Dobrý den, prave jsem dobrala antibiotika (angina) a na obličeji a na hrudi se mi udělaly male cervene pupínky,ze kterých vyteče po zmáčknutí čirá tekutina, na akné netrpím. Může to být reakce na oslabení organismu? Můj druhý dotaz se týká mé práce-pracuji v biochemické laboratoři, kde se užívají izotopy. Mám strach, že v případě těhotenství bude ohrožen můj plod, než těhotenství zjistím a z práce odejdu. Je to tak? Děkuji
Na různá, nejen urologická onemocnění (např. nemoci srdce, cukrovka) může upozornit také časté močení. Četnost močení souvisí s kapacitou močového měchýře, která se pohybuje od 150 do 450 ml (jednorázově se dá v měchýři udržet až 900 ml moči). Za normální se považuje do 10 močení za den – při doporučovaném příjmu tekutin, tj. minimálně 2 litry denně s preferencí vody a minerálek, vypité v průběhu celého dne.
Čtěte také: Otazníky kolem moči
Tekutiny mají vliv na koncentraci a barvu moči, proto lékař hned pozná, že pacient, který přináší ve skleničce zakalenou tmavě oranžovou moč, málo pije.
„V případě nedostatku tekutin tělo produkuje moč s vyšší koncentrací minerálních látek a odpadních produktů, z nichž se mohou tvořit krystaly a následně ledvinové kameny. Koncentrovaná moč navíc dráždí močové cesty a její kyselé pH podporuje rozvoj bakteriální infekce. Ve spojení s vínem nebo ostrým jídlem vede neředěná moč k pálivému močení a dalším příznakům zánětu močových cest, aniž by zánětem trpěly,“ upozorňuje místopředsedkyně České urologické společnosti prim. MUDr. Michaela Matoušková a radí: „příjem tekutin má být racionální, tzn. takový, aby člověk vymočil za 24 hodin 2 litry moči. Do pitného režimu dětí, dospělých i seniorů je vhodné zařadit každý den (nejen občas) slabě a středně mineralizované vody, protože obsahují minerální látky, které přispívají k úpravě minerálového hospodářství organizmu, a pomáhají tak zachovávat zdravé ledviny a močové cesty.“
Čtěte také: Jaké jsou příznaky infekce močových cest?
Nedílnou součást močového ústrojí tvoří ledviny, jejichž úkolem je zejména vylučování látek, které jsou v těle v přebytku, a nežádoucích zplodin metabolizmu. Ledviny se také podílí na očišťování krve, regulaci krevního tlaku, udržování acidobazické rovnováhy aj. Nejběžnějším onemocněním ledvin, které dokáže značně znepříjemnit, ale může i ohrozit život, je onemocnění ledvinovými kameny – urolitiáza. Urolitiáza provází lidstvo celou jeho historií, v posledních dvou dekádách se však její výskyt zvyšuje. Každý jedinec v naší populaci má v průběhu svého života asi 12% šanci onemocnět ledvinovými kameny. Urolitiáza má vysoké riziko recidivy, až u 70 % pacientů se opakuje. Nejčastější výskyt urolitiázy je v produktivním věku, více u mužů než u žen, výjimkou ale není nález ledvinového kamene u malých dětí ani u pacientů vyššího věku.
Čtěte také: Ledvinové kameny mohou působit opravdu nepříjemnou bolest
„Na vzniku urolitiázy se podílí mnoho faktorů, především nedostatečný příjem tekutin, nevhodné složení stravy a zvýšená koncentrace látek tvořících kameny. Jak dokazují odborné práce, na prevenci urolitiázy má příznivý efekt voda s obsahem minerálů. Například vyšší obsah hořčíku anebo draslíku ve vodě vede k alkalizaci moči a zvýšenému vylučování citrátu, bránících vzniku kamenů. Není tedy pravda, že by minerální vody přispívaly ke vzniku ledvinových kamenů,“ vysvětluje as. MUDr. Aleš Petřík, Ph.D. z Urologického oddělení Nemocnice České Budějovice a Urologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.
„Vhodné jsou také ovocné šťávy, zejména pomerančový džus. Nevhodné jsou kolové nápoje a nápoje s obsahem cukru, které riziko vzniku urolitiázy zvyšují. Pití piva nelze pro zabránění tvorby ledvinových kamenů doporučit vzhledem k vysokému přísunu energie, a tím zvýšenému vylučování kyseliny močové v moči,“ doplňuje Petřík.
