Jarní únava je projevem dlouhých zimních dní, potažmo měsíců. Na naše tělo působí jak chlad, tak nedostatek slunce a denního světla. Zažíváme celkový útlum, a to fyzický i mentální, což vede ke komplexnímu oslabení organismu a únavě bez ohledu na množství spánku. Naší fyzické kondici paradoxně nepřidává ani postupné oteplování, kdy ranní teploty mohou být pod nulou, zatímco odpolední i nad 10 stupňů. Existuje však několik triků, jak jarní únavě předejít.
Staří Egypťané používali česnek k léčení pro jeho posilující účinek. Ukládali ho i do hrobek faraónů a přidávali do potravy otrokům – stavitelům pyramid, kterým měl dodat větší sílu. Staří Řekové a Římané jej používali rovněž k léčebným účelům a mluvili o něm jako o léku na všechny nemoci a zranění. V důsledku toho byl doporučován k léčení téměř všech chorob, od lepry po hemoroidy. V 19. století si vojenští lékaři povšimli jeho protibakteriálního působení a léčili jím válečná zranění. Přípravky na bázi potravních doplňků, jež máme k dispozici dnes, se používají hlavně k ovlivnění cévních a srdečních onemocnění, působí však také příznivě při změně střevní flóry. Bohaté používání česneku v italské a španělské kuchyni může vysvětlovat, proč tyto jižní národy méně často trpí kardiovaskulárními chorobami.
Účinky
Za účinky česneku je především zodpovědná chemická látka allicin, která má na svědomí nejen účinnost, ale také typický česnekový zápach. Účinek česneku je potlačován jeho tepelnou úpravou. Nejlépe působí česnek syrový. Používají se buď syrové stroužky z cibule nebo je vpraven do tobolek či kapslí které zakryjí jeho charakteristický pach.
Preventivní užívání česneku vede ke snížení rizika onemocnění chorob srdce a cév a to několika mechanismy. Česnek snižuje shlukování krevních destiček a jejich přilnavost k cévním stěnám. Tím brání vzniku trombů, sraženin, které mohou putovat cévním řečištěm a ucpat nějakou důležitou cévu. Česnek také rozpouští již vytvořené krevní usazeniny. Rozšiřuje cévy a působí tak na mírné snížení krevního tlaku. V kombinaci s jinými doplňky snižuje krevní cholesterol, pravděpodobně ovlivněním jeho přeměny v játrech.
Působí také proti parazitům, plísním, bakteriím a virům. Blokuje enzymy, díky kterým infekční činitelé napadají a poškozují tkáně. Česnek také posiluje imunitní systém a má antioxidační účinek.
Zkoumá se rovněž jeho protirakovinové působení. Příznivě je hodnoceno ovlivnění rakoviny střev, prsu a prostaty. Mechanismus působení není zatím zcela jasný. Pravděpodobně dokáže česnek zablokovat spouštěče nádorového bujení.
Česnek lze užívat dlouhodobě.
Vedlejší účinky
Kromě přítomnosti charakteristického zápachu může česnek vyvolat podráždění trávicího traktu, nevolnost, nadýmání a průjem. Při současném užívání léků snižujících srážlivost krve hrozí zvýšené riziko krvácení. Může se objevit i vyrážka.
Nepříjemnému zápachu z úst lez předejít používáním česnekových kapslí, které se rozpustí až ve střevě a nedochází k vydechování česnekového pachu.
Dávkování
Doporučená denní dávka je 600-1200 mg koncentrátu česneku např. v sojovém oleji, rozdělená na tři části nebo 4 g syrového česneku (přibližně jeden stroužek).
Použití
Potravní doplňky s česnekem se používají k udržení všeobecně dobrého zdravotního stavu a jako podpůrný prostředek při snižování cholesterolu, případně jako prevence rakoviny.
Česnek lze použít i lokálně (místně). Pokud stroužek česneku rozmačkáte do slunečnicového oleje, můžete jím a potřít postižené místo, například po kousnutí hmyzem. V případě nouze o olej je možné potřít štípnutí a rozmačkaným česnekem.
