Bronchitida je zánětlivé onemocnění průdušek. Průdušky tvoří systém trubic, které rozvádějí vdechovaný vzduch z průdušnice k plicním sklípkům. Příčinou zánětu je nejčastěji virová či bakteriální infekce...
Astma je chronické onemocnění dýchacích cest provázené dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami a křečemi svalstva průdušek. Obvyklými projevy jsou sípání, kašel, svírání na hrudi a dušnost. Astma je obvykle způsobeno kombinací dědičných předpokladů a dráždivých vlivů okolního prostředí. Dobře léčené astma nemusí znamenat prakticky žádné omezení, kromě toho, že pacient jednou nebo dvakrát denně použije inhalátor. Rozhodně však nejde o banální onemocnění, ale chorobu, která pokud není pod kontrolou, způsobuje těžké zdravotní komplikace, jež mohou vést až k invaliditě. Akutní těžké astma pak může pacienta ohrozit na životě.
Čtěte také: První pomoc při astmatickém záchvatu
K tomu, aby vzniklo astma, nestačí být jen alergikem. Ne všichni alergici totiž jsou zároveň astmatiky. Ke vzniku astmatu je třeba mít ještě některé další vlohy, které spolu s alergií nakonec vedou ke stavu, který označujeme jako nadměrnou reaktivitu průdušek. Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé a dovedou při styku s alergenem zareagovat otokem, zvýšenou tvorbou hlenu, stahem svaloviny ve své stěně. To vše vede nakonec ke zúžení průdušek, které nemocný pociťuje jako překážku při dýchání. Při větším uzávěru průdušek může vzniknout i těžká dušnost, která může nemocného i ohrozit na životě. Takový stav označujeme jako astmatický záchvat. Kromě styku s alergeny může podobně spustit astmatické obtíže i virová infekce. Ta, na rozdíl od alergenů, sice obvykle sama astma nevyvolává, ale u již nadměrně reagujících průdušek může při viróze dojít ke spuštění obdobných potíží, jako při styku s alergenem. Proto se mnozí astmatici horší v období chřipek a viróz.
Zimní smog zatěžuje
Chladné měsíce a s nimi spojené smogové situace však astmatikům přinášejí nové potíže. Nečistoty obsažené ve smogu pronikají do plic, pacienti s astmatem tedy mohou pocítit zhoršení. Vysoké hodnoty smogu totiž na řadu orgánů působí toxicky, z toho důvodu se ono zhoršení může projevovat kašlem, zvýšenou slizniční sekrecí, pálením očí, otokem vnitřních orgánů či zúžením průdušek. Hladina smogu se přitom během dne mění a největším rizikům je tělo vystavováno ve večerních hodinách.
Jak astma odlišit od běžného kašle?
I když astma může vzniknout v každém věku, většina případů začíná už v předškolním a školním věku. Zvýšené riziko vzniku nemoci hrozí dětem v rodinách, v nichž už se astma a jiné alergie vyskytly dříve, například ve formě alergické rýmy nebo ekzému.
Pro včasné rozpoznání nemoci je třeba znát možné příznaky a při jejich objevení včas upozornit praktického lékaře, který případně doporučí další vyšetření.
Dávat pozor byste si měli především na následující projevy:
- Dechové potíže při tělesné zátěži nebo i v klidu, provázené ztíženým průtokem vzduchu do plic.
- Náhlá dušnost a kašel. Suchý, dráždivý kašel astmatika se často zhoršuje během noci a narušuje jeho klidný spánek.
- Dlouhodobý suchý kašel, který může být doprovázen i dušností. Dušnost se pozná podle obtížného ztíženého výdechu, který je často provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky.
- Nepříjemný tlak nebo pocit sevření hrudníku.
Čtěte také: Příznaky astmatu mohou být nenápadné
Díky správné léčbě mohou astmatici vést plnohodnotný život
„Pacienti jsou schopni snášet mnoho potíží jen proto, aby nemuseli k lékaři a brát léky, což je jeden z důvodů, proč je astma poddiagnostikováno,“ popisuje profesor Petr Pohunek, ředitel ČIPA a také pneumolog z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze. Často dochází k situaci, kdy sami nemocní považují příznaky astmatu za něco normálního a zvyknou si ně. Dýchací potíže při zátěži, sportu, změně počasí nebo třeba při infekčních onemocněních by však měly být důvodem k návštěvě praktického lékaře a zahájení základního vyšetřovacího programu. Pro zmírnění průběhu nemoci je hlavní včas astma diagnostikovat a včas zahájit léčbu.
Bez ohledu na to, jaké vlivy se podílely na vzniku nemoci, platí, že je třeba astma dostat pod kontrolu, což se týká dětí i dospělých. Dostat astma pod kontrolu pak znamená, že se podaří pomocí léčby odstranit nebo alespoň výrazně redukovat příznaky dušnosti. V současné době je astma léčeno především tzv. inhalačními kortikosteroidy. Vdechování léků přímo do plic výrazně zvyšuje jejich účinnost, používají se mikrogramové dávky léků, což snižuje možnost výskytu jejich nežádoucích účinků.
