Bronchitida je zánětlivé onemocnění průdušek. Průdušky tvoří systém trubic, které rozvádějí vdechovaný vzduch z průdušnice k plicním sklípkům. Příčinou zánětu je nejčastěji virová či bakteriální infekce...
Astmatem trpí ve světě 300 miliónů lidí, odhaduje se, že během příštích 30 let vzroste toto číslo na 400 miliónů. V Evropě má astma téměř 10 milionů lidí mladších 45 let. V České republice je uváděna prevalence nemocných astmatem na úrovni 8 % populace, což je asi 800 000 nemocných. Astma se v dospělé populaci častěji vyskytuje u žen.
Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním
Co je to astma
Astma je chronické onemocnění, kde jsou zánětlivé a strukturní změny dýchacích cest primární příčinou dýchacích obtíží. Astma postihuje osoby všech věkových kategorií, stále jej nelze v současnosti vyléčit a ani mu nelze účinně primárně předcházet. V posledních pětatřiceti letech došlo k zásadnímu pokroku v poznání významu zánětu u astmatu. Astma je nyní chápáno jako nemoc dlouhodobého charakteru probíhající i v době, kdy nejsou zjistitelné funkční změny a pacient je bez obtíží. Astma, které není pod kontrolou (neovládané, neřízené, nekontrolované astma), má za následek závažné omezení každodenního života a někdy i smrt. Při léčbě astmatu je potřeba, aby bylo dosaženo a udrženo plné kontroly astmatu, což znamená, že pacienta neobtěžují žádné denní ani noční příznaky astmatu, velmi málo nebo vůbec není nucen používat úlevová antiastmatika, vede produktivní a fyzicky aktivní život, má normální nebo téměř normální funkci plic a nemá žádné astmatické záchvaty.
Čtěte také: Astma nebo zánět průdušek? Jak poznat rozdíl?
Principy léčby astmatu
Léky užívané v léčbě astmatu dělíme na preventivní (kontrolující) a úlevové. Preventivní léky s protizánětlivým účinkem jsou užívány dlouhodobě každodenně k udržení klinické kontroly nad astmatem. Léky úlevové jsou užívány podle potřeby k rychlé úlevě při zúžení průdušek a dušnosti. Cílem léčby astmatu je dosažení a dlouhodobé udržení stavu, který označujeme jako astma pod kontrolou. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti vykonávat plnou tělesnou aktivitu, nemají denní ani noční příznaky. Astma se může spontánně zlepšit v každém věku. Asi u poloviny dětí a přibližně 20 % dospělých onemocnění odezní. Pravděpodobnost, že se tak stane, stoupá při včasné a adekvátní terapii. Ve většině případů musí však probíhat celoživotní léčba, aby příznaky astmatu zůstaly trvale pod kontrolou. Moderní léčba zahrnuje kromě použití léků rovněž doprovodná opatření, jako je například dechová gymnastika. Hlavním cílem léčby je umožnit pacientovi v co největší míře běžný život. Léčba má zabránit příznakům astmatu jako jsou kašel, dušnost, sípavost. Suchý, dráždivý kašel se často zhoršuje během noci. S dušností se pojí také lapání po dechu a nepříjemný tlak, který astmatik pociťuje na prsou. Základem úspěšné léčby je prevence a dobrá spolupráce s lékařem. Spolu se správnou léčbou dokáže výrazně zlepšit kvalitu astmatikova života.
Čtěte také: Neléčená alergie může přerůst v astma
Prevenci astmatu se věnuje celosvětová kampaň Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům, ke které se připojila i Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky té je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů. Součástí projektu Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům jsou webové stránky www.astma-zero.cz. Přinášejí důležité informace o astmatu a jeho léčbě, dechové rehabilitaci, odpovědi na nejčastější otázky.
Pacientský příběh - Mám astma a žiju naplno
Petra je vrcholová plavkyně z České Lípy, mnohonásobná česká rekordmanka, dvojnásobná mistryně Evropy, účastnice olympijských her. Specializuje se na styl prsa. Její plnohodnotný život a sportovní kariéra dokazují, že i s astmatem se dá žít bez příznaků, a dokonce se věnovat i vrcholovému sportu.
Petra začala pociťovat problémy s dechem v době dospívání při fyzické námaze. Okolo 20 roku začala dvoufázově trénovat a výkon jí ztěžovalo špatné dýchání a kašel. Sama se nechala vyšetřit alergologem, při zátěžovém testu vyšlo najevo, že trpí astmatem. Nejdříve užívala zejména úlevovou léčbu, kterou se snažila minimalizovat příznaky. K silným astmatickým záchvatům u ní nedocházelo. Potíže s dýcháním nastávaly v těch nejsilnějších zátěžových situacích cca tak 3x do měsíce.
Po nasazení protizánětlivé léčby se jí trénovalo mnohem lépe, měla ovšem problém s jejím dodržováním. „Upřímně musím přiznat, že jako pacient jsem byla strašná, dělalo mi problém brát pravidelně léky,“ říká Petra. Díky tomu se výsledky nedostavovaly, stav zůstával neměnný, po každé pravidelné kontrole u lékaře začínala Petra s léčbou de facto od začátku. Až s panem doktorem Kočím začali o nemoci více mluvit, vysvětlil jí, jak je pro pacienta s astmatem, pro vrcholového sportovce o to víc důležitá léčba příčiny astmatu, ne, jen pouhé užívání úlevového léku, když je potřeba.
V tuto chvíli je Petra téměř bez příznaků, úlevovou léčbu s sebou vozí na závody jen pro jistotu.
