Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Vědecké studie naznačují, že pro zdraví očí může hrát významnou roli dostatečný a vyvážený příjem některých vitaminů, karotenoidů a minerálních a dalších látek. Zdrojem mohou být potraviny, obohacené vitaminy nebo multivitaminové tablety s minerálními látkami. Vitaminy a stopové prvky jsou nezbytné pro dobré vidění a pro zachování zdravých očí od dětství až do dospělosti.
Vitamin A
Vitamin je nepostradatelný pro správnou funkci zraku.Jedna z forem vitaminu A, tzv. retinal, je totiž součástí pigmentu v sítnici oka, v jeho světločivých strukturách. Dopadem světla se tyto struktury podráždí, vzniklý vzruch se pak nervovými dráhami přenese do mozku a my vidíme. Nedostatek vitamínu A vede k šerosleposti. Toto onemocnění se projevuje sníženou schopností vidět za šera nebo obecně při zhoršených světelných podmínkách, např. při setmění nebo umělém osvětlení.
Vitamin A je rozpustný v tucích a nachází se v másle, plnotučném mléce, smetaně a sýrech. Můžeme ho také přijímat prostřednictvím vitaminových tablet. Doporučená dávka tohoto vitaminu je pro ženy 0,9, pro muže 1,0 mg denně. Tato dávka by neměla být překročena.
Vitamin A můžeme přijímat také prostřednictvím některých karotenoidů, látek, obsažených v ovoci a zelenině. Některé karotenoidy mají aktivitu vitaminu A, tzn. náš organismus si z nich dokáže sám vitamin A "vyrobit". Při tomto způsobu příjmu neexistuje riziko z předávkování vitaminem A, protože organismus si z karotenoidů vytvoří jen takové množství tohoto vitaminu, které momentálně potřebuje a zbytek z těla vyloučí.
Nejznámějším karotenem s aktivitou vitaminu A je beta-karoten, který dává žlutooranžové zabarvení zelenině a ovoci. Nachází se v mrkvi, paprice, meruňkách, broskvích, špenátu, brokolici a pod. Beta-karoten je rozpustný v tucích a lépe se vstřebává, pokud zeleninu či ovoce (např. mrkev, špenát) nadrobno nakrájíme nebo nastrouháme, tepelně upravíme a doplníme olejem nebo jiným tukem.
Antioxidační látky
Vnější prostředí je zdrojem volných radikálů, látek, které mohou ohrozit naše zdraví. Např. UV záření a ionizační záření jsou zdrojem volných radikálů, které mohou poškodit membrány a proteiny v čočce. Jak stárneme, poškozené proteiny se akumulují, čočka se zakaluje, v některých případech může tento stav vyústit až v onemocnění, které se nazývá šedý zákal -- katarakta. Organismus se dovede proti volným radikálům bránit pomocí tzv. antioxidantů, látek různé povahy, které mají schopnost volné radikály neutralizovat. Mezi antioxidanty patří vitamin E a C, ale také např. karotenoidy, flavonoidy, selen a zinek.
Vitamin E se nachází v rostlinných tucích a olejích, bohatým zdrojem jsou obilné klíčky a ořechy. Do některých olejů se tento vitamin přidává a to ze dvou důvodů, aby se nahradila jeho ztráta, vzniklá technologickým zpracováním původní suroviny, a z důvodu ochrany samotného oleje před oxidací (žluknutím).
Zdrojem vitaminu C je především čerstvá zelenina a ovoce, v zimních měsících také např. kyselé zelí a brambory. Vitamin C působí při prevenci katarakty velice pozitivně, např. ve studii z roku 1997 bylo prokázáno, že ta skupina lidí, kteří déle než deset let přijímali denně vitaminové preparáty s vitaminem C (400-700 mg), měla o 45 % nižší riziko vzniku katarakty, než skupina kontrolní.
Zinek je stopový prvek, který ovlivňuje buněčný mechanismus různým způsobem. Fyziologické funkce zinku byly studovány zejména v sítnici a pigmentu epitelu sítnice, kde se předpokládá, že zinek modifikuje membrány fotoreceptorů sítnice a také slouží jako antioxidant, tzn. chrání buňky sítnice před poškozením volnými radikály.
Vitaminy skupiny B
Pro správnou funkci zrakového nervu (a nervů obecně) jsou nezbytné vitaminy skupiny B. Mírný nedostatek B-vitaminů může vést k poškození funkcí nervů, k tzv. oční neuropatii (zvlášť je-li spojen s kouřením nebo nadměrným pitím alkoholu) . Pro zdravé vidění jsou proto důležité vitaminy skupiny B (vitamin B1, B2, B6, a B12, niacin, kyselina listová, kyselina pantothenová a biotin).
Které další látky jsou pro zdravé oči nezbytné ?
Lutein, lykopen a zeaxanthin
Tyto látky patří mezi karotenoidy, které mají antioxidační účinky. Jsou schopné eliminovat škodlivý vliv volných radikálů a chránit tak zrak před jejich negativním účinkem. Lutein spolu s zeaxanthinem se vyskytují ve vyšších koncentracích v oku, zejména v buňkách makuly. Zde vytváří ochrannou vrstvu, která je schopna pohlcovat škodlivé modré části spektra světelných paprsků a chránit tak makulu před poškozením UV světlem.
Lutein a zeaxanthin se nacházejí v tmavě zelené, červené a žluté zelenině a ovoci. Dobrým zdrojem těchto karotenoidů je např. špenát, kukuřice, hrášek, brokolice, pomeranče, kiwi a červené grepy.
Nenasycené mastné kyseliny
V poslední době se objevila řada důkazů, které se týkají vztahu oka a n-3 nenasycených mastných kyselin (NMK). Většinou se zdůrazňuje jedna vlastnost těchto n-3 mastných kyselin a tou je jejich protisklerotické působení na cévy. Zatím je ale málo známé, že nedostatek těchto látek vede rovněž ke zhoršení zrakové ostrosti. Při snímání elektrických potenciálů z oka pomocí. ERG (elektroretinogram -- obdoba EKG-elektrokardiogramu) je u osob s nedostatečným přívodem n-3 mastných kyselin je prokazována porucha, která svědčí pro nedostatečnou, či méně kvalitní funkci této části oka. K hlavním představitelům n-3 mastných kyselin v našich olejích patří kyselina linolenová, poměrně vysoký obsah n-3 NMK je v olejích z mořských ryb.