Inzerce https://www.lekarna.cz/posileni-imunity/?utm_source=ordinace&utm_medium=leaderboard&utm_campaign=posileni-imunity

Biopotraviny - ano či ne?

( Jaroslava Sladká | přečteno: 13410x )

Pravda o prospěšnosti produktů ekologického zemědělství je jako vždy někde uprostřed.

shutterstock.com

Biopotraviny začínají být v posledních letech diskutovaným tématem, dokonce velmi kontroverzním. Mají své nadšené zastánce, ale také odpůrce. Častěji slyší veřejnost pouze o pozitivech, protože o jejich nedostatcích se výrobci při propagaci zpravidla nezmiňují. Stále také kolem nich přetrvává řada mýtů.
Jisté je, že mezi českou populací povědomí o biopotravinách rok od roku stoupá a úměrně tomu roste i zájem o ně (v roce 2005 za ně například Češi utratili 350 miliónů korun, o rok později už to bylo více než 700 miliónů). Současně ale také přetrvává jednostranná informace, podle které přináší způsob stravování založený pouze na biopotravinách jenom samá pozitiva. Odborníci na výživu mají k takovéto interpretaci oprávněné výhrady.

Ekologie a rozumné stravování by neměly být v rozporu
To, zda se rozhodneme pro bio- nebo běžnou potravinu, je pouze naše volba, protože všechny potraviny, které jsou na našem trhu, musí být stejně bezpečné. Nelze tedy říci:“pokud budu jíst pouze produkty z ekologického zemědělství, v jakémkoli množství a skladbě, budu zdravější“. Podle Pavla Kohouta, člena Fóra zdravé výživy, patří k nesporným pozitivům biopotravin šetrnější přístup k životnímu prostředí při jejich výrobě. Biopotraviny jsou výhodné především v tom, že mají garantovaný nízký až nulový obsah xenobiotik (tj. přídatných látek užívaných pro konzervaci, úpravu chuti, vzhledu či konzistence potravin). V žádném případě ale nemají výhodnější složení základních živin (např. „biouherák“ obsahuje 50% tuků a vysoký obsah kuchyňské soli, stejně jako běžný uherský salám).

Biokvalita a dietní režimy
Často se objevují otázky kolem příznivého působení biopotravin například při sestavování redukční, diabetické nebo nízkocholesterové diety. Biokvalita nemá podle odborníků na skladbu těchto diet významný vliv – není zde nižší obsah kalorií ani cholesterolu, také množství sacharidů je stejné jako u běžných potravin. V bioobilninách sice může být nižší množství lepku, ale stále ho obsahují. Proto není možné jejich využití ani pro bezlepkovou dietu.

Dětský bio-jídelníček nemusí vždy zaručovat vyšší přísun vitamínů
Na prvním místě by měl být výběr potravin zaměřen na potřeby dítěte. To, zda bude jeho jídelníček sestaven z potravin běžné produkce nebo z biopotravin, je druhotnou záležitostí. Zastánci biopotravin argumentují vyšším obsahem vitamínů v těchto produktech. Ten ale závisí spíše na tom, jak dlouho a jak kvalitně se skladují. I v případě, že při sklizni je obsah vitamínů v biopotravinách větší, skladováním se jeho obsah snižuje (bez ochrany např. dusíkovou atmosférou může dojít k většímu snížení obsahu vitamínů než u běžných potravin).
Pokud se tedy biopotraviny použijí v místě, kde se vyrobí, nelze vůči jejich kvalitě nic namítat. Realita ale bývá jiná – převoz a skladování v supermarketech, nezřídka z druhé strany zeměkoule (domácí produkce je zatím nízká a většina těchto „čerstvých potravin v biokvalitě“ je dovážena ze zemí třetího světa) výhodnost vyššího obsahu vitamínů zcela popírá. Navíc je zde nekontrolovaný obsah mykotoxinů.

Bez chemie zdravěji?
Absence používání chemických prostředků ochrany rostlin může přinášet také určitá rizika, způsobená větším výskytem škůdců či chorob napadajících plodiny právě proto, že nejsou chemicky ošetřeny. To platí i o skladování plodin a jejich ošetření po sklizni tak, aby nedošlo ke znehodnocení. Podle vyjádření P.Kohouta zůstává největším rizikem kontaminace plísněmi, které produkují zdraví škodlivé mykotoxiny, především aflatoxiny. Riziko plyne také z kontaminace bakteriemi, na které už populace není zvyklá.
Logo biopotravin Ekologické zemědělství staví na přirozených ochranných látkách, pomocí kterých se rostliny brání proti škůdcům (jedná např. o alkaloidy). Ty ale mohou poškozovat zdraví člověka tím, že vyvolávají dyspeptické potíže nebo působí jako alergeny.Tyto přírodní toxické látky nejsou tak účinné jako herbicidy a může tedy snáze dojít k poškození škůdci či chorobami.
Biopotraviny si sice zachovávají přirozenou „syrovou“ chuť, barvu i vůni, problémem však zůstává menší velikost, horší vzhled produktů co se týče barvy a lesku a především častější strupovitost či rychleji se objevující hniloba. Vyšší obsah vlákniny je většinou způsoben menším obsahem vody.

