ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
1) Je astma (alergie) dědičné(á)?
Náchylnost k alergickým onemocněním je skutečně částečně genetický vázaná, čili dědičná. K vývoji onemocnění u jedince ale přispívají nemalou měrou vlivy prostředí, jako je styk s alergeny, infekce, které podněcují „alergický“ typ imunitní odpovědi, pasivní a aktivní kouření, stress.
2) Jak se astma projevuje?
Astma se typicky projevuje záchvaty klidové dušnosti většinou spojenými s poslechovým vjemem pískotů. Podkladem obtíží a zvukových fenoménů je zúžení průdušek způsobené stažením jejich hladkých svalů a otokem sliznice. Záchvat může být spuštěn různými podněty, jako jsou alergeny, infekce, chlad, stress, některé léky. Někdy jsou ale projevy astmatu méně typické, kupříkladu pouze suchý kašel, nebo námahou dušnost.
3) Jak se léčí a dá se vyléčit?
Mezi základní principy léčby astmatu patří léčba neinfekčního „alergického“ zánětu dýchacích cest, který je podkladem astmatu a pak léčba symptomů, čili bezprostřední léčba akutních příznaků (záchvatů dušnosti). Mezi základní protizánětlivé léky u astmatu patří inhalační kortikoidy, méně často je nutné použit celkově působící kortikoidy, či jinou protizánětlivou léčbu (antileukotrieny, léčbu protilátkami proti alergickým protilátkám). K úlevě akutních příznaků jsou používána tzv. beta-mimetika, která akutně a krátkodobě průdušky roztahují. Dlouhodobě působící beta-mimetika někdy používáme v kombinaci s inhalačními kortikoidy k dosažení lepší dlouhodobé kontroly astmatu.
4) Jak se projevuje alergie nejčastěji?
Nejčastějšími projevy alergie je alergická rýma, která je obvykle způsobena pyly. Méně často se jedná o kožní projevy alergií, astma a tzv. potravinové alergie. Zřídka se setkáme s celkovou vážnou reakcí na alergen, tzv. anafylaktickým šokem, který je asi nejčastější u hmyzího jedu
a některých potravin (ořechy, mořské plody).
5) Je možné získat alergii i v dospělosti? Čím je to způsobeno?
Ano, alergii je možné získat v jakémkoli věku. Je to dáno stejným mechanismem jako
u mladších jedinců, genetickou dispozicí a působením zevním faktorů- alergeny a infekce.
6) Na co bývají lidé nejčastěji alergičtí?
Řada lidí má sezónní pylovou alergii s alergií na pyly stromů nebo trav, další častou alergií je celoroční alergie s přecitlivělostí na všudypřítomné roztoče, či na srst a tělesné tekutiny domácích mazlíčků. Méně časté jsou potravinové alergie a kontaktní kožní alergie.
7) Kdo je astmatem/alergií více ohrožen? Děti? Muži? Ženy?
Alergie je častější u dětí než u dospělých. Dle dotazníků má příznaky alergie podstatně více jedinců než je hlášeno lékaři. Podle periodicky opakovaného šetření prevalence alergií vzrostl počet alergických dětí mezi roky 1996 a 2006 ze 17 % v roce 1996 na 32% v roce 2006. Nejčastějším onemocněním je alergická rýma pylová a atopický ekzém; obě tyto alergie činí přes polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. V roce 2006 bylo lékařem diagnostikováno astma u 8% dětí, což představuje nárůst o polovinu ve srovnání s rokem 1996. U dětí je o něco častější výskyt astmatu u chlapců, jinak závislost alergických nemocní na pohlaví není jednoznačně prokázána.
8) Existuje profese, která je riziková, tzn., zda lze v rámci nějaké pracovní činnosti astmatem onemocnět, či alergii získat?
Všechny profese, kde přichází člověk do styku s látkami, které jsou potenciální alergeny, jsou rizikové pro rozvoj alergie u geneticky disponovaného jedince. Časté jsou profesionální alergie u pracovníků v zemědělství, u mlynářů, pekařů, či ve výrobě a zpracování ostatních zemědělských produktů. Alergii se ale nemusí vyhnout ani pracovníci ve strojírenství, kde může vzniknout kožní alergie na kovy, či emulze, dále pak v textilním průmyslu, kdy je alergie vyvolatelná jak vlákny, tak barvivy.
9) Dá se astmatu či alergii předcházet? Je možná v lehčích případech nějaká domácí léčba nebo patří astma/alergie vždy do rukou lékaře?
Neovlivníme genetickou dispozici k alergii, manifestaci můžeme ovlivnit tím, že snížíme expozici alergenům. V případě pylů je to velmi obtížné, můžeme po expozici pyly z obličeje či vlasů umýt, či v době kvetení stromů a trav nevětrat, pokud je sucho a ve vzduchu je vysoká koncentrace pylů. Koncentraci domácí ch alergenů (roztoči) můžeme snižovat častým vytíráním a otíráním povrchů, častým praním ložního prádla a snížením teploty v ložnici, odstraněním látkových a čalouněných povrchů a koberců. V případě alergie na domácí mazlíčky je pak samozřejmě nejlepší zvíře z domova odstranit. Samozřejmě platí, že by lidé neměli kouřit, neboť kouření může ovlivňovat jak dispozici k alergiím, tak i průběh hlavně astmatu.
Samotná diagnóza alergie a nastavení léčby by měly být v rukou odborníka. Astma by si pacient vůbec sám diagnostikovat ani léčit neměl.
10) Dá se říci, že může být astma v některých případech dokonce smrtelné?
V současné době, kdy lze i těžké formy astmatu úspěšně léčit, je úmrtnost na astma minimální. Bohužel ale i dnes dochází k úmrtím na těžké astma. Nicméně většinou jde podcenění stavu či o zanedbání léčby ze strany pacienta nebo o špatně nastavenou léčbu lékařem.
Přečtěte si také
Astma u malých dětí: záměna za virózu může být nebezpečná
Strach z kortikoidů může přerůst až ve fobii
Čechům se špatně dýchá, ale k lékaři s tím nejdou
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář