Gastroskopie plní nenahraditelnou funkci při diagnostice nejrůznějších onemocnění trávicího traktu, jako jsou třeba jícnové vředy, Barretův jícen, peptické vředy, povrchové záněty či karcinom žaludku. Indikací k vyšetření mohou být neobjasněné bolesti horní části břicha, opakované zvracení, zvracení krve, pálení žáhy, bolestivé polykání a chronické problémy s trávením. Gastroskopie může mít také terapeutický charakter.
Při standardní gastroskopii se endoskop zavádí do trávicího traktu ústy. Nástroj při tom dráždí kořen jazyka, což u mnoha pacientů vyvolává dávivý reflex. Mnohem šetrnější metodou je tzv. transnasální gastroskopie, při které je endoskop zaváděn skrze nosní dutinu. Vyšetření touto metodou je komfortnější, šetrnější a nevyvolává dávicí reflex. Toto vyšetření lze provést u většiny pacientů s výjimkou stavů s výraznými odchylkami v dutině nosní. Diagnostická výtěžnost metody je plně srovnatelná s klasicky prováděnou gastroskopií; i při přístupu nosem je možno během vyšetření odebrat vzorky žaludeční sliznice, vyšetřit žaludeční chemismus apod.
Transnasální přístup má několik výhod:
1. Přístroje (endoskopy) určené k transnasálnímu zavádění mají proti „klasickým“ gastroskopům přibližně poloviční průměr, jejich tloušťka se pohybuje kolem 6 mm. Díky tenčímu přístroji je celé vyšetření jemnější a tudíž pro pacienta méně nepříjemné.
2. Při transnasálním zavedení endoskopu nedojde ke kontaktu s kořenem jazyka, tedy místem, kde je vyvolán dávivý reflex. Kořen jazyka obcházíme při zavedení nosem shora dolů, za neustále kontroly zrakem a ke kontaktu prakticky vůbec nedochází. To znamená méně nepříjemných pocitů pro pacienta, méně dávení a říhání během gastroskopie.
3. Díky přístupové cestě a minimální tloušťce přístroje je možno během celého vyšetření komunikovat s vyšetřujícím lékařem. Pacient nemá změněné vědomí a přímo během vyšetření může pozorovat jeho průběh a endoskopický obraz.
4. Vyšetření je pro pacienta celkově méně zatěžující a většinou ani není potřeba injekce na uklidnění a uvolnění (analgosedace) během vyšetření. To znamená, že pacient nepotřebuje doprovod a bezprostředně po vyšetření může vykonávat veškeré činnosti, včetně těch vyžadujících zvýšenou pozornost a koncentraci – např. řízení auta.
5. Vzhledem ke způsobu zavádění endoskopu nosem není nutné lokální znecitlivění v krku a na kořeni jazyka, a proto je možné bezprostředně po vyšetření jíst a pít. (Po standardním vyšetření s lokálním znecitlivěním výše popsaných oblastí je nutno cca hodinu po výkonu nejíst a nepít).
Příprava na vyšetření
Pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
