Bipolární porucha je vážné duševní onemocnění, které obvykle začíná v období dospívání a časné dospělosti. Onemocní přibližně každý stý člověk v populaci a muži i ženy jsou postiženi stejně často. Základem léčby je užívání léků, její důležitou součástí jsou však i psychoterapie a dodržování zásad zdravé životosprávy a životního stylu.
Bipolární porucha vzniká na základě vrozených odchylek fungování mozku. Průběh onemocnění je však významně ovlivňován faktory prostředí a životními událostmi. Léčba proto musí být komplexní. Základem léčby je užívání léků, důležitou součástí léčby jsou však i psychoterapie a zásady zdravé životosprávy a životního stylu.
Bipolární porucha je považována za onemocnění celoživotní. Proto je nutná dlouhodobá léčba, kterou lze rozdělit do dvou základních fází:
• Akutní léčba: Cílem je léčba mánie nebo deprese až do úplné úpravy stavu, návratu normální nálady a plného fungování. Trvá obvykle několik týdnů. Čím dříve se s léčbou mánie či deprese začne, tím jsou výsledky lepší a zlepšení stavu rychlejší.
• Udržovací a preventivní léčba: Cílem je udržet normální fungování po odeznění příznaků deprese či mánie a předcházet novým epizodám deprese a mánie v budoucnu. Je proto velmi důležité pokračovat v užívání léků ještě několik měsíců po zlepšení stavu. Přerušení léčby v této fázi je spojeno s vysokým rizikem návratu obtíží. Pokud již nemocný prožil několik depresí či mánií, je na místě dlouhodobé, preventivní užívání léků. Situace je zde podobná jako u léčby cukrovky či vysokého tlaku. Léky se užívají i v období, kdy se člověk cítí zdráv, aby se předešlo návratu nemoci a vážným následkům v budoucnu
Léky (psychofarmaka) v léčbě bipolární poruchy
Léky představují základ léčby bipolární poruchy. Ve většině případu je nelze nahradit jiným léčebným postupem (např. psychoterapií). V současnosti existuje řada účinných léčiv pro akutní léčbu (léčba mánie a deprese) i pro léčbu preventivní.
Léčiva užívaná v léčbě bipolární poruchy lze rozdělit na:
• Stabilizátory nálady: skupina léků určených k preventivní léčbě. Jejich dlouhodobé užívání snižuje riziko návratu deprese či mánie. Používají se i v akutní léčbě mánie či deprese.
• Antipsychotika (dříve nazývaná neuroleptika): skupina léků používaných v léčbě mánie, případně i deprese. Některá novější antipsychotika prokázala účinnost i v dlouhodobém, preventivním užívání, podobají se tedy stabilizátorům nálady.
• Doplňkové (pomocné) léky:
o Antidepresiva: používají se k léčbě deprese. Nedoporučuje se jejich užívání bez stabilizátoru nálady. Mohlo by dojít k zhoršení průběhu nemoci (k přechodu z deprese do mánie, tzv. přesmyku).
o Hypnotika a anxiolytika: jsou určena pouze pro krátkodobé užívaní při nespavosti, úzkosti, napětí či neklidu.
Základem úspěšné léčby bipolární poruchy je nalezení účinného a dobře snášeného léku. O jednotlivých léčivech a jejich nežádoucích účincích se poraďte se svým lékařem. Nikdy léky svévolně a náhle nevysazujte, mohlo by dojít k návratu obtíží a abstinenčním stavům. Při dlouhodobě uspokojivém stavu se lze s lékařem domluvit na snižování dávek léků či pokusu o jejich postupné úplné vysazení.
Psychoterapie v léčbě bipolární poruchy
Samotná psychoterapie nedokáže nahradit užívání léků, představuje však důležitou součást léčby. Významná je především v léčbě preventivní. Pozitivní výsledky se obvykle dostavují později než u léků. Pro úspěšnou léčbu je důležitá motivace nemocného a dobrý vztah s terapeutem. Psychoterapie pomáhá:
• Pochopit a přijmout onemocnění
• Zvládat rodinné, vztahové a pracovní problémy
• Přijmout a udržovat zdravý životní styl a životosprávu
• Dosáhnout žádoucích změn v představách o sobě a svých životních cílech.
Zásady zdravé životosprávy a životního stylu
Představují výraznou pomoc v prevenci zhoršení průběhu bipolární poruchy a jsou nedílnou součástí komplexní léčby této nemoci.
• Dodržujte pravidelný spánek: Nedostatek spánku je známým spouštěčem mánie. Pravidelná doba spánku je dobrým nástrojem k udržení stabilní nálady. Pokuste se proto dodržovat stejný čas ulehnutí i probouzení, a to včetně víkendů.
• Dodržujte pravidelný režim dne: Také další denní aktivity (práce, odpočinek, jídlo, koníčky, zábava apod.) by měly probíhat v pravidelném rytmu. Ustálený rytmus dne s sebou nese méně stresu a přispívá ke stabilitě nálady.
• Plánujte svůj čas: Umožní vám to udržovat vyvážený poměr mezi povinnostmi a zábavou, zátěží a odpočinkem. Lze tím předcházet zbytečnému přetěžování a stresu.
• Omezte stresové situace: Emočně vypjaté situace nebo fyzicky náročné činnosti mohou způsobit zhoršení nálady. Vhodné je se takovým situacím zbytečně nevystavovat a osvojit si některé techniky zvládání stresu (asertivita, relaxace, apod.)
• Pravidelně cvičte: Tělesné cvičení a sport zlepšují náladu, snižují napětí, zlepšují spánek, zvyšují celkovou odolnost a pomáhají udržovat přiměřenou váhu.
• Jezte zdravě: Strava by měla být pestrá a vyvážená. Zařaďte do svého jídelníčku více ryb, neboť obsahují tzv. omega-3-mastné kyseliny, které pomáhají stabilizovat náladu.
• Vyvarujte se alkoholu a jiným návykovým látkám: Užívání návykových látek prokazatelně zhoršuje průběh nemoci. Buďte v tomto ohledu k sobě i svému okolí upřímní a nezlehčujte důsledky konzumace návykových látek.
• Posilujte dobré mezilidské vztahy: Kvalitní rodinné zázemí a uspokojivé přátelské vztahy přinášejí pocit jistoty a sebevědomí. Je dobré fungující vztahy aktivně podporovat a o případných problémech či potřebách otevřeně mluvit. Stejně tak je důležité mluvit s blízkými o případných změnách v psychickém stavu. Blízcí lidé také mohou být první, kdo rozpozná, že se psychický váš stav mění, i když sami tento pocit nemáte. Je proto důležité svému okolí důvěřovat.
• Naučte se rozpoznávat své časné varovné příznaky: jsou to změny v prožívání a chování, které se objevují několik dnů nebo týdnů před vlastním propuknutím deprese či mánie. Varují člověka, že se blíží možné zhoršení stavu, současně však poskytují čas, kdy lze dalšímu propadu předejít. Vhodné je sestavit si za pomoci rodiny a lékaře seznam vlastních varovných příznaků a mít jej při ruce k nahlédnutí. Nejčastěji jde o změny spánku, zvýšené napětí či nervozitu, neurčité obavy, bezdůvodně dobrou či naopak špatnou náladu apod. Pokud se takové příznaky objeví, obraťte se na svého psychiatra a proberte spolu další postup.
Přidat nový komentář