Pokud je léčba dobře stanovena a pacientem správně užívána, je u většiny pacientů dosahováno dobré nebo velmi dobré kontroly onemocnění a tito pacienti jsou schopni vést normální život. Jen u malé skupiny pacientů (asi 10 %) přetrvávají příznaky či zhoršení astmatu přesto, že užívají odpovídající léčbu.
Ke zlepšení kontroly nad astmatem přispívá vyhýbání a pasivnímu i aktivnímu kouření a vystavení se vysokým úrovním vzdušných alergenů nebo znečištěnému životnímu prostředí. Úspěch léčby astmatika závisí také na včasné diagnóze a na dobré spolupráci lékaře a nemocného.
Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním
Jaké jsou nejčastější mýty o astmatu a jeho léčbě?
Astma je nemoc vznikající v dětském věku
Dětem z rodin, kde se již astma a alergie vyskytly dříve, mají sice zvýšené riziko, toto chronické onemocnění se ale může objevit i v dospělém nebo starším věku. Impulzem pro jeho vznik bývá alergická rýma, atopický ekzém i negativní faktory vnějšího prostředí, jako jsou smog, plísně či cigaretový kouř.
Z astmatu „vyrostete“
Nemůžete přerůst astma. U přibližně 50% dětí s astmatem může být tento stav v dospívání neaktivní. Příznaky se však mohou opakovat kdykoli v dospělosti.
Astma lze vyléčit
Léčba astmatu neexistuje, ale u většiny pacientů lze tuto chorobu zvládnout při dobré lékařské péči. Tento stav je třeba brát vážně, protože nekontrolované astma může mít za následek urgentní hospitalizaci a možnou smrt.
Pravděpodobně se u vás rozvine astma, pokud ho má někdo z vaší rodiny
Náchylnost k alergickým onemocněním je skutečně částečně genetický vázaná, čili dědičná. Dědí se však jen vloha pro alergickou reakci. K tomu, aby se tato vrozená reakce projevila, je potřeba, aby se uplatnily i zevní podmínky – podněty. Pokud se neuplatní, onemocnění se nemusí celý život projevit. Mezi zevní podněty patří setkání s alergeny (pyly, roztoči, alergeny zvířat, plísně, některé potraviny a léky) nebo dlouhodobé působení obecně agresivních látek (prašné prostředí, kouř, dým, chemické výpary, cigaretový kouř, infekce), které také mohou být spouštěči astmatického záchvatu.
Astma můžete „chytit“ od někoho jiného, kdo ho má
Astma není nakažlivé.
Kvůli astmatu je nutné se přestěhovat
Na začátku 19. století se zjistilo, že astmatici mají méně příznaků, když žijí ve vyšších nadmořských výškách a v teplém a suchém podnebí. Nové prostředí může dočasně zlepšit příznaky astmatu, ale astma nevyléčí. Po několika letech na novém místě je mnoho lidí senzibilizováno na nové prostředí a příznaky astmatu se vracejí se stejnou nebo dokonce větší intenzitou než dříve. V současné době je ale poznání nemoci už na takové úrovni, že ho lze mít pod kontrolou, ať žijete kdekoliv.
Astma nevyžaduje lékařské ošetření
Hlavním cílem léčby astmatu je udržet nemoc pod kontrolou a snížit riziko astmatických záchvatů. Léčba je dlouhodobá a spočívá především v pravidelném užívání léků a v rozpoznání faktorů, které astma spouštějí a zhoršují. Takto lze léčit i pacienty s těžkým astmatem.
Astma vzniká pouze na podkladu alergie
Po většinu 20. století převažoval názor, že toto chronické onemocnění dýchacích cest je vyvoláno alergií. V současnosti jsou odborníci přesvědčení, že situace je složitější a existuje větší množství příčin astmatu, které se odrážejí v podskupinách onemocnění. Jen jednu z těchto podskupin tvoří alergické astma.
Průběh astmatu je stále stejný
V minulosti se myslelo, že všem astmatikům pomůže jeden typ léčby. To však vedlo k tomu, že někteří nemocní neměli svoji chorobu pod kontrolou, přestože brali léky. Dnes již vědci objasnili, že astma je onemocněním, které se projevuje velmi individuálně. Pacienti trpí různými příznaky, mají jiné vyvolávající momenty a odlišně reagují na různé léčivé látky.
Léčba stačí jen v akutní fázi nemoci
Dnes odborníci doporučují, aby pacienti brali své léky každý den – a to i v případě, že se cítí dobře. Tím se předchází vzniku příznaků astmatu a onemocnění lze udržet na uzdě.
Pacienti s astmatem nemohou sportovat
Opak je ale pravdou – pokud je astma dobře kontrolováno, pohybová aktivita by měla být součástí léčebného režimu, protože fyzický trénink vede ke zlepšení nejen dýchacího, ale i oběhového ústrojí a má příznivý vliv na psychiku. Vhodné sporty jsou například plavání, jízda na kole nebo turistika.
Kontrola a léčba astmatu rovná se užívání vysokých dávek steroidů
Současná preventivní léčba astmatu je vysoce účinná a bezpečná a pro nemocného nepředstavuje žádné významné omezení ani riziko. Spočívá především v podávání nízké dávky inhalovaných steroidů, přičemž aplikace zabere obvykle pouhou minutu jednou či dvakrát denně.
Zdroj: cipa.cz, healthline.com
