U jakékoliv bolesti hlavy je potřeba nejprve rozlišit, zda se jedná o primární, nebo sekundární bolest. Zatímco primární bolest je projevem život neohrožujícího, chronického, záchvatovitého onemocnění, sekundární bolest hlavy je vždy příznakem jiného onemocnění. Proto dětský lékař při vyšetření nejdříve zjišťuje příčiny možné sekundární bolesti hlavy, která se často pojí například s postižením očí či zánětem dutin, může mít souvislost s užíváním léků nebo být důsledkem celkového infekčního onemocnění.
V dětském věku převažují primární bolesti hlavy
Ve skupině 6 – 15letých se s nimi setká až 78 % dětí. S věkem jejich počet klesá a přibývají naopak sekundární bolesti hlavy. Nejčastěji jsou v dětském věku diagnostikovány tzv. tenzní bolesti hlavy– postihují 15 až 20 % dospívajících.
„Tato bolest se projevuje jako tupá, svírající, jejíž intenzita se v průběhu dne stupňuje. Může se objevit po emočním vypětí nebo i v souvislosti s napětím šíjových svalů při delším sezení v lavici nebo práci s počítačem. Tenzní bolest hlavy nikdy neprovází zvracení, není pulzující a je většinou oboustranná,“ říká MUDr. Silvia Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce. Rozlišujeme formu epizodickou (bolesti trvají 30 minut až 7 dní) a chronickou (přítomna nejméně 15 dní v měsíci).
Děti ale trpí i migrénami
Ve věkové skupině 7 – 15letých se objevují až u 10 % dětí. Dospělí migrenici uvádějí, že svou první migrénu prodělali právě v dětství, a to obvykle před 10. rokem života. Ve skupině menších dětí s migrénami velmi lehce převažují chlapci; tento poměr se v období dospívání prudce mění, v dospělosti ženy trpí 2–3× více. Migréna sice život přímo neohrožuje, výrazně však snižuje jeho kvalitu. Projevuje se záchvatovitou a nepravidelně se opakující bolestí hlavy. Bolest je pulzující, středně silná až silná, jednostranná i oboustranná, přichází kdykoliv přes den nebo v noci a trvá 2 hodiny, ale občas i 2 dny. Někdy ji provází nevolnost, zvracení a nemocný reaguje citlivě na světlo i zvuk. Zvláště první ataky migrény mohou mít u dětí dramatický průběh, a to především díky intenzitě bolesti, zvracení a příznaku tzv. aury. Takováto ataka se může u chlapců objevit již kolem pátého roku života.
Zhoršující či stupňující se bolest hlavy, bolesti v noci ve spánku, ranní bolesti hlavy se zvracením, změny charakteru bolesti hlavy, náhlá prudká bolest už od začátku, vynucená poloha hlavy s bolestí lokalizovanou v zátylku – to vše mohou být příznaky závažného onemocnění a je třeba, aby dítě bylo vyšetřeno lékařem. Stejně tak současně se vyskytující neurologické příznaky, jako jsou například poruchy chování, šelest v hlavě, náhle vzniklé šilhání, dvojité vidění, celková slabost, poruchy chůze apod. je vhodné konzultovat s lékařem.
Sekundární bolesti hlavy
Sekundární bolesti hlavy tvoří asi 10–12 % všech bolestí hlavy. Sekundární bolesti hlavy vznikají jako příznak jiného onemocnění - a to od poměrně nezávažných, jako jsou chřipka či zánět vedlejších nosních dutin, až po závažné a život ohrožující stavy, jakými jsou např. nádor mozku či zánět mozkových blan. Jsou tedy na rozdíl od primárních bolestí hlavy vyvolány známou příčinou. Pátrání po příčině by mělo být rychlé a komplexní. Mohou život bezprostředně ohrožovat, jejich příčina může být velmi rozmanitá a na diagnostice je potřeba se podílet multidisciplinárně.