Obsahují biopotraviny méně dusičnanů?
Každý zemědělec ví, kolik dusíku obsahuje chlévská mrva, každý zahrádkář hnojící „slepičinci“ má krásné a velké mrkve s vysokým obsahem dusičnanů. Jsou známy i případy, kdy dítě, které požilo například zeleninu ze zahrady „dobře prohnojené slepičincem“, zmodralo. Rozhodující je tedy množství hnojiva, nikoli jeho původ. Také letité ekologické zátěže lze jen těžko ovlivnit, stejně jako kvalitu vody na daném území. Trvanlivost biopotravin by měla být nižší (v důsledku absence konzervancií). Dávejte si proto pozor – pokud je na nich vyznačena stejná doba trvanlivosti jako u běžných potravin, je to vždy podezřelé.

Výhodnost zařazování biopotravin do stravovacích zvyklostí
Při tvorbě jídelníčku podle zásad zdravé výživy bychom se měli držet základního požadavku: strava musí být pestrá a vyvážená. Biopotraviny mají být vybírány s ohledem na nutriční hodnoty (stejně jako běžné potraviny) a nemají být do jídelníčku zařazovány jako „něco navíc“. Je třeba je upravovat tak, aby se (stejně jako běžné potraviny) neznehodnotily.
Člověk, který si nemůže dovolit biopotraviny (jejich cena je vzhledem k nákladům na malovýrobu stále mnohonásobně vyšší, než u běžných potravin), se nemusí bát, že by svému zdraví škodil. Biopotraviny jsou variantou těch běžných a liší se od nich především způsobem, jakým vznikají. Pojem „bio“ tedy není v žádném případě synonymem slova „zdravý“, a přes některá svá nesporná pozitiva rozhodně nejsou biopotraviny zázračným všelékem, který vyřeší problémy stravování a civilizačních chorob.

Pozor při nákupu
Ještě jedna užitečná rada na závěr – když už se rozhodnete investovat do biopotravin, dejte si pozor na správnou interpretaci ochranné známky „bio“. Někdy takto může být zcela nesmyslně označena nejen potravina, ale například i bio-hrnec…Biopotraviny vymezuje zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Dle zákona dostává biopotravina nebo bioprodukt (z něho jsou biopotraviny vyráběny) tzv. certifikát, což je dokument původu dokazující šetrný pěstitelský, chovatelský nebo potravinářský postup definovaný zákonem a vyhláškami. Takto certifikovaný výrobek má právo používat ochrannou známku – logo BIO (zelenobílá biozebra půlkruhového tvaru s doprovodným nápisem „Produkt ekologického zemědělství“).
Je tedy třeba upozornit na to, že ne všechny výrobky, které mají ve svém názvu „bio“ (bez uvedeného loga) jsou biopotraviny.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
Jan Veselý

