Astma je chronické onemocnění, kde jsou zánětlivé a strukturní změny dýchacích cest primární příčinou dýchacích obtíží. Astma způsobuje opakované epizody pískotů či sípání při dýchání, dušnosti, svíravého pocitu na hrudi a kašle, zejména v noci nebo v časných ranních hodinách.
I když astma může vzniknout v každém věku, většina případů začíná už v předškolním a školním věku.
Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním
Čím je astma způsobeno
Vzplanutí astmatu je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest – obvykle virového původu – a je zvlášť časté v zimě a krátce po návratu dětí do školy po letních prázdninách. U dospělých s alergickým astmatem (signalizovaným většinou současným výskytem rýmy a zánětu spojivek) jsou příznaky vyvolány vystavením příslušnému alergenu, obvykle alergenům roztočů v domácím prachu nebo alergenům z domácích mazlíčků, případně těm, kterým je člověk vystaven v práci. Dalšími častými spouštěcími mechanismy jsou tělesná námaha (zejména na studeném, suchém vzduchu) a dopravní znečištění. Astma mohou vyvolat také určité léky, jako např. betablokátory (při léčbě vysokého tlaku nebo srdeční nepravidelnosti) a nesteroidní protizánětlivé léky.
Čtěte také: První pomoc při astmatickém záchvatu
Příznaky astmatu
Pro včasné rozpoznání nemoci je třeba znát možné příznaky a při jejich objevení včas upozornit praktického lékaře, který případně doporučí další vyšetření.
Dávat pozor byste si měli především na následující projevy:
- Dechové potíže při tělesné zátěži nebo i v klidu, provázené ztíženým průtokem vzduchu do plic.
- Náhlá dušnost a kašel. Suchý, dráždivý kašel astmatika se často zhoršuje během noci a narušuje jeho klidný spánek.
- Dlouhodobý suchý kašel, který může být doprovázen i dušností. Dušnost se pozná podle obtížného ztíženého výdechu, který je často provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky.
- Nepříjemný tlak nebo pocit sevření hrudníku.
Pokud máte i podle výše uvedených příznaků podezření na astma, můžete si vyzkoušet krátký test na astma on-line, kde zodpovíte několik krátkých otázek.
Čtěte také: Příznaky astmatu mohou být nenápadné
Astma a jeho léčba
Na dotazy týkající se léčby astma odpovídá MUDr. Hana Janíčková. Členka České společnosti alergologie a klinické imunologie, České pediatrické společnosti, lektorského sboru České iniciativy pro astma a Evropské akademie alergologie a klinické imunologie. Lékařka pacienta Aleše.
Proč se některým pacientům nasazuje pouze úlevová léčba a jiným pravidelná?
Léčba astmatu se řídí jeho závažností a podle stanovených kritérií se rozlišují různé stupně závažnosti. U nejlehčího stupně, kdy má pacient jen občasné lehké potíže, stačí úlevová léčba, tedy podání léku, který uvolňuje průdušky, pouze podle potřeby, při potížích. U ostatních, závažnějších stupňů musí mít pacient pravidelnou léčbu, kterou podle potřeby doplní úlevovými léky.
Co si lze představit pod pojmem "zaléčené astma"?
„Zaléčené astma", pro které používáme v medicíně termín „astma pod kontrolou“, znamená, že pacient je téměř bez potíží, zvládá běžné každodenní činnosti, není omezován svou chorobou, může sportovat, nemá noční záchvaty dušnosti a kašle a vyšetření funkce plic ukazuje normální hodnoty jako u zdravých dětí. Občasné dušnosti, které by neměly být častější než 2x týdně, zvládne použitím úlevového léku.
Jaký je rozdíl mezi lehkým průběhem a např. středně těžkým astmatem? Jak moc se od sebe tato stádia liší?
Tuto otázku řeší klasifikace astmatu, kdy se pacienti zařazují podle frekvence příznaků, podle jejich závažnosti, vyšetření funkce plic do několika stupňů a podle toho se jim nasazuje léčba. „Nový“ astmatik s nejlehčím stupněm astmatu má občasné lehké příznaky, které ho nijak zásadně neomezují a k léčbě mu stačí pouze léky na úlevu při dechových potížích. Další stupně označujeme jako perzistující neboli přetrvávající, pak lehké, středně těžké a těžké astma. U lehkého perzistujícího stupně astmatu má pacient dušnosti několikrát týdně ale ne denně. Noční příznaky, které hodnotíme jako závažnější projevy, má více než 2x měsíčně, ale méně než 1x týdně, vyšetření funkce plic je normální. Středně těžké astma má potíže denně a noční dušnosti nebo kašel nejméně 1x týdně. Astma už narušuje běžné denní aktivity, pohyb i spánek a při spirometrickém vyšetření funkce plic pozorujeme snížení hodnot i v období bez příznaků, kdy se pacient subjektivně cítí dobře. U „zaléčených pacientů“ je hlavní rozdíl v dávkách léků, které jsou nutné proto, aby se astma zvládlo. I pacient se středně těžkým astmatem by měl mít na léčbě minimální potíže, ale bude k tomu potřeba větších dávek léků než u pacienta s lehkým stupněm astmatu.
Spatřujete v léčbě astmatu nějaký pozitivní vývoj?
Pozitivní vývoj je v léčení astmatu jasně patrný. Díky velmi dobrým diagnostickým možnostem a velké škále dostupných účinných léků je v praxi vidět, že zvláště u dětí lze velkou většinu astmatiků léčit nízkými dávkami léků tak, aby bylo jejich astma pod kontrolou a neomezovalo je v jejich běžném životě. Těžké astmatické záchvaty, které vyžadují akutní léčbu v nemocnici, jsou mnohem méně časté než dříve.
V čem je podle vás např. největší plus u biologické léčby astmatu?
Asi 5 % dětských astmatiků má těžké astma, které špatně reaguje na běžnou léčbu. Biologická léčba umožňuje u některých pacientů zvládnout i tyto těžké případy.
Dobrým znamením je, že s příchodem moderní preventivní léčby astmatu koncem 90. let 20. století významně poklesl hospitalizací astmatiků. To souvisí s lepší diagnostikou a především s moderními a bezpečnými léky, které umožňují astmatikům žít plnohodnotný život a předcházet akutním těžkým záchvatům dušnosti.
Zdroj: www.astma-zero.cz
