LDL-aferéza je přístrojová léčebná metoda, která umožňuje selektivní odstranění cholesterolu z krve pacienta. Je v současné době nejúčinnější a přitom bezpečnou metodou léčby zvýšené koncentrace cholesterolu v krvi - hypercholesterolémie.
Po vystudování lékařské fakulty odjel Bohdan Pomahač do USA, kde se hodlal usadit a prosadit. „Rozhodně to nemohu doporučit všem. Mladí lékaři to nemají v Americe rozhodně jednoduché. V začátcích jsem pracoval až sto dvacet hodin týdně, od jednodušších operací jsem postupoval ke složitějším. Je to náročné, a pokud se chcete uchytit, musíte být mnohem lepší, než místní,“ vzpomíná na své začátky. Zvládl je výborně a v současné době vede v bostonské nemocnici Brigham and Women’s Hospital oddělení plastické, úrazové a popáleninové chirurgie. „Plastická chirurgie mne lákala vždycky a o rekonstrukci obličeje jsem začal víc uvažovat poté, co se podařilo transplantovat jeho část,“ říká doktor Pomahač.
Výsledkem jeho výzkumu byla naprosto unikátní operace, při které se podařilo vrátit obličej pětadvacetiletému muži. „Dá se říci, že jsme vymysleli zcela novou operaci. Použili jsme metody, které zatím využívaly jiné obory,“ říká Bohdan Pomahač a vysvětluje: „náročné je v první řadě to, jak odebrat dárci obličej, abychom ho mohli co nejlépe použít. A pak samozřejmě napojení tepen, žil a nervů – aby měl pacient šanci, že po zhojení jeho obličej ožije.“ Nejrizikovějším obdobím jsou asi dva až tři týdny po operaci, kdy je riziko trombózy, tedy ucpání napojených cév. Samozřejmě hrozí i nebezpečí infekce – podpořené ještě tím, že pacient musí jíst léky, které snižují obrannou reakci jeho těla a zvyšují tedy naději, že nový obličej přijme. Pokud pacient vše překoná, pak by během asi šesti měsíců měl postupně získávat citlivost a schopnost ovládat svůj obličej – třeba se usmát.
Operace, při které tři týmy lékařů transplantují celý obličej, trvá nejméně patnáct hodin. Velmi náročný zákrok je ale jen prvním krokem. Pacient musí po zbytek života jíst podobné léky, jako lidé po transplantacích ledvin nebo jiných orgánů – imunosupresiva, která oslabují jejich imunitu. „Častěji než obličej, vracíme lidem ruce. Obličej je ale pro lidi důležitější. Mohou vyjadřovat emoce, vracíme jim zrak, čich a možnost se pořádně najíst, usmát se,“ vypráví chirurg. To je důležité hlavně proto, že postiženými jsou většinou mladí lidé, vojáci, kteří o obličej přišli při vojenském nasazení.
Jestliže dnes už umí lékaři „vyměnit“ obličej, samozřejmě se nabízí otázka, kam to půjde dál. „Nejprve by se mohla možnost transplantace otevřít i pro lidi, kterým obličej poškodil nádor nebo malformace. Zatím řešíme hlavně traumata a popáleniny. V budoucnu ale jistě využijeme znalosti, které při každém takovém zákroku získáváme. Jedna operace nás inspiruje k dalšímu zkoumání a projektům. Velmi zajímavé je například chování mozku. Když přijdete o obličej a mozek nemusí ovládat jeho svaly, odumírá a zmenšuje se v mozku centrum, které to mělo na starost. Utlačí ho postupně okolní centra, která posílí třeba ovládání rukou. Ve chvíli, kdy obličej vrátíme, mozek opět začne toto centrum posilovat. Pokud pochopíme víc, tak to umožní například lépe léčit stavy po mrtvici,“ uvádí MUDr. Pomahač .
Čekací listina MUDr. Bohdana Pomahače není kupodivu moc dlouhá. „Zatím je na ní jedna mladá žena. Pořád ještě jde o výjimečný zákrok, i když jsme velmi rádi, že máme podporu ministerstva obrany, které chce vrátit do života hlavně vojáky, kteří se zranili v boji.“ A můžeme se podobné operace dočkat i u nás. „Jak vím, tak v České republice dělají lékaři stejné zákroky, jako ve světě. Nevidím tedy důvod, proč by se jednou nemohla tato operace uskutečnit i tady,“ říká na závěr slavný český chirurg MUDr. Bohdan Pomahač.
Přidat nový komentář