Biopotraviny švindlem století. 7. března přinesla televize zajímavou reportáž. Občan, prahnoucí po zdravé výživě nezatížené chemií, zakoupil si v šopingu exotickou Bio obilninu pro celou rodinu. Jaké pak bylo jeho překvapení, když zjistil, že součásti očekávané biolahůdky je také docela čilý brouk, broučínek svižně se prohánějící po zakoupené dobrotě uvnitř sáčku. Jééé, zvolal odborník na broučky, takto vysokoškolský pedagog, my to s kolegy pojídáme, jsou zdraví, plní proteínů. Hm…. dost dobrý argument, zamlčel ale podstatnou věc, ten odborník…vysokoškolský... brouky s chutí pojídající….ti „roztomilí“ broučci, snad potužníci mají jednu vlastnost, úžasný apetit a nekonečné vyměšování. A kamže tak asi vyměšují? Jistě, do obsahu té biolaskominky. A že tam byl, v tom igelitovém sáčku broučínek chutný asi pěkně dlouho. A ten jejich trus, ta hovínka „legračních chutných broučků“, myslí si někdo že jsou dalším „zhodnocením“ té dobroty? Plné plísní, aflatoxínů, parazitů a kdoví čeho ještě? To je totiž past biopotravin…neošetřené chemicky, zdánlivě plus…také si to výrobci nechají pěkně zaplatit, nehnojené, nestříkané, houby jaký výnos…pak naházené na hromadu než se zpracují a tím pádem plné škůdců, plísní, něco z průběhu nechráněné vegetace, něco z další zkázy na té hromadě. Ty tam jsou už jaksi návdavkem. A vůbec se o tom nikdo nezmiňuje, klid po pěšině. Bodejď by si to někdo chtěl s výrobci biopotravin rozházet, vždyť jenom co jim Ministerstvo zemědělství ročně „nasype“ z našich daní dotací jako kompenzace za nízký výnos! Když je nízký výnos kompenzován dotacemi tak proč jsou 3x dražší než obyčejné potraviny? Biobrambory snad až 60 korun, méně majetný občan, smutně hledíc, tiše závidí těm bohatším, jedí zdravě, ti se mají…ách jó. Ale jsou ty brambory opravdu tak zdravé? Pokud jsou jako třeba tzv. „Selské mléko“ od soukromníka, majícího 6 kraviček, tj., špatně po nadojení ošetřené z důvodů vysokých pořizovacích nákladů na ošetření nádoje, není ani čeho litovat. Každý veterinář potvrdí, že tohle mléko by svým dětem nedal ani omylem. A takhle bychom mohli pokračovat krok za krokem, potravinu za potravinou. Zvláštní na tom je, že nikomu není třeba vysvětlovat, že když chceme být zdraví, my i naše děti, musíme dobře jíst. Ale ty biopotraviny jsou podvyživené, řeči o vyzrálé chlévské mrvě jsou opravdu jenom řeči. Kde by ji vzali? Většina výrobců biopotravin nemá jediné zvíře. A ta mrva, jinak zralý hnůj, aby splnila očekávání musela by být po jejím návozu na pole okamžitě zaorána. Že by měli ti výrobci tolik sil? Kdeže, ale pozor, živiny z hnoje rozházeného po poli okamžitě sublimují, takže třeba za týden pěstitel zaorává pouhou slámu! Kdo tohle kontroluje při výrobě drahých, „společensky přínosných“ biopotravin? Na vysvětlenou, ano, normální potraviny jsou pěstovány za pomocí umělých hnojiv a postřiků, insekticidů, herbicidů, fungicidů, je toho hodně ale je to v našem zájmu, jinak by ty potraviny byly „plné“ výše uvedených dobrot. Na obranu postřiků budiž aspoň řečeno…jsou nutným zlem, to je pravda ale je jich už mnoho s tzv. krátkým poločasem rozpadu. Co že to je? V době vegetace zaúčinkují a postupně se rozkládají na vesměs neškodné látky, přírodě ani lidem tolik nevadící. Ty aflatoxiny, jinými slovy jedy, mají třeba u hovězího dobytka, pokud je nucen konzumovat zaplísněné krmení, například v nekvalitně udělané siláži nebo senáži, až drastické následky. Bez problémů pronikají do mléka, do masa, vysokobřezí dojnice z jejich účinků mohou dokonce zmetat. Co že to je to zmetání? Abortus, potrat, jako u lidí…..Ale konec dobrý, všechno dobré…dobrá zpráva přece jenom..biopotraviny v současném provedení jsou nesmyslem ale jedna by tu přece jenom byla…nezávadná, a tou je slivovice. Klasická technologie výroby bez příměsí….a staletími ověřená.

Pavla Muhlbachová

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku na diplomku na téma biopotraviny. Zabere to chviličku. Děkuji moc! Pavla http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/preference-spotrebitele-pri-nakupu-biopotravin/


Celkový počet příspěvků v diskusi: 2. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce https://www.lekarna.cz/zdravotni-pojistovny/?utm_source=ordinace&utm_medium=square&utm_campaign=zdravotni-pojistovny

Anketní otázka

Máte rádi zázvor?

83%
17%
Zatím hlasovalo 92 lidí

Mohlo by vás zajímat

Mléko - ano či ne?

Mléko a mléčné výrobky patří mezi základní potraviny nezbytné pro kvalitní výživu člověka všech věkových kategorií. Mléko je potravina, nikoliv nápoj, a jako potravinu je třeba ho podávat. Mléko nemůže nahradit pití nápojů, protože má syticí účinek a nedá organismu dostatek tekutin, člověk se mlékem dřív nasytí než napije. To neplatí pro mateřské mléko a kojení.

Jak se vyznat ve značení potravin číslem E - 2.část

Podívejme se ale na druhou funkci kódu čísel E a to funkci informační. Potravinová legislativa ukládá výrobcům také povinnost informovat své spotřebitele, jaké suroviny byly pro ten který výrobek použity...

Kyselina alfa-linolenová (ALA)

Látku zvanou kyselina alfa-linolenová (ALA) najdeme už v mateřském mléce. Po celý život ji člověk musí přijímat v dostatečném množství z potravy.

Kyselina eikosapentaenová (EPA)

Tuto zajímavou látku s blahodárnými účinky na lidský organismus nalezneme přirozeně v rybím oleji. V těle dokáže pozitivně ovlivnit mnohé funkce.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce