Bipolární afektivní porucha (dále zkracováno jako "bipolární porucha") je vážné duševní onemocnění, které
obvykle začíná v období dospívání a časné dospělosti. Poruchou onemocní přibližně každý stý člověk v populaci a muži i ženy jsou postiženi stejně často. Lidé s bipolární poruchou zažívají v průběhu svého života opakující se období (epizody) chorobně zvýšené nálady a aktivity, které se nazývá
mánie, období chorobně pokleslé nálady a výkonnosti neboli
deprese a období, kdy je nálada a fungování normální. Přestože je hlavním příznakem onemocnění porucha nálady,
narušeno bývá také celkové prožívání, chování a kvalita života nemocného. Dříve se toto onemocnění nazývalo
maniodepresivní psychóza.
Průběh onemocnění je velmi různorodý a mezi nemocnými se může významně lišit, stejně tak se může závažnost nemoci měnit i v průběhu života konkrétního člověka. Bipolární porucha je považována za
onemocnění celoživotní a obtíže se mohou vrátit i po dlouhodobém období dobrého fungování. U většiny nemocných se
častěji objevují deprese než mánie.
Jak se bipolární porucha pozná?
V současné době neexistuje žádné vyšetření krve nebo mozku, pomocí kterého by lékař dokázal bipolární poruchu bezpečně určit. Diagnóza bipolární poruchy se stanovuje na základě
důkladného psychiatrického vyšetření duševního stavu. Stejně důležité jsou i informace o průběhu obtíží během života. K upřesnění některých údajů mohou také významně přispět blízké osoby nemocného.
Mánie
Začátek mánie je obvykle spojen s příjemným pocitem zvýšené energie, kreativity, společenskosti a se sníženou potřebou spánku. Nálada se ale může rychle změnit v extrémně zvýšenou nebo podrážděnou a pro daného člověka nápadně neobvyklou. Lidé v této fázi obvykle ztrácí náhled na svůj stav a odmítají si připustit, že je něco v nepořádku. Mánie způsobuje vážné narušení každodenního fungování pacienta, ale významně zatěžuje i jeho okolí. V průběhu mánie se typicky objevují tyto příznaky:
• Neobvykle zvýšená nebo podrážděná nálada
• Snížená potřeba spánku
• Zvýšená hovornost
• Zvýšená aktivita a tělesný neklid
• Proud myšlenek, které se tak rychle střídají, že může být obtížné je sledovat
• Roztěkanost, roztržitost, rychlé střídání aktivit
• Uskutečňování okamžitých nápadů, nezodpovědné, riskantní nebo nevhodné chování
• Nápadně zvýšené sebevědomí a snížená sebekritičnost
• Při těžké mánii se mohou objevit tak zvané
psychotické příznaky jako bludy (např. nevývratné přesvědčení o zvláštních, nadpřirozených schopnostech) nebo halucinace (např. hlasy, které sdělují jedinci, že je vyvolenou osobou).
Deprese
Deprese může začínat pozvolna a nenápadně.
Zpočátku se obvykle objevuje pokles nálady, zhoršení spánku a zvýšená unavitelnost. Jasně vyjádřená deprese již zřetelně zhoršuje každodenní fungování, schopnost pracovat, studovat či se věnovat zájmům. Mohou se objevit sebevražedné myšlenky. Také během deprese může člověk ztratit náhled a depresi pak nevnímá jako nemoc, ale jako svou neschopnost, lenost nebo trest. V průběhu deprese se typicky objevují tyto příznaky:
• Smutná, depresivní nálada, která nemá zřejmý důvod
• Zvýšená únava i při běžných činnostech
• Ztráta nebo pokles zájmu a radosti z činností, které dříve radost přinášely
• Ztráta sebedůvěry, pocity neschopnosti, selhání
• Prožívání nebo sdělování výčitek, které jsou často neopodstatněné a přehnané
• Pocity zhoršení paměti, soustředění a nerozhodnost
• Nechutenství a pokles váhy
• Zhoršení spánku
• Sebevražedné myšlenky nebo chování
• Při těžké depresi se mohou objevit
psychotické příznaky jako bludy (např. nevývratné přesvědčení o vlastní neschopnosti a hříšnosti) nebo halucinace (např. hlasy, které sdělují jedinci, že způsobil katastrofu).
Rizika spojená s bipolární poruchou
•
Sebevražda: Riziko je vysoké především v průběhu deprese, zvláště objeví-li se pocity selhání, viny či bezvýchodnosti situace. Nejúčinnější pomocí je včasná léčba deprese, ve vážných případech i hospitalizace.
•
Zneužívání alkoholu a dalších návykových látek: Vedle rizika závislosti zhoršuje nadužívání návykových látek prokazatelně také průběh nemoci a šanci na uzdravení (častější a delší mánie a deprese, které se navíc hůře léčí).
•
Finanční problémy a problémy se zákonem: V mánii se může člověk v důsledku snížené sebekontroly a velikášství zadlužit, podepsat nevýhodnou smlouvu, fyzicky někomu ublížit nebo poškodit cizí majetek. Následky mohou být vážné.
•
Úrazy a zdravotní problémy: Nezodpovědné nebo riskantní chování v mánii může vést k vážným úrazům (např. při dopravních nehodách či při rvačce). Nechutenství a zanedbávání péče o sebe v depresi může vést ke zdravotním problémům.
•
Pracovní a vztahové problémy: Ztráta zaměstnání, nedokončené vzdělání, problémy s navazováním a udržením vztahů, rozpad manželství mohou být též důsledkem mánie či deprese. Nemoc přináší zátěž nejen pro člověka samotného, ale i pro jeho okolí.
Jaké jsou příčiny bipolární poruchy?
Bipolární porucha je onemocnění dědičné, často se vyskytuje v rodinách. K rozvoji bipolární poruchy dochází
na základě vrozené dispozice (zranitelnosti), která se kombinuje s vlivy prostředí a s dopady různých životních událostí. Vrozená (zděděná) dispozice se projeví odchylkami ve fungování nervových buněk v oblastech mozku, které odpovídají za kontrolu emocí. Lidé s takovou dispozicí jsou pak více citliví k emocionální a fyzické zátěži (stresu), k užívání návykových látek, k narušení denních rytmů nebo k hormonálním výkyvům (např. během puberty nebo u žen po porodu). Dědičnost a vlivy prostředí a životních událostí se sčítají a k rozvoji nemoci dochází v okamžiku, když celková zátěž překročí kritickou hranici.
Onemocnění se proto rozvine jen u části osob s dědičným rizikem k nemoci.
Pro děti rodičů s bipolární poruchou je riziko nemoci odhadováno přibližně na 10 – 20 %. Bohužel v současnosti stále neexistuje vyšetření (genetické či jiné), které by dokázalo spolehlivě určit, kdo v budoucnu onemocní a kdo ne.
Spouštěče deprese a mánie
Situace a události, které bezprostředně předcházejí rozvoji mánie nebo deprese, nazýváme
spouštěče. Nejsou příčinou nemoci, ale významně rozhodují o jejím průběhu. Spouštěčem se může stát:
•
událost spojená s výraznými emocemi (rozchod s partnerem, nemoc v rodině, dokončení školy, úspěch v zaměstnání apod.)
•
situace, kdy dochází k narušení denních rytmů (ponocování před zkouškami, flám s konzumací alkoholu či drog, cestování přes časová pásma, změna ročního období apod.).
Velmi žádoucí je nevystavovat se zbytečně těmto situacím, posilovat svou schopnost zvládání stresu a zátěže a aktivity plánovat.
Přidat nový komentář