Upravený a zkrácený záznam živé diskuse (chatu) s panem doc. MUDr. Jiřím Votavou, CSc. z Kliniky rehabilitačního lékařství VFN, která proběhla ve čtvrtek 18. dubna 2002 mezi 10. a 12. hodinou na www.ordinace.cz.
Bechtěrevova nemoc typicky postihuje mladé muže mezi 18. a 40. rokem života. Vzhledem k tomu, že jde o dobře vypadající, mladé a do té doby zdravé muže, ošetřujícím lékařům může trvat i několik let, než pacienta odešlou ke specialistovi, který nemoc diagnostikuje. Typicky se projevuje takzvanou zánětlivou bolestí v kříži. To je bolest klidová, především noční, která k ránu pacienty budí a ti vstávají a cvičí, což jim proti bolesti významně pomáhá.
Čtěte také: Tajemná Bechtěrevova choroba
Nejasné příčiny nemoci
Jednoznačnou příčinu nemoci určit zatím neumíme. Víme, že postihuje nejčastěji osoby s pozitivním antigenem B27 na bílých krvinkách, těch je v běžné populaci asi 9 %, mezi bechtěreviky 96 %. Provokujícím faktorem často bývá obyčejná střevní nebo jiná infekce. Onemocnění je dědičné.
Mezi nejčastější příznaky Bechtěrerovy choroby patří:
- Chronická bolest a ztuhlost, které se objevují v dolní části páteře, často v místě skloubení křížové kosti s pánví, odkud vystřelují do hýždí nebo zadní strany stehen. Bolest u Bechtěrovovy choroby se zpravidla objevuje v klidu, v noci a před probuzením, budí nemocného ze spánku. Je spojena s pocitem ranní ztuhlosti trvajícím více než půl hodiny. Úlevu přináší lehké rozcvičení nebo aplikace tepla na ztuhlý úsek.
- Páteř se postupně stává stále méně ohebnou, pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit.
- Nemoc se může projevovat i bolestmi v hrudní páteři, kde může omezovat dechové pohyby hrudního koše, či krční páteře, kde znemožňuje otáčení hlavy.
- Mohou se ale objevit i bolesti kyčelních a periferních kloubů. Z periferních kloubů se nejčastěji setkáváme s postižením kolene, kotníku či drobných nožních kloubů.
- Dalším rysem Bechtěrevovy nemoci je chronická těžká únava.
- Kromě postižení kloubů se objevují i další potíže: úbytek na váze, střevní potíže a různé vyrážky připomínajícími lupénku.
- Zhruba 40 % případů Bechtěrevovy nemoci je spojeno se zánětem oční duhovky a řasnatého tělíska. Zánět se projevuje bolestí oka a zvýšenou citlivostí na světlo.
- V mladém věku nemocných se může nemoc projevit jako otoky velkých kloubů na končetinách, především kolen.
Příčinou nemoci je zánět, proto na začátku nemocnění může pacient pociťovat příznaky podobné chřipce (únavu, zvýšenou teplotu, noční pocení).
Čtěte také: Jste unavení? Možná za to může artritida
Léčba Bechtěrerovy choroby
Základními léky Bechtěrevovy choroby jsou takzvaná nesteroidní antirevmatika. Jedná se o léky, které působením na zánět tlumí bolest.
Kromě nesteroidních antirevmatik se užívají i kortikosteroidní látky, nejčastěji ve formě injekcí do bolestivých kloubů a vazů. Při postižení kloubů na rukou a nohou pomáhají léky, které se také užívají u jiných forem revmatismu, jako Sulfasalazin a Methotrexat.
Imunosupresivní léky – tyto léky potlačují reakci imunitního systému jako celku. To vede ke zmírnění příznaků a zánětlivé aktivity, avšak zároveň má na svědomí i četné nežádoucí účinky. Organismus s potlačenou imunitou je například podstatně náchylnější k infekčním onemocněním.
Moderní léčbou je biologická léčba. Je to léčba injekční, která blokuje klíčové prozánětlivé faktory v krevním oběhu. To potlačuje projevy a postup onemocnění, vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života bez bolesti a zároveň minimalizuje nežádoucí účinky obvyklé u méně specifických imunosupresivních léků. Je určena pacientům, kteří splňují kritéria pro zahájení biologické léčby.
Všichni pacienti by ale v prvním kroku měli dostat standardní, konvenční léčbu v podobě nesteroidních antirevmatik či opichů. Až když tato terapie selže a trvá vysoká aktivita nemoci, může přijít na řadu biologická léčba.
Čtěte také: Revmatici se nyní dostanou k léčbě včas
Pohybová a režimová terapie
Další významnou součástí léčby je cvičení, fyzikální nebo lázeňská léčba, která přináší někdy i dlouhodobou úlevu od bolesti a brání ztuhnutí kloubů a páteře. Také brání omezení funkce hrudníku, která s tuhnutím souvisí, a může být hlavní příčinou srdečních či oběhových obtíží. Rehabilitace probíhá jednak za přímé spolupráce rehabilitačního pracovníka, který provádí masáže a asistuje při rozcvičování páteře. Důležitý je nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti.
U málokteré choroby jsou právě cvičení a rehabilitace natolik důležité, jako právě u Bechtěrevovy nemoci. Díky vhodné rehabilitaci je možné zpomalit rozvoj nemoci i její další průběh. Důležité je, aby byla rehabilitace odborně vedena a správně dávkována. Měla by se pro nemocného stát každodenní součástí života. Je nutno sportovat či cvičit pravidelně, nejraději denně. Samozřejmě je přitom nutno respektovat věk a stav ostatních kloubů, které mohou být postiženy třeba artrózou. Potom nejsou vhodné cviky s přetěžováním těchto kloubů (u kolen a kyčlí nejsou vhodné skoky a doskoky a naopak velmi vhodné plavání, při postižení krční páteře je zase nevhodné plavání – prsa – a vhodné jiné cvičení). Vhodné pro zmírnění bolestí je také cvičení ve vodě. Vztlaková síla vody usnadňuje pohyby a zmenšuje zátěž způsobující někdy výrazné bolesti. Cvičení ve vodě tak vede k uvolnění napětí a zlepšení pohybového rozsahu.
Kromě cvičení je nutné dodržovat určitá režimová opatření, dbát na správné držení těla a vhodnou polohu při spánku.
Hodně se diskutuje o vlivu diety na nemoc. Většina bechtěreviků má sklon k vyšší hladině kyseliny močové, proto se doporučuje nejíst moc červeného masa, silné vývary, omezeně luštěniny a plody moře, méně čokolády. Pít dostatečně a pravidelně nápoje, omezit však konzumaci piva.
Velice vhodná je lázeňská léčba, která mnoho pacientů udržuje léta funkční a schopné práce a kde se režimová, dietní a rehabilitační léčba vhodně skloubí.
komerční sdělení
