Přínos antidepresiv (AD) v léčbě deprese, úzkostných poruch a dalších psychických obtíží je nepopiratelný. V současnosti mají lékaři i pacienti k dispozici velké množství různých AD, která se liší mechanismem účinku ale i snášenlivosti. Novější AD jsou obecně lépe snášena než AD starší, ale ani tato nejsou bez nežádoucích účinků. K častým nežádoucím účinkům novějších AD, které mohou být nicméně lékaři přehlíženy a pacienti se o nich zdráhají mluvit, patří sexuální dysfunkce.
Sexuálními dysfunkcemi se rozumí selhávání uspokojivého sexuálního fungování a jsou rozdělovány na několik podtypů. Ve vztahu k AD mají význam především porucha sexuální apetence (sexuální touhy, zájmu o sex), porucha sexuální vzrušivosti (porucha erekce u mužů a lubrikace u žen) a poruchy dosahování orgasmu (oddálení či nedosahování orgasmu).
Sexuální dysfunkce mohou negativně ovlivnit kvalitu života, sebevědomí a intimní vztahy. Mohou také zhoršit spolupráci při léčbě deprese a patří mezi nejčastější důvody přerušení užívání AD, což může vést k návratu či zhoršení depresivních příznaků.
Výskyt sexuálních dysfunkcí navozených antidepresivy se liší podle typu AD, přesněji řečeno podle jejich mechanismu účinku. Nejčastěji se sexuální dysfunkce objevují u AD, která ovlivňují obrat serotoninu. Patří k nim především v současnosti nejužívanější AD – selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI: citalopram, escitalopram, sertralin, paroxetin, fluoxetin a fluvoxamin*) a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI, především venlafaxin*). Podle řady šetření uvádělo 10 – 70 % osob užívajících tato AD, že pozorovali nějakou formu sexuálních dysfunkcí (obvykle snížení sexuální touhy a prožitku při sexu a poruchu dosahování orgasmu) a u třetiny z nich byly obtíže takového rozsahu, že tato AD vysazovali. Sexuální dysfunkce se objevovaly již v prvních týdnech užívání AD a obvykle přetrvávaly po celou dobu jejich užívání.
Proti tomu existují antidepresiva s jiným mechanismem účinku, která ovlivňují sexuální fungování jen minimálně nebo vůbec (eventuálně je mírně zlepšují). Mezi tato antidepresiva lze počítat bupropion, mirtazapin, moclobemin a trazodon*.
Při objevení se sexuálních dysfunkcí je třeba si uvědomit následující skutečnosti:
- Sexuální dysfunkce mohla být přítomna již před zahájením léčby AD, především ztráta zájmu a prožitku při sexu patří k běžným příznakům deprese. Stejně tak mohou být sexuální dysfunkce způsobeny jinými souběžnými psychickými (např. nadměrná konzumace alkoholu či návykových látek) a tělesnými obtížemi (např. kardiovaskulární onemocnění). Nemusí jít tedy o vliv AD, ale o nedoléčenou depresi či jiná onemocnění a jejich léčbu.
- Sexuální dysfunkce navozené antidepresivy jsou vázány na jejich užívání, při snížení jejich dávky, přerušení užívání či změně na jiné antidepresivum se zmírňují či odeznívají
- Sexuální dysfunkce jsou problémem pro mnoho lidí choulostivým a proto o něm nemusí informovat lékaře, který pak v léčbě tyto problémy nemusí zohlednit.
- Je třeba zvážit závažnost sexuálních dysfunkcí u konkrétního člověka a jejich dopad na osobní život v porovnání s rizikem zhoršení deprese, pokud by se účinné AD vysazovalo, snižovala dávka nebo nasazovalo AD jiné.
Postupy pro zvládnutí sexuálních dysfunkcí navozených antidepresivy:
- vyčkat spontánního odeznění obtíží – tzn. pokračovat dále se stejným AD ve stejné dávce.
Výhody: v případě účinného AD se pacient nevystavuje riziku zhoršení deprese
Nevýhody: pokud se sexuální dysfunkce při užívání určitého AD objeví, ve většině případů neustupují ani po 6 měsících.
Vhodný postup pro osoby s mírnými sexuálními obtížemi a u těch, kdo mají zkušenost, že snížení AD či jeho změna na jiné vede ke zhoršení deprese či úzkostné poruchy.
- snížení dávky antidepresiva nebo „lékové prázdniny“ – ukazuje se, že sexuální dysfunkce jsou do jisté míry závislé na dávce, tzn. že snížení dávky nebo přerušení užívání AD např. během víkendu, může problém zmírnit či vyřešit.
Výhody: není nutné měnit AD
Nevýhody: existuje riziko návratu depresivních příznaků, při přerušení užívání AD se může objevit tzv. syndrom z vysazení, nepravidelné užívání zhoršuje celkovou spolupráci při léčbě (lidé zapomínají, kdy AD brát a kdy ne)
Vhodný postup u těch kdo mají spíše mírnější sexuální dysfunkce a tam, kde by změna AD mohla vést ke zhoršení deprese či úzkostné poruchy.
- přidání léčiv, která zlepšují sexuální funkce – obvykle přidání druhého AD s neutrálním nebo pozitivním vlivem na sexuální funkce (bupropion, mirtazapin, trazodon*) nebo jiných léčiv, která zmírňují sexuální nežádoucí účinky AD (buspiron, cyproheptadin*) nebo léčiva podporující sexuální funkce (sindenafil*). Jde o poměrně častou strategii.
Výhody: neztrácí se efekt původního AD, v některých případech je antidepresivní efekt druhým AD posílen
Nevýhody: více léků znamená vyšší riziko jiných nežádoucích účinků, na straně pacienta může vzniknout pocit, že se problém jednoho léku řeší lékem druhým.
Vhodný postup u závažnějších sexuálních dysfunkcí, kde navíc existuje riziko, že vysazení původního AD povede ke zhoršení deprese.
- změna AD na AD s neutrálním nebo pozitivním vlivem na sexuální funkce – existuje řada AD, která obvykle sexuální funkce negativně neovlivňují. Sem patří např. bupopion, mirtazapin, trazodon, moclobemid* apod. Nicméně existuje i možnost, že u konkrétního člověka jedno AD ovlivňující serotonin způsobuje sexuální dysfunkce a jiné s podobným účinkem nikoliv.
Výhody: dobrá šance na úpravu sexuálních obtíží
Nevýhody: nové antidepresivum nemusí být účinné
Výhodný postup tam, kde jsou sexuální obtíže výrazné a nejsou výraznější obavy ze zhoršení deprese nebo tam, kde si pacient nepřeje přidávat další léčivo (např. druhé AD).
Každou z uvedených strategií je nutné konzultovat se svým lékařem!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozn. * vzhledem k celé řadě firemních názvů antidepresiv a dalších léčiv, které se navíc neustále rozšiřují, jsou zde uváděny jen názvy generické, tj. název účinné látky.
Přidat nový komentář