Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Volné radikály jsou velice reaktivní částice, které vznikají zcela přirozeně v každém organismu, navíc je přijímáme z vnějšího prostředí dýcháním cigaretového kouře, smogu, vznikají také vlivem UV apod.
Volné radikály mohou působit v organismu jak pozitivně, tak negativně. Pronikne-li do organismu cizí bakterie, volné radikály ji doslova "spálí". Pokud je však v organismu volných radikálů nadbytek, mohou stejně reaktivně napadat vlastní buňky a jejich obsah, a tak se podílí na vzniku různých onemocnění - kardiovaskulárních, nádorových, na vzniku a rozvoji šedého zákalu, Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění.
Antioxidanty jsou látky, které náš organismus před škodlivými účinky volných radikálů chrání, udržují rovnováhu mezi jejich pozitivním a negativním působením. Mezi nejúčinnější antioxidanty patří zejména vitamin E a C, flavonoidy, některé karoteny (nejznámější je beta-karoten) a selen, důležitou součástí antioxidačních enzymů jsou zinek a měď.
Americký odborník Lester Packer z oddělení molekulární farmakologie a toxikologie Univerzity v Jižní Kalifornii poskytl rozhovor redaktoru US Today Weekend na téma "antioxidanty a kardiovaskulární onemocnění". V článku, uveřejněném 10.2.2002 ve zmíněném periodiku, bylo konstatováno, že lidé by měli jíst nejméně 5 porcí (ale lépe 5-10 porcí) ovoce a zeleniny denně. Jedna porce pro dospělého člověka je např. jedno menší jablko, půlka banánu, středně velká růžička brokolice, malá miska salátu a pod. Ovoce a zelenina jsou bohatým zdrojem hlavně vitaminu C, ale obsahují i flavonoidy a karoteny. Pokud nejsme schopni sníst uvedené množství, měli bychom stravu doplnit vitaminovými preparáty s obsahem vitaminu E, C, selenu a zinku.
Přidat nový komentář