Mezi lidmi jsou refrakční vady spíš známé jako oční nebo optické vady.
Častou příčinou slepoty jsou úrazy oka. K nejfrekventovanějším úrazům patří poranění ostrým předmětem nebo větví stromu, úder do oka míčem při sportu, pády na různé předměty, ale i popáleniny či poleptání oka.
Polský pacient po 16 letech slepoty opět vidí
A právě poleptání oka bylo příčinou slepoty Ryszarda Szumiaty. Ten v roce 1982 utrpěl těžký úraz očí – poleptání očních rohovek vápnem.
„Po úrazu následovalo několik pokusů o transplantaci rohovky. Poslední operaci podstoupil pan Ryszard v Polsku v roce 1996. Později se mu však stav zraku natolik zhoršil, že vnímal pouze náznaky obrysů, světlo a tmu. Po 16 letech se obrátil na naši oční kliniku, která se stala průkopníkem v transplantaci umělé rohovky bostonského typu. Kvůli šedému zákalu bylo nejprve nutné pacientovi vyměnit nitrooční čočku a poté implantovat umělou rohovku,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Čtěte také: Zelený a šedý zákal, jaký je mezi nimi rozdíl?
Účinek operace byl patrný hned druhý den
„Tak rychlý a skvělý výsledek nás nesmírně těší, obvykle trvá pár dní, týdnů i měsíců, než se zrak vrátí v plné síle. Už den po operaci se na kontrole lékařka pacienta zeptala, zda vidí její obrys. Přišlo ale obrovské překvapení, když pan Ryszard odpověděl: ‚Paní doktorko, já vás vidím dobře a v celé vaší kráse!‘ Potom se začal rozhlížet po vyšetřovně, a i když měl problémy rozpoznat některé barvy a písmenka, po chvíli si vše připomenul a přečetl i ten nejmenší odstavec textu z optotypu. To bylo naprosto fantastické,“ neskrýval radost z výsledku operace Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Zánět očních víček (blefaritida) dokáže nepříjemně potrápit
Umělá rohovka není vhodná pro všechny
První pacientkou v Česku, která implantaci umělé rohovky podstoupila, byla koncem roku 2008 Hana Charvátová. Ta dodnes vidí a čte bez brýlí. Příčinou její slepoty byla zkalená rohovka, která byla poničená rozsáhlým zánětem. Od té doby podstoupily implantaci umělé rohovky na zlínské klinice už desítky nevidomých pacientů.
„Typickou indikací k implantaci umělé rohovky je například oko po těžkém poleptání vápnem nebo jinou chemikálií. Zákrok však není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Umělá rohovka totiž nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Vysoký nitrooční tlak nemusí ihned znamenat zelený zákal
Zrak je možné vrátit i po padesáti letech, oko se ale musí znovu naučit vidět.
„V případě, že je rohovka poškozená následkem úrazu a sítnice pacienta je v pořádku, je možné zrak vrátit v podstatě po jakkoli dlouhé době. Pokud je ale člověk slepý déle než dvacet let, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit,“ řekl Pavel Stodůlka.
