as. MUDr. Alena Slováková,Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, 17. ledna 2002
Černý kašel (pertuse) představuje vysoce infekční onemocnění dýchací soustavy, která se typicky přenášejí kapénkovou infekcí – tedy například kašlem, ale také mluvením a líbáním. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí sedmi až jednadvaceti dnů. V prvním stádiu onemocnění nemá nemoc téměř žádné příznaky. Pacienti se tak mohou mylně domnívat, že jde o běžnou virózu či chřipku. Mnozí dospělí sice onemocnění prodělají bez komplikací, ale sami se stávají hrozbou pro své okolí – zejména děti. Ty jsou mnohem náchylnější k vážnějším průběhům nemoci.
Čtěte také: Syndrom ruka – noha – ústa (HFMD)
Příznaky černého kašle
V prvním stádiu nemoci se příznaky často podobají běžnému nachlazení či viróze. V pozdější fázi je onemocnění typicky provázeno záchvaty kokrhavého kašle trvajícími i řadu týdnů, mnohdy také zvracením, celkovým vyčerpáním a ztrátou váhy a ve vážných případech i dalšími komplikacemi, nejčastěji v podobě zánětu plic.
Proto je černý kašel velmi závažné onemocnění zejména pro novorozence a kojence s neúplným očkováním, kteří nemají vyvinutý kašlací reflex a hrozí jim udušení. Především u dětí totiž ve druhém stádiu nemoci dochází k intenzivním záchvatům dráždivého kašle, a to především v noci. Kašel doprovázejí sípavé nádechy – lidově známé též jako „kokrhání“.
„Záchvaty u pacientů přetrvávají v řádu šesti až deseti týdnů. Jejich vlivem dochází k vyčerpání organismu, především pak dýchacích svalů, což může mít u nejmenších za následek mělké a zpomalené dýchání. Kašel může doprovázet také náhlé zvracení, nevolnost nebo cyanóza – tedy zbarvení kůže a sliznic domodra,“ doplňuje MUDr. Silvie Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce.
Chorobu také mohou doprovázet zdravotní komplikace jako vážné zápaly plic, selhání krevního oběhu, centrálního nervového systému či těžké celkové onemocnění, na jehož následky mohou děti i zemřít.
Čtěte také: Febrilní křeče - zachovejte chladnou hlavu a jednejte rychle
Proč jsou nejvíce ohroženy děti?
Černý kašel představuje největší riziko pro novorozeňata a kojence s nedokončeným očkováním. Miminka jsou v České republice očkována tzv. hexavakcínou, která se podává ve čtyřech dávkách. Ochrana proti očkovaným nemocem plně nastupuje až po několika měsících života, po druhé dávce vakcíny, do té doby jsou děti vystaveny riziku nákazy infekčními nemocemi včetně nákazy černým kašlem.
U dospělých má černý kašel často atypický projev, často tak nepoznají, že trpí touto infekční bakteriální nemocí. Po celou dobu onemocnění tak mohou nakazit své okolí, zejména miminka, která ještě nejsou proti nemoci chráněna očkováním. Pokašlávat přitom mohou až 100 dní.
Čtěte také: Akutní zdravotní problémy našich dětí. Co zvládneme sami a kdy vyhledat pomoc lékaře?
Jak postupovat při podezření na černý kašel?
Při podezření na onemocnění černým kašleme, je třeba navštívit lékaře a nechat si udělat výtěr ze zadní stěny nosohltanu – nejlépe na kultivační vyšetření nebo průkaz DNA původce onemocnění (PCR vyšetření). Ideální doba k odběru je na počátku onemocnění, nejlépe do 3 týdnů trvání příznaků (kašle), před zahájením antibiotické léčby. K odběru je nutné přijít ráno nalačno; velmi důležité je před odběrem nekouřit, nečistit si zuby a nežvýkat žvýkačku! Výsledky kultivačního vyšetření jsou známé obvykle do týdne, výsledky PCR vyšetření jsou rychlejší, běžně již do druhého dne.
Děti do jednoho roku by měly být při prvních příznacích hospitalizovány, aby se zabránilo vážným průběhům a komplikacím onemocnění!
