Češi stále tloustnou, v jídelníčku mají příliš tuků

V evropském žebříčku nejtlustších lidí patří Čechům třetí až pátá příčka. Před námi jsou jenom Jugoslávci a Řekové. Tak zní statistické údaje sledující výskyt obezity. Za posledních 20 let se navíc počet obézních zdvojnásobil a stále stoupá.

Zdravěji jedí obyvatelé měst a vzdělanější část populace

Některé statistiky nás staví na třetí, jiné na páté místo evropského žebříčku zemí s nejvyšším výskytem obezity. Shromážděná data totiž velmi často nejsou srovnatelná. Nicméně je jasné, že první pětku máme jasnou.

Pokud hovoříme o obezitě, nemyslíme tím několik kilogramů nadváhy. Za obézního je například považován člověk vysoký 170 centimetrů a vážící 90 kilogramů, při výšce 190 centimetrů pak 110 kilogramů. Do této skupiny patří asi dvacet procent obyvatel Česka (16 procent mužů a 20 procent žen). Uklidnit nás snad může jedině to, že obyvatelé Spojených států jsou na tom daleko hůře. Nejenže je tam více obézních (28 procent mužů a 34 procent žen), ale zhruba každý pátý Američan má těžkou obezitu (BMI 40 - při výšce 190 cm 145 kilogramů, při výšce 170 cm pak 115 kg). Tak obézní jsou asi dvě procenta obyvatel Česka.

Příčiny obezity jsou dobře známé. Je způsobena často přejídáním, konzumací nevhodných potravin - především s vysokým obsahem tuků a cukrů, nedostatkem pohybu a také dědičností. Proč se ale počet obézních v Česku v posledních letech zvýšil? Příčiny se v podstatě jen odhadují, ale jsou celkem nasnadě. Na počátku devadesát let se zdálo, že stravovací zvyklosti české populace se zlepšily. Snížil se denní energetický příjem v průměru o 500 kilojoulů, ve stravě ubylo tuků, především živočišných. Důvod? Především zdražení masa a mléčných výrobků. Se zvyšující se ekonomickou úrovní českých domácností ale dochází k opětovnému nárůstu spotřeby. Také spotřeba živočišných tuků a jejich nahrazování rostlinnými se zastavila, aniž by dosáhla kýžené hranice.

Druhým faktorem, který ovšem není přesně zmapován, je to, že se lidé stále méně hýbou. Napomáhá tomu životní styl. Zvýšil se počet automobilů, do nákupních center téměř jinak nelze dojet. Přibylo osobních počítačů, videa, DVD přehrávačů. To všechno podporuje sedavý životní styl.

Pozitivní je, že jídelníček části české populace se změnil k lepšímu. Mladší a městská generace preferuje kuřecí maso, nízkotučné výrobky, jí více zeleniny a ovoce. Celkově se spotřeba ovoce zvýšila. Odborníci naopak neradi vidí oblibu fast foodů a zvětšování porcí v restauracích. Zatímco před 15 lety se běžně podávalo 100 gramů masa, dnes je 150 až 200 gramů.

Velmi varující je pak nárůst obezity u dětí. S tím se koneckonců potýká celý vyspělý svět. Z lékařských údajů vyplývá, že ve vyspělých zemích trpí obezitou celá jedna desetina dětí školního věku. Nejhůře jsou na tom ve výskytu dětské obezity z evropských zemí Británie, kde od roku 1974 stouplo procento obézních dětí ze sedmi procent na čtrnáct.

Nadváhou nebo obezitou trpí v Česku asi 13 procent dětí ve věku 7 až 11 let, alarmující je, že u celé poloviny těchto dětí nejde již pouze o nadváhu, ale přímo o obezitu. Přitom před dvaceti lety byla obézní tři procenta dětské populace, v roce 2000 šest procent. Je ovšem nutné vědět že BMI pro děti se stanovuje mírně odlišně než u dospělých, proto se nejprve, než začnete s radikálními změnami, poraďte s lékařem.

Kromě nesprávného jídelníčku je důvodem vzniku obezity i to, že se jídlo konzumuje většinou jen ve třech dávkách denně. Dítě by přitom mělo jíst šestkrát denně, dospělý pětkrát. Jen tak lze docílit stabilní hladiny cukru v krvi, která je důležitá jak pro prevenci obezity, tak také cukrovky, jež obvykle spolu se zvýšeným krevním tlakem a cholesterolem tyto potíže doprovází.

Obézní lidé častěji trpí: