Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
Vybrat si lze ze dvou základních metod - ordinačního a domácího bělení. U obou se používá gel s obsahem peroxidu, ale u ordinačního bělení je jeho koncentrace vyšší a zesvětlení docílíme v kratším čase. Domácí bělení sice probíhá déle, ale šetrněji, a dlouhodobou aplikací lépe dosáhneme světlejšího odstínu zubů. Obě metody lze i kombinovat, tedy bělit v ordinaci a doma ještě dobělovat.
Ordinační bělení zubů
Bělení zubů v ordinaci provádí zubní lékař nebo dentální hygienistka, trvá kolem 60 – 90 minut a klient uvidí výsledek okamžitě. Existuje mnoho variant ordinačního bělení chrupu – to, kterou stomatolog nebo hygienistka upřednostní, závisí pouze na zkušenostech a preferencích. Vždy ale nejprve zuby vyčistí rotačním kartáčkem a leštící pastou a speciálním ochranným gelem izoluje dásně. Poté na povrch zubu aplikuje bělící gel a nechá jej působit zhruba 20 minut. Při některých metodách se působení gelu ještě umocní modrým světlem; působení lampy je však invazivní a nelze je použít u každého.
„Světlo nelze aplikovat například u klientů s citlivými zuby. Ty mohou často trnout, i bolet, a to až tolik, že je nutné bělení přerušit,“ říká Monika Sojková, DiS., dentální hygienistka z Dentální kliniky Jan Stuchlík. V případě, že vše probíhá bez problémů, se gel poté smyje a nanáší znovu – celý proces se opakuje až třikrát, dokud se nedocílí požadovaného odstínu zubů. Pokud během ordinačního bělení není možné dosáhnout cíleného odstínu, lze, ve spolupráci se stomatologem nebo dentální hygienistkou, pokračovat ještě bělením v domácím prostředí.
Čtěte také: Celková anestezie v zubní ordinaci. Jaké jsou výhody, jaká rizika?
Domácí bělení zubů (pod dohledem odborníka)
Domácí bělení s asistencí zubaře nebo dentální hygienistky se obecně považuje za mnohem šetrnější než jednorázové v ordinaci. Přitom je efektivnější, protože bělící gel působí na zuby delší dobu. Stomatolog nebo dentální hygienistka podle otisků čelistí nechají každému pacientovi individuálně zhotovit nosiče – průhledné fólie, které si pak pacient doma, spolu s gelem, nasazuje na zuby. Bělící proces může trvat několik dní i týdnů, záleží nejen na druhu a koncentraci gelu, ale i na původním zabarvení zubů.
„Výhodou domácího bělení je vedle hlubší penetrace gelu také pohodlí a to, že klient si proces bělení může sám regulovat a v budoucnu také zopakovat,“ vysvětluje Monika Sojková. Pacientovi totiž zůstává nosič, který může kdykoli později použít k obnovení světlejšího odstínu a pouze dokoupit gel. Při domácím bělení stomatolog nebo dentální hygienistka s pacientem spolupracují – po týdnu bělení přichází pacient na kontrolu, další kontrola pak následuje na konci celého procesu bělení.
Bez ohledu na to, zda zvolíte bělení ordinační, nebo domácí, byste během bělení a tři dny po jeho ukončení neměli kouřit, pít kávu, čaj, červené víno a jiné barevné nápoje ani konzumovat potraviny s výraznými pigmenty jako např. kečup, sójovou omáčku, mrkev, řepu, maliny, borůvky apod. Toto platí i u bělení ordinačního – pro dosažení a zachování požadovaného odstínu je během každého bělení zubů i tři dny po něm nutné mít tzv. bílou dietu.
Čtěte také: Eroze zubní skloviny - pacientů přibývá, často mezi teenagery
Bělení není pro všechny
„Pokud jsou zuby a dásně zdravé a pokud se provádí profesionálně, tedy pod odborným dohledem stomatologa nebo dentální hygienistky, je bělení zubů bezpečné,“ uvádí MDDr. Soňa Humpolíčková z Dentální kliniky Jan Stuchlík a dodává:
„Přesto však není vhodné pro každého. Pokud jsou zuby poškozené nebo trpíte zánětem dásní, bělení se rozhodně vyhněte. Stejné doporučení platí pro těhotné nebo kojící ženy a mladistvé.“ Stomatologa nebo dentální hygienistku bude před bělením určitě zajímat, jaké klient užívá léky, případně prodělané choroby a úrazy. Kontraindikací bělení může být i alergie na určité složky bělícího gelu – např. mentol nebo konzervační látky. Před bělením je také třeba mít zuby zdravotně v pořádku – tedy bez kazů nebo nevyhovujících výplní a zubního kamene.
Čtěte také: Zubní kaz trápí více než 80 % populace. Jak vzniká a jak se mu bránit?
Bělení „podomácku“ se raději vyhněte
Pokud byste uvažovali o bělení sami, např. prostředky volně dostupnými v drogerii, buďte opatrní. Mnoho těchto výrobků určených k bělení zubů totiž dosahuje bělícího účinku abrazívně, tedy „oškrábáním“ povrchové (pigmenty zabarvené) vrstvy skloviny, čímž se zuby zdají světlejší. To však není ideální, zubní sklovina tím trpí. Stejně tak si dejte pozor na různé „babské rady“, jak bělit zuby pomocí přírodních surovin jako citrón, jedlá soda nebo ocet.
„Působením kyselin v tomto případě dochází k postupnému rozpouštění skloviny. Určité množství takto narušené skloviny dokážou látky obsažené ve slinách zregenerovat, ale pokud je kyselin příliš, sklovina je nenávratně poškozena,“ varuje doktorka Humpolíčková.
Čtěte také: Kvůli zánětu dásní můžete časem přijít o zuby. Léčba i prevence je přitom jednoduchá.
Zdroj: Dentální klinika Jan Stuchlík