Jedná se zejména o bolesti hlavy:
- spojené s úrazem hlavy a/nebo krku
- při cévních onemocněních
- spojené s nitrolebním postižením jiné než cévní etiologie
- v souvislosti s užitím farmakologicky účinné látky nebo s jejím vysazením
- spojené s infekcí
- spojené s poruchami metabolizmu: hypoxie, hyperkapnie, hypoglykemie a jiné
- spojené s jiným onemocněním: páteře, uší, nosu, vedlejších dutin nosních a zubů
- spojené s duševní (psychiatrickou) poruchou.
Tradičně jsou uváděny varovné příznaky u bolestí hlavy vedoucí k pomýšlení na závažnou sekundární příčinu. Některé z nich však mohou být u dětí zavádějící, a to jak svojí přítomností tak absencí. U dětí, na rozdíl od dospělých, je velmi důležité, že projevy závisí nejen na lokalizaci a typu léze, ale také na věku dítěte a s věkem souvisejícími okolnostmi.
Varovné příznaky, které mohou signalizovat sekundární bolest hlavy
- výskyt nového typu bolesti hlavy,
- náhlý začátek silné bolesti hlavy,
- změna charakteru bolesti,
- ranní zvracení,
- bolest hlavy, která budí ze spánku,
- nedávný úraz hlavy,
- horečka,
- změna osobnosti či chování, zhoršení školního prospěchu,
- začátek bolesti hlavy po traumatu nebo fyzické zátěži,
- děti pod 6 let věku,
- abnormní držení hlavy (zejm. u nejmenších dětí),
- poruchy chůze a rovnováhy, ataxie,
- rychlý růst obvodu hlavy u dětí do 2 let věku,
- horšení bolesti hlavy kašlem, kýcháním, polohou těla (vleže/ve stoji, v předklonu), pozitivní Valsalvův manévr,
- úbytek váhy/poruchy růstu,
- předčasná/opožděná puberta,
- zvýšená únava,
- negativní rodinná anamnéza pro bolest hlavy.
Léčba bolesti hlavy u dětí
„První zásadou léčby je předcházet bolesti vyhýbáním se faktorům, jež ji spouští. Je důležité dbát na to, aby dítě pilo dostatečné množství tekutin a nebylo dehydratované. U citlivějších dětí může být spouštěčem i hlad, velká únava nebo stres. Pokud se u dítěte bolest hlavy projeví, nemělo by se s léčbou otálet,“ upozorňuje MUDr. Silvia Bajová.
Užitečná jsou volně prodejná analgetika, například ta s obsahem ibuprofenu, která pomáhají bolest zmírnit. Bez doporučení lékaře by se neměly užívat déle než 3 dny.
- jednoduchá analgetika – k řešení akutní bolesti, případně při mírnějších migrenózních záchvatech – u dětí preferujeme paracetamol a ibuprofen
- kompozitní analgetika – účinná, u dětí však méně – hrozí návyk a bolesti z nadužívání
- spazmolytika– jejich použití je vhodné zvláště u bolesti s nauzeou
- triptany – indikovány nad 15 roků věku, k dispozici jsou ve formě tablet, injekcí i nosního spreje
Profylaktická léčba je indikována u chronických denních bolestí hlavy a migrén, jejichž frekvence je vyšší než 2× měsíčně, případně jejichž závažnost výrazně zhoršuje docházku a přípravu do školy. Doba užívání preventivní léčby je individuální – obvykle 6, spíše však 12 měsíců.
Důležitou často zásadní roli hrají: nespecifická opatření – obklady, masáže, rehabilitace, změna životního stylu, eliminace provokujících faktorů, psychoterapie, alternativní metody, kognitivně-behaviorální terapie. Efektivitu léčby chronické bolesti zvyšuje kombinace farmakologických a nefarmakologických postupů. Sekundární bolesti hlavy léčíme podle vyvolávající příčiny.
Zdroj: www.pediatriepropraxi.cz
