Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
Co ovlivňuje barvu chrupu?
Barvu zubů částečně určuje sklovina, která je jakousi vrchní skořápkou, jejíž barevná škála se pohybuje od průhledné až po namodralou. Hlavní slovo má v tomto ohledu ale spíše zubní dřeň, tedy dentin. Ten je přirozeně žlutý. Obecně tedy platí rovnice: čím méně skloviny jedinec má, tím více jsou jeho zuby žluté.
Barevné rozpětí je navíc patrné i v rámci jednoho zubu, který může mít až tři odstíny. Nejsvětlejší je v oblasti řezací hrany, kde se nachází nejsilnější vrstva skloviny. Ta se postupně ztenčuje až do oblasti krčku, kde je síla skloviny minimální a zub je v tomto místě nejtmavší.
Kromě vrozených dispozic ovlivňuje barvu zubů například metabolismus nebo chemické procesy v těle. Stranou ovšem nezůstává ani vliv okolí. Vrozený odstín tedy zpravidla nebývá tím definitivním.
Barvu chrupu negativně ovlivňují tyto faktory:
- kouření,
- úraz zubu, konkrétně pak krvácení uvnitř zubu,
- odumření a rozklad zubní dřeně,
- dlouhodobě vysoký příjem fluoru,
- užívání tetracyklinových antibiotik.
Kromě toho mohou být žluté zuby důsledkem konzumace celé řady nápojů a potravin. Mezi ty „nejškodlivější“ v tomto ohledu patří třeba:
- kari,
- káva,
- černý čaj,
- citrónová šťáva,
- rajčata,
- šťáva z červeného ovoce a zeleniny,
- cukrovinky,
- kakao.
Bělení zubů
Ještě před výběrem metody bělení zubů je potřeba vědět, jak moc zabarvené zuby máte. Podle toho můžete zvolit adekvátní metodu pro odstranění tohoto zabarvení. Jinak se totiž odstraňuje zabarvení mírné a povrchové a jinou péči je naopak nutné věnovat výraznému vnitřnímu zabarvení zubů.
Úroveň zabarvení zubů
- Mírné povrchové zabarvení - Pokud jsou vaše zuby zabarvené pouze od běžných barevných nápojů a potravin, pak můžete zvolit používání bělící zubní pasty. Mírnějšího zabarvení jednotlivých zubů se zbavíte pomocí bělícího pera, které je naplněné bělícím gelem. Pro vybělení všech zubů a docílení přirozeně bílého odstínu můžete vybírat mezi sety na bělení zubů s dvěma násadami a bělícím gelem.
- Výraznější vnitřní zabarvení - V případě, že se jedná o vnitřní zabarvení zubů, pak budete muset navštívit zubního lékaře, který doporučí postup pro domácí bělení a poskytne také odpovídající bělící gely.
Pozor na „babské rady“
Receptů na domácí bělení zubů koluje spousta. Jedná se o rzné rady, jak bělit zuby pomocí přírodních surovin jako citrón, jedlá soda nebo ocet. Působením kyselin v tomto případě dochází k postupnému rozpouštění skloviny. Určité množství takto narušené skloviny dokážou látky obsažené ve slinách zregenerovat, ale pokud je kyselin příliš, sklovina je nenávratně poškozena.
Možnosti domácího bělení zubů
- Bělicí zubní pasty, gely a ústní vody – právě pasty vás zbaví nechtěných tmavých skvrn od kávy nebo vína. Zubům navrací jejich přírodní bělost. Aby se však účinky dostavily, je nutné čistit si zuby touto pastou nebo pudrem pravidelně a dlouhodobě. Určitě to tedy nevzdávejte po jednom balení přípravku. Doporučujeme vám například účinné zubní pasty Swissdent.
- Bělicí gely – gel se nanáší do speciálního nosiče, který nasazujete na zuby. Sada na domácí bělení by měla obsahovat aplikátor gelu a bělicí gel (může být vícefázový).
- Pero na bělení zubů – gel se nanáší aplikátorem v podobě pera přímo na zuby. Gel působí téměř okamžitě po nanesení. Stačí ho na zubech nechat jen pár desítek minut. Vyhnete se tak dlouhému nočnímu bělení zubů.
Pokud je zabarvení vašich zubů výraznější, doporučujeme obrátit se na dentální hygienistku nebo zubního lékaře. Ti vám mohou zuby zesvětlit přímo v ordinaci anebo vytvořit individuální násady na bělení zubů doma. Před každým bělením je pak nutné, aby měl pacient ošetřeny všechny kazy a nevyhovující výplně a aby měl odstraněn zubní kámen.