Čtěte také: Pulzní oxymetr - nástroj pro monitoraci vitálních funkcí
Léčba černého kašle
Léčba probíhá pod dohledem lékaře a spočívá v cílené terapii antibiotiky a v podpůrné léčbě, která zahrnuje odpočinek, zvlhčování vzduchu, slané nosní kapky pro odstranění hlenu a dostatečný pitný režim. Jestliže se začnou antibiotika užívat včas, zkracuje se významně trvání a závažnost příznaků. Během léčby antibiotiky je vhodné užívat i probiotika k obnově střevní mikroflóry.
Černý kašel hlásí návrat
Po zavedení povinného očkování koncem padesátých let u nás rapidně klesl počet nahlášených případů z několika desítek tisíc ročně na desítky nemocných. K nule jsme se ale nikdy nedostali a v 90. letech začala čísla opět stoupat. V posledních několika letech je nemocnost opět v řádu stovek případů, Varujícím signálem je stoupající počet nemocných ve skupině nejmenších dětí do jednoho roku života. Na svědomí ji má právě zejména vyvanutí imunity po očkování mezi dospělou populací. Černý kašel se typicky dostavuje v cyklických epidemiích zhruba jednou za 2-5 let. Nejdůležitější je chránit děti a osoby z jejich bezprostředního okolí. Děti se totiž prokazatelně nejčastěji nakazí od svých nejbližších, zejména od rodičů.
Ochrana není celoživotní
Nejúčinnější ochranu proti černému kašli zajišťuje očkování. Tzv. hexavakcína chrání vůči pertusi, ale také proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, hemofilním infekcím a žloutence typu B. Vakcína se podává ve třech dávkách v prvních měsících života dítěte. První dávku mohou kojenci dostat již v 9. týdnu po narození, druhou dva měsíce po první dávce, třetí pak mezi 11. – 13. měsícem.
Podobně jako u mnohých dalších vakcín dochází časem k vyvanutí postvakcinační imunity, v důsledku čehož může člověk onemocnět již v horizontu 3-5 let po poslední dávce.
„Množství ochranných protilátek v těle se časem snižuje. To platí jak pro jedince očkované v dětství, tak pro ty, kteří nemoc za svůj život již prodělali. Přestože u očkovaných jedinců bude průběh nemoci pravděpodobně vždy mnohem mírnější, nejde o úplnou ochranu před nákazou. U dospělých v pokročilejším věku nebo v rámci rizikových skupin se proto doporučuje přeočkování,“ říká MUDr. Silvie Bajová.
Čtěte také: Reakce po očkování. Co dělat?
Očkování během těhotenství a „cocoon“ strategie
Mezi dětmi jsou v největším nebezpečí novorozenci do čtyř až šesti měsíců života. Až v 67 % případů se kojenci pertusí nakazí od svých dospělých příbuzných, nejčastěji od matky (32 %). Ideální formou ochrany pro dítě i matku je očkování proti černému kašli v průběhu těhotenství. Obranné protilátky se placentárním přenosem dostávají k plodu, který tím získává imunitu. Vakcinace během těhotenství je statisticky účinnější a hladiny protilátek u novorozenců očkovaných touto formou jsou vyšší než u dětí očkovaných po porodu.
„Děťátko touto cestou získává především ochranu v prvních čtyřech měsících od narození, kdy jinak musí na klasickou vakcínu čekat. V takové situaci je vždy odkázáno na zodpovědnost rodičů a svého bezprostředního okolí,“ vysvětluje MUDr. Silvie Bajová a zdůrazňuje, že v rámci tzv. „cocoon“ strategie mohou rodiče podstoupit přeočkování proti pertusi kombinovanou vakcínou. Získají tím také prodlouženou imunitu vůči záškrtu a tetanu. „Cocoon“ strategie umožňuje snížit počet případů černého kašle u dětí do tří měsíců věku až o 70 %.
Prevence se týká i chování matek. S novorozenci do 6 týdnů by neměly navštěvovat nákupní centra, velké rodinné oslavy a jezdit přeplněnou MHD.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
