Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Při trávení potravy, při ozáření, působením různých chemických látek, či po fyzické námaze vznikají v lidském organizmu látky, které nazýváme reaktivní formy kyslíku a dusíku. Tyto látky reagují se základními stavebními jednotkami lidského organismu (jako jsou mastné kyseliny, lipidy, aminokyseliny a bílkoviny, nukleové kyseliny) a za určitých okolností působí jako velmi intenzívní jedovaté a prostředky.
Tyto škodlivé látky je nutné z organismu v převážné míře odstranit, resp. jim znemožnit, aby působily škody ve tkáních. K tomuto účelu se používají v potravinách pro zvláštní výživu následující látky:
- Metabolity, kofaktory a hormony
- Koenzym Q (ubidekarenon)
- Nikotinamid
- Melatonin
- Antioxidační vitaminy
- Retinol a karotenoidy (resp. vitamin A a látky jemu podobné)
- Askorbová kyselina (vitamin C)
- Tokoferoly (vitamin E)
- Riboflavin (vitamin B2)
- Antioxidační substráty
- Thioly
- Glutathion
- a-Lipoová kyselina
- Stopové prvky
- zinek
- měď
- selen
- Syntetické látky
- N-Acetylcystein
- L-Karnosin
- Látky rostlinného původu
- Oligomerní procyanidiny a flavonoidy
- Flavonolignany
- Kurkuminoidy
- Látky z Ginkgo biloba
- Látky z Rosmarinus officinalis
- Látky živočišného původu
- žraločí chrupavka