Jaké podmínky musí obézní pacient splňovat, aby mu mohla být provedena bariatrická operace?
"Na rozhodnutí, zda pacient podstoupí chirurgický zákrok v léčbě obezity, se podílí celý tým specialistů. Například internista, diabetolog, endokrinolog, nutricionista, psycholog, gastroenterolog, bariatrický chirurg … Z těch obecných kritérií je to pak především BMI vyšší než 35 a přidružené zdravotní komplikace jako je třeba cukrovka, vysoký krevní tlak. Chirurgický zákrok je ale doporučen i těm pacientům, kteří nemají jiné zdravotní komplikace, jejichž BMI je však vyšší než 40."
Bariatrická chirurgie nabízí několik typů výkonů. Jak určíte, který pacient se hodí na bandáž žaludku, jiný na bypass a další třeba na plikaci?
"Nutno podotknout, že neexistuje jedna stoprocentní metoda, která by vyřešila problém obezity. Je to onemocnění každého jednotlivce, proto technik, které se dnes v bariatrii používají, je víc. Nic ale není stoprocentní, ani chirurgický zákrok. Když jdete na operaci kýly, tak nikde není záruka, že se vám nemůže opakovat. Nikdo ze solidních lékařů vám nedá stoprocentní záruku, že se vám po operaci křečových žil už nikdy na noze neobjeví. To samé platí i v bariatrii.
Neexistuje žádné obecně platné kritérium k určení, jaká metoda je tou nejlepší pro toho kterého pacienta. V tomhle hraje obrovskou roli jednak zkušenost center a hlavně multidisciplinárního týmu, který má obrovský vliv i na dlouhodobé výsledky pacienta. Protože léčba obezity nekončí tím, že jste odoperovaná a odcházíte domů. Tady to teprve začíná.
A centra, která si dokáží vybudovat profesionální tým, pak umí nejlépe vyselektovat pacienty a říct: Ano, tento člověk se nám jeví jako nejvhodnější pro tuto operaci."
Tvrdíte, že chirurgický výkon je nejúčinnější způsob léčby obezity, což je velkou výhodou bariatrie. Jaká jsou však rizika těchto operací?
"Každý chirurgický zákrok – i ten sebemenší, ať je dělaný u kohokoli, je spojen s určitým rizikem. V průběhu minulého století, kdy se bariatrická chirurgie vyvíjela, se podařilo rizika výrazným způsobem snížit. A to tak, že dnes jsou zcela stejná, jako u jiných operačních zákroků u neobézní populace. Například plikace nebo bandáž jsou srovnatelné s tím, jako kdyby neobézní vrstevník šel na operaci žlučníku. To je velký úspěch bariatrické chirurgie a musí to být hlavním cílem jakéhokoli bariatrického centra.
O rizicích se však dá hovořit v případě, kdy někdo udělá deset výkonů za rok. Celosvětově bylo prokázáno, že u maloobjemových pracovišť bývá výskyt komplikací daleko vyšší."
Jak by se měl pacient chovat po operaci? Co je nejdůležitější?
"Dvě věci. Aby si jak před operací, tak i po ní, neustále uvědomoval, že nikdo a nic za něj neodpracuje. Neexistuje jediný lék, jediná operace, která by vám umožnila, co je lidským ideálem. Takže nečekat od operace: Ono to teď za mě bude fungovat! Tak to není. Pacient bude muset na sobě tvrdě pracovat sám.
Druhá věc, která s tím souvisí, je, že každou operaci lze svou nedisciplinovaností, pokušením, ošidit. Když pacient nebude dodržovat doporučení, která po výkonu dostává – dietní, pohybová a další, dříve nebo později operace nebude fungovat. Takže respektování a dodržování rad. To znamená, že pacient musí docházet na opakované kontroly a konzultace, což je velmi důležité pro dosažení a dlouhodobé udržení váhových úbytků.
První vyšetření obvykle následuje týden po výkonu. Další kontrola pak následuje za měsíc. První rok po operaci by měli chodit, kromě dvou pooperačních, na další zhruba čtyři kontroly. Později stačí navštívit lékaře jednou za půl roku."
Jsou bariatrické výkony hrazeny pojišťovnami?
"Ano, ale… Stejně tak, jak se vyvíjela bariatrická chirurgie, se vyvíjel i náhled pojišťoven na potenciální hrazení těchto výkonů. Před dvaceti lety, byly pojišťovny naprosto proti. Nyní žádná z nich nepochybuje o tom, že obezita je onemocnění, které se má adekvátně léčit. A jedním z adekvátních léčebných postupů je bariatrická chirurgie. Takže ano, náklady hradí."
A to ale…?
"Je jasné, že tato léčba je nákladná. A pojišťovny na ni mají roční limit. Ufinancují maximálně šestnáct set bariatrických výkonů. Začínají si však uvědomovat, že jednorázová velká investice do chirurgické operace se jim brzy vrátí. Žije-li pacient po operaci déle než dva tři roky, pojišťovny na něm pak už šetří. U diabetiků se jim investice vrátí do dvou let, u nediabetiků do tří. A s tím začínají kalkulovat. Naším cílem je, abychom v několika málo letech navýšili počet výkonů hrazených pojišťovnami na tři tisíce ročně."
