Jde o chronické, degenerativní, kloubní onemocnění, jehož incidence je vyšší s přibývajícím věkem. Postihuje zvláště kyčle, kolena, klouby mezi obratli a rukou
Artróza, je degenerativní onemocnění jednoho nebo více kloubů. Na životě nás neohrožuje, zásadně však snižuje jeho kvalitu – s postupujícím onemocněním se zhoršuje pohyblivost, a pokud se nemocným nedostává správné léčby, jsou pozvolna odsouzeni k izolaci a životu v bolesti.
Příčinou artrózy je mechanické opotřebování kloubní chrupavky, které souvisí s jejím dlouhodobým přetěžováním. „Jednou z hlavních příčin bývá obezita, důležité jsou i nevhodné sportovní aktivity, těžké úrazy či vrozené vady pohybového aparátu. Mladší nemocní už dnes nejsou žádnou výjimkou. Po ukončení růstu se postupně chrupavky opotřebovávají. Tento stav zprvu pacient nepozoruje, později se však projevuje bolestí, která v pokročilejších stadiích může být téměř nesnesitelná a může vést až k těžké invaliditě,“ říká ortoped, MUDr. Daniel Bělík z Centra zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace v Praze-Střešovicích.
Po 40. roce věku odolnost chrupavek prudce klesá, chrupavčitá vrstva v kloubu se ztenčuje a kosti se o sebe začínají odírat. Postupně je narušena funkce celého kloubu – objevují se kostní výrůstky, které snižují jeho hybnost, zhoršená je i funkce vaziva a okolních svalů.
Typickým projevem artrózy je bolest. Každý z nás kloubním změnám odolává různě, někdo je dlouho bez bolestí, jiný naopak rychle ztrácí pohyblivost. Bolí především kyčle a kolena, dále páteř, drobné klouby rukou a zápěstí. Bolesti se nejprve objevují po větší námaze, později sužují nemocné i v klidu. Dalším „klasickým“ příznakem je ztuhlost – klouby jsou po chvíli nečinnosti zatuhlé, je třeba je rozhýbávat cvičením, což je s postupujícím onemocněním stále obtížnější. Klouby otékají a deformují se, klesá jejich hybnost, v závěrečných stadiích jsou už zkostnatělé a prakticky nehybné.
Univerzální lék stále hledáme
Velmi důležitá je prevence vzniku onemocnění. Je třeba dlouhodobě udržovat optimální váhu, při sportovních aktivitách se snažit vyhnout jednostrannému přetěžování, používat správnou obuv, techniku cvičení a vyvarovat se úrazům.
Nejvhodnější pohybovou aktivitou je například plavání, dále cyklistika nebo jízda na běžkách. Artrózu není zatím možné úplně vyléčit, její terapie je založena zejména na dlouhodobém potlačování bolestí se snahou o zachování funkce kloubů, na zpomalení úbytku kloubní chrupavky, a na rehabilitaci. U těžších postižení, provázených trvalou bolestí, která nereaguje na léky, je třeba nemocný kloub vyměnit za umělý. Základem léčby jsou přípravky proti bolesti (např. paracetamol), dále nesteroidní protizánětlivé léky (NSA – např. ibuprofen či diclofenac epolamin). Jejich dlouhodobé užívání je však zatíženo hrozbou vzniku závažných vedlejších účinků, například žaludečních vředů či onemocnění srdce a tepen.
Doplněk stravy nebo lék?
Samostatnou skupinou léčiv jsou tzv. pomalu působící léky proti artróze (SYSADOA). Mají zajímavou vlastnost – přispívají k obnově kloubní chrupavky a zpomalení progrese onemocnění. Nejznámější je chondroitinsulfát, jehož struktura se neliší od základní součásti kloubní chrupavky, která váže vodu a zajišťuje její pružnost. Dále působí antioxidačně, a také proti látkám, které chrupavku poškozují.
V letošním roce byla publikována studie, která prokázala, že při dlouhodobém užívání této léčivé látky došlo ke zpomalení až zástavě ubývání kloubní chrupavky. „Chondroitinsulfát se užívá nejčastěji dvakrát ročně, mám s ním dobré klinické zkušenosti. Doporučuji svým pacientům, aby jej užívali dlouhodobě, i když bolesti ustoupily dříve, zlepšila se pohyblivost kloubu a nemocnému se ulevilo. Ve Švýcarsku je úspěšně používán více jak čtvrtstoletí, u nás už přes deset let. Od loňského roku je dostupný i bez lékařského předpisu. O vhodném dávkování je potom třeba poradit se s lékárníkem,“ doporučuje D. Bělík a upozorňuje na to, že chondroitin sulfát bývá také součástí některých potravinových doplňků.
V případě těchto produktů však podle něj nebyl potvrzen účinek. Ten lze prokázat pouze při systematickém a dlouhodobém sledování a při jasně definovaném množství, které může zaručit pouze lék schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv (Potravinářská komora je při schvalování doplňků stravy nesrovnatelně benevolentnější). Tento úřad přípravek dlouho sleduje i po jeho uvedení na trh. V tomto případě je proto vždy lepší zvolit volně prodejný lék než doplněk stravy – získáme tím jistotu, že skutečně obsahuje účinnou látku v požadovaném množství.
Přidat nový komentář