Bronchitida je zánětlivé onemocnění průdušek. Průdušky tvoří systém trubic, které rozvádějí vdechovaný vzduch z průdušnice k plicním sklípkům. Příčinou zánětu je nejčastěji virová či bakteriální infekce...
Zánět průdušek
Zánět průdušek neboli bronchitida je infekční onemocnění dýchacích cest.
Lékaři rozlišují dva druhy – akutní a chronickou.
Akutní bronchitida je poměrně častá převážně v zimních měsících nebo ve smogových obdobích, stejně jako jiná onemocnění virového původu.
„Nezřídka bývá komplikací jiného onemocnění, například tzv. nemocí z nachlazení (viróz) nebo poměrně závažnějšího virového onemocnění - chřipky,“ upozorňuje primář MUDr. Viktor Kašák. Nemoc má rychlý nástup a projevuje se především kašlem, který je zpočátku suchý a později přechází ve vykašlávání hlenu, dále pak teplotami, jež mohou dosahovat až 39 stupňů, bolestmi svalů, kloubů a někdy také dušností a pálením v dýchacích cestách či bolestí na prsou. V řádu dnů až týdnů však většinou zdravotní problémy odezní a člověk může normálně fungovat.
Nejčastější projevy zánětu průdušek
• Ucpaný nos
• Bolest hlavy
• Bolest na hrudi
• Teplota
• Bolest svalů a kloubů
• Dušnost
• Vykašlávání hlenů
• Ranní kašel
„Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest a je definována kašlem a vykašláváním hlenu po dobu tří souvisejících měsíců, alespoň po dobu dvou po sobě jdoucích let. Tímto onemocněním trpí zejména kuřáci, obyvatelé lokalit se znečištěným ovzduším nebo pracovníci v hornictví, těžkém nebo chemickém průmyslu. Pokud se ke chronické bronchitidě přidá omezení průtoku vzduchu v dýchacích cestách (obstrukce dýchacích cest) přerůstá chronická bronchitida v mnohem závažnější nemoc, kterou je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Ta s sebou nese i nevratná poškození plic (tzv. plicní rozedmu) a průdušek,“ dodává MUDr. Viktor Kašák.
Co je to astma
Medicína rozeznává dva druhy astmatu – astma průduškové (asthma bronchiale) a astma srdeční (asthma cardiale). Srdeční astma se projevuje dušností způsobenou závažnou poruchou levé srdeční komory, při níž se v plicích hromadí krev, kterou levá komora není schopna přečerpat do velkého (tělního) oběhu. V současnosti je však pojem astma používán takřka výhradně pro astma průduškové.
Průduškové astma
Průduškové (bronchiální) astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Jedná se o jednu z nejčastěji se vyskytujících chronických nemocí vůbec.
„Navzdory medicínskému pokroku a zlepšení dostupné léčby se však výskyt astmatu neustále zvyšuje. Může za to narůstající genetická (dědičná) a narůstající vnější zátěž, které tělo musí čelit. Nemoc zatím neumíme zcela vyléčit, ale díky moderním léčivým přípravkům ji umíme držet pod kontrolou,“ říká primář MUDr. Viktor Kašák.
Astma, pokud není včas diagnostikováno a včas léčeno, se velmi výrazně podepisuje na kvalitě života pacienta a v krajním případě může vést dokonce ke smrti. Nerovný boj s astmatem ročně prohraje a na jeho následky zemře přibližně 25 000 lidí na celém světě. Celkový počet astmatiků dle Globální iniciativy pro astma přesahuje 300 milionů. Podle odhadů trpí v České republice touto chorobou až 800 000 lidí. Alarmující je však skutečnost, že z celkového počtu nemocných přibližně 350 000 lidí ještě nenavštívilo lékaře, a tedy jim ani nebyla zavedena potřebná léčba.
Čtěte také: Astma u malých dětí: záměna za virózu může být nebezpečná
Příznaky astmatu
Zánět dýchacích cest způsobuje samovolné zužování dýchacích trubic, otok sliznic a zvýšenou tvorbu hlenu. Astma doprovází astmatické příznaky, kterými jsou kašel, pískoty na hrudníku, dušnost a pocit tíže a nejdramatičtějším projeve astmatu jsou tzv. exacerbace, dříve označované jako záchvaty, kterými dýchací cesty pacienta nepřiměřeně reagují na vlivy vnějšího okolí. Mezi ty patří například tělesná námaha, změna teploty nebo vlhkosti prostředí, kontakt s alergeny, infekce dýchacího ústrojí a dokonce i psychická zátěž.
Nejběžnějšími spouštěči astmatu jsou zvířecí alergeny peří, vzdušné plísně, roztočový alergen, prach, dále také potraviny, silné dráždivé chemické látky jako jsou parfémy, barvy, laky či cigaretový kouř. Zhoršení astmatu mohou vyvolávat i některé léky, jako jsou např. léky obsahující kyseliny acetylsalicylovou, paracetamol, betablokátory.
Čtěte také: Alergická rýma: nemusíte trpět, začněte ji léčit
Nemoc se může projevovat třeba jen záchvaty suchého kašle, který pacienty trápí hlavně v noci a po ránu nebo po fyzické námaze. Projevy mohou být sezónní, spojené například s alergickou rýmou na jaře, nebo celoroční.
Varovné příznaky astmatu
- Dechové potíže při tělesné zátěži nebo v klidu, provázené ztíženým průtokem vzduchu do plic.
- Náhlá dušnost a kašel.
- Suchý, dráždivý kašel, který se často zhoršuje během noci a narušuje spánek.
- Neustálý suchý kašel, který může být doprovázen i následnou dušností.
- Dušnost se pozná podle ztíženého výdechu a námahy, kterou činí snaha se znovu nadechnout.
- Výdech je provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky.
- Nepříjemný tlak nebo pocit sevření hrudníku.
Pacientům při akutních potížích pomáhají úlevové léky podávané inhalační cestou.
Za vznikem astmatu může být řada příčin. Na pozoru by se měli mít zejména lidé trpící alergickou rýmou. Lékaři varují, že zanedbání včasné léčby alergické rýmy může vést k rozvoji astmatu, na druhé straně u pacientů s astmatem by se mělo pátrat po příznacích alergické rýmy. Dalším rizikovým faktorem je stres a samozřejmě nezdravý životní styl. Případných příznaků astmatu by si měli všímat také kuřáci. Významnou roli má samozřejmě také dědičnost. Pokud některý z rodičů chorobou trpí, genetické předpoklady k ní bude mít i dítě.
Pro zmírnění průběhu nemoci je hlavní včas astma diagnostikovat a včas zahájit léčbu. V současné době je astma léčeno především tzv. inhalačními kortikosteroidy. Vdechování léků přímo do plic výrazně zvyšuje jejich účinnost a používají se mikrogramové dávky léků, což snižuje možnost výskytu jejich nežádoucích účinků. Každého pacienta nebo jeho rodinu je nutné naučit správnou inhalační techniku z předepsaného inhalačního systému a tuto techniku opakovaně kontrolovat a korigovat. Ani ten nejúčinnější lék, pokud není správně používán, nepůsobí.
„Jako prevenci doporučuji celoživotní zdravý životní styl, pohyb a redukci hmotnosti u obézních osob. A samozřejmě také nekuřáctví,“ říká profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.
„Při dodržování rad lékaře mohou astmatici díky novým lékům vést aktivní a plnohodnotný život s minimem omezení. Část pacientů však příznaky astmatu podceňuje. Nejhorší je, když diagnózu astmatu stanovenou odborným lékařem rodiče popírají a nedávají svým dětem preventivní antiastmatika,“ podotýká primář MUDr. Viktor Kašák.
Povědomí o astmatu se mezi českými pacienty snaží šířit Česká iniciativa pro astma (ČIPA), na jejímž webu (www.cipa.cz) mají návštěvníci těchto stránek k dispozici i online dotazník www.astmatest.cz. Ten lékařům i pacientům umožňuje rychle zhodnotit, zda je nemoc pod kontrolou.
Problematiku spojenou s touto chronickou chorobou připomene Světový den astmatu, který letos připadne na 6. května.
