen zdravotními komplikacemi tehdy, když počet dechových pauz nebo časových úseků se sníženou ventilací dosáhne určitého počtu a délky trvání tak, že dojde ke snížení saturace krve kyslíkem, a následkem toho ke snížení prokrvení životně důležitých orgánů, zejména mozku a srdce.
Nejčastější zdravotní komplikace u nemocných s OSA:
- dlouhotrvající OSA obecně zvyšuje riziko srdečních onemocnění,
- snížení ventilace vede k přetlaku v plicích, a následkem toho ke zvýšení srdečního výdeje,
- vysoký krevní tlak (statisticky je u 50 procent pacientů),
- riziko sníženého prokrvení mozku až mozková mrtvice u starších pacientů,
- změny nálad se sklonem k depresi,
- poruchy koncentrace a paměti, poruchy verbální výkonnosti.
Krátké dechové pauzy ve spánku se však mohou objevit i u zcela zdravých jedinců a jsou bez klinického významu. Je třeba zdůraznit, že ne každý pacient, který chrápe, má OSA a ne každý pacient s OSA je při chrápání ohrožen zmíněnými zdravotními komplikacemi.
Čtěte také: Kvalitní spánek ovlivňuje naše zdraví i délku života
Léčba chrápání spojeného s dechovými poruchami OSA
Lze říci, že neexistuje jednotný léčebný postup. Ten je zcela individuální u každého pacienta a je řešen, jak již bylo řečeno, v rámci kooperace několika odborníků a na základě anamnestických údajů získaných jak od nemocného, tak od jeho rodiny. Léčba centrální poruchy spánku - spánkové apnoe je pak v rukou neurologů a pneumologů (CPAP atd.). Mohou se vyskytovat i smíšené formy jak centrální, tak i periferní, jejich léčba je pak přísně individuální po interdisciplinární konzultaci s účelem nalézt nejoptimálnější formu léčby.
Indikace k terapii musí být podložena maximálně možným komplexním vyšetřením pacienta a patří do rukou jen zkušených odborníků.
Dělení léčby:
- behaviorální - doporučení snížení nadváhy u obézních nemocných, zákaz kouření, zákaz používání hypnotik a alkoholu před spaním atd.,
- konzervativní - použití některých místně nebo celkově aplikovaných léků nebo některých pomůcek (stabilizační dlahy, dechová maska apod.),
- chirurgická léčba - cílená léčba obstrukce v oblasti horních dýchacích cest, ať už je řešena klasicky laserem, radiofrekvenční technikou, zevní operací krku v oblasti jazylky a svalů krku, operací dolní čelisti atd. Jejím cílem je zvětšení prostoru a snížení odporu v dýchacích cestách.
Zdroj: zdravi.euro.cz