Mléko a mléčné výrobky patří mezi základní potraviny nezbytné pro kvalitní výživu člověka všech věkových kategorií. Mléko je potravina, nikoliv nápoj, a jako potravinu je třeba ho podávat. Mléko nemůže nahradit pití nápojů, protože má syticí účinek a nedá organismu dostatek tekutin, člověk se mlékem dřív nasytí než napije. To neplatí pro mateřské mléko a kojení.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
„Potraviny, které Češi konzumují nejčastěji, jsou bohaté na živočišné tuky a sůl. Naopak jim chybí vláknina a nenasycené mastné kyseliny z ryb a rostlinných zdrojů. Takový jídelníček je často příčinou řady onemocnění. Přitom většina lidí snídá doma, a tak může skladbu snídaně přímo ovlivnit - na rozdíl od oběda z jídelny nebo restaurace,“ upozorňuje MUDr. Petr Tláskal, CSc., předseda Společnosti pro výživu.
Nešvary českého jídelníčku začínají už u snídaně
Snídaně v podobě samotného šálku kávy nebo čaje je běžnou záležitostí pouhých 15 % Čechů. Častěji jídlo opomíjejí ženy. Pokud však zařadí do snídaně vedle nápoje i jídlo, umí si z výživového hlediska vybrat lépe. Zatímco nejčastější součástí české snídaně je slané bílé pečivo, preferuje ho 18 % Čechů, ženy dávají oproti mužům výrazně častěji přednost pečivu celozrnnému. Paradoxní je, že 80 % lidí ví, že při výběru pečiva by měli dávat přednost právě celozrnnému. Vedle pečiva snídáme nejčastěji máslo, uzeniny a sýry. Zeleninu a ovoce si do snídaňového menu zařadí jen 4 % Čechů.
„Tučné uzeniny a sýry jsou zdrojem nasycených mastných kyselin, kterých máme ve výživě dlouhodobě nadbytek. Uzeniny a mnohé sýry navíc představují významný zdroj soli, které Češi konzumují více než dvojnásobek oproti doporučením. Nicméně výhodou sýrů je, že mají relativně vyšší obsah vápníku, který organismus potřebuje. Bílé pečivo a nedostatek ovoce a zeleniny jsou příčinou nízkého podílu vlákniny v naší stravě,“ komentuje složení českých snídaní doktor Tláskal.
„Rostlinné tuky dostupné v českých obchodech jsou z výživového hlediska velmi kvalitní. Lidé se nemusí obávat, že by margaríny byly vyráběny ztužováním, při kterém vznikají nebezpečné trans mastné kyseliny,“ upozorňuje prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., z Vysoké školy chemicko-technologické.
„Rostlinné tuky jsou pro každodenní spotřebu vhodnější než živočišné již i proto, že v našem jídelníčku převažují nasycené mastné kyseliny. Na mazání pečiva doporučuji proto ráno spíše zvolit margarín a máslo zařazovat doplňkově. Nicméně máslo je ze zdravotního hlediska výhodnějším zdrojem mastných kyselin, než jsou ostatní živočišné tuky, které bychom měli ve stravě obecně více omezovat,“ doplňuje doktor Tláskal.
Nejlepší snídani umí sestavit starší lidé
Průzkum ukázal, že zastoupení jednotlivých potravin při snídani, a tedy i celková výživová hodnota jídla, se liší v závislosti na věku. Starší lidé (nad 56 let) snídají častěji celozrnné pečivo, výrazně omezují sladké snídaně. S věkem klesá i konzumace másla, a to ve prospěch margarínů. (Zatímco v kategorii 18-35 máslo používá 61,9 % lidí a margarín 20,6 %, v kategorii 56+ si máslem maže 57,9 % a margarínem 24,8 %.) Naopak se zvyšuje podíl ovoce a zeleniny. Nejstarší skupina uvedla zeleninu mezi obvyklými potravinami k snídani dvakrát častěji než dvacátníci a třicátníci.
„Po padesátce nebo často i dříve, se u mnoha lidí objeví potíže s vysokým krevním tlakem, hladinou cukru nebo cholesterolu. Prvním řešením je úprava jídelníčku. Lidé by však neměli čekat na doporučení lékaře a své stravovací návyky by měli přizpůsobit životnímu stylu, případně rodinné anamnéze,“ radí doktor Tláskal.
Dětem dopřáváme více sladkostí
Výsledky průzkumu neprokázaly, že by v dětských snídaních převažovaly uzeniny a sýry, nicméně rodiče nabízí dětem sladké snídaně - vánočku, koblihu, marmeládu. V dětských snídaních se ale objevují i cereálie, jogurt nebo tvaroh.
„Sladkosti do dětské snídaně nepatří. Podíl přidaného cukru na celkovém příjmu energie se kvůli sladkostem významně zvyšuje. Sladká snídaně tak může přispívat k nadváze až obezitě dítěte,“ upozorňuje doktor Tláskal a doporučuje: „Kojencům a batolatům nabídněte cereální kaše, předškolním dětem i školákům pak chléb či pečivo, starším dětem ideálně celozrnné nebo alespoň žitné, namazané kvalitním margarínem. Děti mohou častěji než dospělí zařadit do svého jídelníčku máslo, ale z výživového hlediska je i pro ně vhodné konzumovat více kvalitních rostlinných tuků. Snídani by pak měly doplnit bílkoviny - ideálně šunky s vysokým podílem masa a nízkým podílem tuku a soli, případně polotučné sýry. Neměla by chybět porce ovoce nebo zeleniny.“
Přečtěte si také
Pitný režim v zimě: i polévka se počítá
