Ženy se v dnešní době často chtějí nejprve věnovat studiu a kariéře, mateřství proto odkládají na později. Až 45 % žen ve věku od 15 do 49 let tak používá jako ochranu proti otěhotnění hormonální antikoncepci. Ta je primárně určena na dočasné užití, není ale výjimkou, že ji ženy užívají i více jak 10 let, některé dokonce více jak 15 let a vysazují ji až ve chvíli, kdy se rozhodnou otěhotnět. Po 33. roce však plodnost prudce klesá a mohou se objevit potíže s otěhotněním. Mnohdy pak vyvstává otázka, zda je na vině právě hormonální antikoncepce. Na tyto otázky často pacientkám odpovídají i v brněnské klinice reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda.
Čtěte také: Mýty o antikoncepci
Může antikoncepce způsobit neplodnost?
Antikoncepční pilulky jsou na předpis vydávány již více než 60 let a řadí se stále mezi nejspolehlivější metodu proti nechtěnému početí. Ovšem i přes takto dlouhou dobu jejich vývoje se v souvislosti s jejich vedlejšími účinky i dnes objevují otázky, zejména u žen, u kterých je po jejich užívání zjištěna neplodnost. Odborníci však nevidí problém v antikoncepci samotné, ale v délce doby, po kterou ji ženy berou.
„Pokud žena užívá hormonální antikoncepci po většinu svého nejvíce plodného období, a vysazuje až po 30. nebo 35. roce, může se stát, že po jejím vysazení má s otěhotněním problémy. Ty ale nejsou způsobeny antikoncepcí jako takovou, ale jsou dány biologicky – tedy čím vyšší věk ženy, tím nižší přirozená plodnost. Ženy navíc často možné problémy s neplodností překryjí právě užíváním antikoncepce a ty se pak znovu objeví až po jejím vysazení. Užívání pilulek tedy případnou poruchu nevyléčí, ale pouze zamaskuje. Pokud má žena před nasazením antikoncepce nepravidelný cyklus, je pravděpodobné, že po vysazení se tento problém znovu objeví,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky Repromeda. I přestože má žena při užívání antikoncepce cyklus naprosto pravidelný, jedná se pouze o tzv. pseudomenstruaci, která je vyvolána několikadenní pauzou v užívání pilulek a poklesem hormonů.
Je nutné si tedy uvědomit, že hormony obsažené v antikoncepci potlačují přirozené děje v organismu. Obsahují estrogen a progesteron, které zabraňují uzrávání vajíček a jejich následnému uvolnění. Současně s tím zůstává také nízká děložní sliznice, protože se tělo nepřipravuje na možné usídlení embrya. Jejich dlouhodobé užívání tedy svým způsobem „vymaže“ přirozené cyklické procesy, které u ženy běžně probíhají a organismus se pak z takového stavu může delší dobu probírat, než se opět ocitne v hormonální rovnováze.
Čtěte také: Neplodnost trápí každý šestý pár
Kdy přestat s užíváním hormonální antikoncepce?
Žena plánující dítě by měla s užíváním hormonální antikoncepce přestat včas, nejlépe do 30. roku věku. Navrácení k normálnímu cyklu pak může nějakou dobu trvat, především u žen, které braly pilulky déle než 5 let. U většiny však dojde k ustálení cyklu do 3 měsíců, početí dítěte pak může trvat od 6 měsíců do 1 roku.
„Potlačení ovulace prostřednictvím hormonální antikoncepce není nevratný proces, ve většině případů se cyklus vrátí zpět do normálu bez dlouhotrvajících obtíží s otěhotněním a 80 % párů počne dítě do jednoho roku od vysazení antikoncepce. Pokud však ani po roce snažení k otěhotnění nedojde, je na místě kontaktovat lékaře a navštívit centrum reprodukční medicíny. Záleží ale také na věku ženy. Jestliže je starší 33 let, je vhodné se nechat vyšetřit již po 6 měsících snahy,“ podotýká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
Čtěte také: Štítná žláza a neplodnost