Ordinační bělení zubů
Bělení zubů v ordinaci provádí zubní lékař nebo dentální hygienistka, trvá kolem 60 – 90 minut a klient uvidí výsledek okamžitě. Existuje mnoho variant ordinačního bělení chrupu – to, kterou stomatolog nebo hygienistka upřednostní, závisí pouze na zkušenostech a preferencích. Vždy ale nejprve zuby vyčistí rotačním kartáčkem a leštící pastou a speciálním ochranným gelem izoluje dásně. Poté na povrch zubu aplikuje bělící gel a nechá jej působit zhruba 20 minut. Při některých metodách se působení gelu ještě umocní modrým světlem; působení lampy je však invazivní a nelze je použít u každého. Světlo nelze aplikovat například u klientů s citlivými zuby. V případě, že vše probíhá bez problémů, se gel poté smyje a nanáší znovu – celý proces se opakuje až třikrát, dokud se nedocílí požadovaného odstínu zubů. Pokud během ordinačního bělení není možné dosáhnout cíleného odstínu, lze, ve spolupráci se stomatologem nebo dentální hygienistkou, pokračovat ještě bělením v domácím prostředí.
Čtěte také: Celková anestezie v zubní ordinaci. Jaké jsou výhody, jaká rizika?
Domácí bělení zubů (pod dohledem odborníka)
Domácí bělení s asistencí zubaře nebo dentální hygienistky se obecně považuje za mnohem šetrnější než jednorázové v ordinaci. Přitom je efektivnější, protože bělící gel působí na zuby delší dobu. Stomatolog nebo dentální hygienistka podle otisků čelistí nechají každému pacientovi individuálně zhotovit nosiče – průhledné fólie, které si pak pacient doma, spolu s gelem, nasazuje na zuby. Bělící proces může trvat několik dní i týdnů, záleží nejen na druhu a koncentraci gelu, ale i na původním zabarvení zubů.
Výhodou domácího bělení je vedle hlubší penetrace gelu také pohodlí a to, že klient si proces bělení může sám regulovat a v budoucnu také zopakovat. Pacientovi totiž zůstává nosič, který může kdykoli později použít k obnovení světlejšího odstínu a pouze dokoupit gel. Při domácím bělení stomatolog nebo dentální hygienistka s pacientem spolupracují – po týdnu bělení přichází pacient na kontrolu, další kontrola pak následuje na konci celého procesu bělení.
Čtěte také: Zubní kaz trápí více než 80 % populace. Jak vzniká a jak se mu bránit?
Vnitřní bělení zubů
Tato technika se používá u jednotlivých zubů se ztrátou vitality, tzv. „mrtvých zubů“. U těchto zubů dochází k tmavému zbarvení vlivem úrazu nebo kvůli zubnímu kazu. Podmínkou úspěšného vybělení je kvalitní ošetření kořenových kanálků. Do korunkové části zubu se vloží speciální bělicí vložka, která se po týdnu vždy vymění za novou, dokud zub nedosáhne bělením požadované barvy.
Během bělení, ale i několik dní po něm, se může vyskytnout zvýšená citlivost zubů, která je však vždy dočasná a lze ji mírnit speciálními gely, popřípadě krátkodobým přerušením bělicí procedury.
Jak pečovat o zuby po bělení
- Po každém bělení je nutná kvalitní domácí dentální hygiena. Jen tak je možné si udržet dosažený odstín co nejdéle.
- Bělení může někdy způsobit zvýšenou citlivost zubů a podráždění dásní (např.dočasná citlivost na horké či studené). Jedná se o přechodný stav trvající zpravidla několik dní. Pokud se zvýšená citlivost dostaví, pomůže aplikace fluoridového preparátu (např. Elmex Gelée), které jsou volně dostupné v lékarně.
- Krátce po bělení je vhodné se vyvarovat konzumaci kyselých potravin (ovoce, dresingy v salátech, jogurty) a kyselých nápojů (víno, džus), aby se snížila pravděpodobnost zvýšené citlivosti zubů po bělení.
- Při bělení se nemění barva bílých výplní ani korunek či můstků, je tedy vhodné bělení provést před jejich zhotovením.
- Dosažený výsledek přetrvá i několik let, zuby se však vlivem barevných látek v potravě nebo kvůli kouření mohou opět zabarvovat.
Bělení není pro všechny
Pokud jsou zuby poškozené nebo trpíte zánětem dásní, bělení se rozhodně vyhněte. Stejné doporučení platí pro těhotné nebo kojící ženy a mladistvé. Stomatologa nebo dentální hygienistku bude před bělením určitě zajímat, jaké klient užívá léky, případně prodělané choroby a úrazy. Kontraindikací bělení může být i alergie na určité složky bělícího gelu – např. mentol nebo konzervační látky. Před bělením je také třeba mít zuby zdravotně v pořádku – tedy bez kazů nebo nevyhovujících výplní a zubního kamene.
Čtěte také: Kvůli zánětu dásní můžete časem přijít o zuby. Léčba i prevence je přitom jednoduchá.