Plané neštovice (varicella) jsou častým onemocněním především v dětském věku. Nicméně zhruba 10 % dospělé populace je k tomuto onemocnění vnímavé, protože u ní v dětství neproběhlo. Obecně patří plané neštovice k lehčím infekčním nemocem, které nezanechává následky. V dospělosti však může být průběh závažnější, komplikace jsou častější a nezřídka dojde i k několikatýdenní pracovní neschopnosti. Významně ohroženy jsou těhotné ženy, resp. jejich děti.
Antibiotika jsou látky používané k léčbě nebo prevenci různých infekčních onemocnění způsobených bakteriemi, v menší míře mohou působit i na některé druhy hub a parazitů. Nejsou však účinná při virových onemocněních. Antibiotika si můžeme představit jako látky, které napadají v lidském těle mikroorganismy, narušují jejich strukturu a brání jim v množení.
Objev prvního antibiotika je připisován skotskému mikrobiologovi Alexandru Flemingovi, který si v roce 1928 všiml, že bakterie nemohou přežít v misce obsahující plíseň Penicillium notatum. Moderní éra antibiotik však byla zahájena až ve 40. letech 20. století, kdy německý biochemik Ernest Chain se spolupracovníky zveřejnil podrobný popis vlastností extraktu kultury této plísně a kdy také byla nalezena cesta, jak vyrábět velká množství čistého penicilinu.
Proč užívat antibiotika zodpovědně?
Zbytečné nebo nesprávné užívání antibiotik může způsobit, že bakterie získají odolnost proti antibiotikům. To je zdravotní riziko nejen pro osobu, která antibiotika nevhodně užívala, ale také pro kohokoliv dalšího, kdo se může touto odolnou bakterií následně nakazit.
- Antimikrobiální rezistence (odolnost) je schopnost bakterie odolávat účinku antibiotika.
- Za posledních 5 let se účinnost antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě významně snížila.
- Jakékoliv použití antibiotika způsobí buď zahubení bakterie, nebo se mu bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná.
- Lidé ani zvířata se nestávají odolnými vůči antimikrobiální léčbě, ale bakterie a další mikroorganismy odolnost získat mohou.
Antibiotická rezistence má za následek snížení nebo ztrátu účinnosti antibiotika při léčbě infekce způsobené touto bakterií.
V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika. Některé studie dokonce odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo více než rakovina. Negativní fenomén zvaný antibiotická rezistence se dotýká celé populace, ale čelí mu především v nemocnicích na lůžkových odděleních.
„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především k širokospektrálním. Užíváme je stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně, což je velmi alarmující údaj. Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ vysvětluje naléhavost problematiky antibiotické rezistence. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Téměř každý pátý Čech si ordinuje antibiotika sám
Nepříliš optimistická fakta ukázal také společný výzkum agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021 na vzorku 2000 respondentů reprezentativní populace České republiky 16 – 65 let. Z něj vyplynulo, že téměř 18 % (17,7 %) dotazovaných užívala antibiotika bez konzultace s lékařem (nebo bez předpisu). U skupiny respondentů do 25 let to bylo dokonce 25 %, což je velmi znepokojující údaj.
„Antibiotika jsou léky, které nelze vydat bez lékařského předpisu. Toto omezení má ale své opodstatnění. O jejich indikaci by vždy měl rozhodnout lékař, který posoudí, zda je taková léčba pro pacienta optimální. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná,“ uvedla H. Žemličková.
Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů.
Problém s antibiotiky je spíše v mladší generaci
Společný průzkum agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021 dále prozrazuje, že o antibiotika aktivně žádalo téměř 40 % dotazovaných. Mezi nimi byli převážně mladí lidé ve věkové skupině 16-24 let.
„Z našeho průzkumu vyplynulo, že nejvíce ohroženou skupinou vzhledem ve vztahu k užívání antibiotik jsou mladí lidé do 25 let, a to především muži. Téměř 20 % z nich uvádí, že lze přestat užívat ATB v případě, že jim je lépe. 52,3 % dotazovaných v této věkové kategorii (muži i ženy) si také mylně myslí, že antibiotika dokáží zkrátit dobu nachlazení. Navíc každý druhý z nich má ve své domácí lékárničce přípravek obsahující antibiotikum pro případ urgentní potřeby,“ objasňuje MUDr. Filip Brodan za agenturu Engage Hill.
Přestože je potřeba šířit osvětu o užívání antibiotik především u mladé generace, celková výzkumná data prozradila, že Češi mají o antibiotikách poměrně zkreslené představy a také špatné návyky v souvislosti s jejich užíváním. Více než 29 % respondentů chybně uvádí, že antibiotika zabíjejí viry, a 10,9 % že působí proti nachlazení. Celých 37 % se domnívá, že antibiotika pomohou urychlit dobu nachlazení.
Základní pravidla užívání antibiotik
- Užívejte antibiotika jen v nutných případech (ne při virových onemocnění), antibiotika nejsou univerzálním lékem na nachlazení.
- Vždy užívejte jenom antibiotika předepsaná lékařem, nepoužívejte "zbytky" z domácí lékárničky ani antibiotika získaná bez lékařského předpisu.
- Pokud lékař antibiotika předepíše, je nutné zahájit léčbu ihned.
- Dodržet délku podávání – antibiotika se neužívají do doby „než mi bude dobře“, je nutné je užívat, dokud se bakterie nevyloučí z organismu, což může být i několik dní poté, kdy odezněly příznaky onemocnění. Předčasné ukončení léčby může vést k opětovnému vzplanutí infekce a ke vzniku bakteriální rezistence k danému antibiotiku.
- Dodržujte velikost dávek a dávkovací intervaly, včetně dalších doporučení týkajících se způsobu podávání – doporučujeme pročíst příbalovou informaci. Tuto informaci by měl samozřejmě též podat lékař nebo lékárník (například některá antibiotika ztrácejí účinnost v kombinaci s mlékem, při užívání jiných není vhodné pít kyselé nápoje, u některých je vhodné užívání s jídlem z důvodu zmírnění nežádoucích účinků nebo naopak důsledně na lačno).
CRP testy rychle odhalí infekci
Někteří lékaři mají dnes již v ordinaci k dispozici jednoduchý test, který umožňuje zjistit, zda je infekce bakteriálního původu, a mohou tak předejít zbytečnému předepisování antibiotik. Jedná se o tak zvané CRP vyšetření. CRP (C–reaktivní protein) je bílkovina, jejíž hladiny se zvyšují 6–12 hodin od začátku zánětlivého procesu, u bakteriálních infekcí mnohem více než u virových. Normální hodnoty CRP jsou 0–7mg/l. Velké zvýšení koncentrace CRP je typické pro bakteriální infekce a tedy pro indikaci antibiotické léčby.
Vyšetření CRP je ideálním řešením. Nemocnému se odebere malý vzorek krve a přímo v ordinaci se umístí do hodnotícího přístroje. Výsledek je hotový za několik minut. Je-li CRP vyšší než 40 mg/l, je vysoká pravděpodobnost bakteriální infekce a je to uspokojivým důvodem k nasazení antibiotik.
Čtěte také: Nechcete brát antibiotika zbytečně?
Stále větší odolnost bakterií – negativní fenomén posledních desetiletí
Málokdo si uvědomuje, že antibiotika jsou nenahraditelná. Pokud přestanou účinkovat, není nic dalšího, co nás před některými onemocněními ochrání. Jestliže si to uvědomíme a zaměříme se na prevenci, máme šanci i přesto, že současná situace už není zcela optimální, najít vhodné řešení.
„Pojem antibiotická rezistence, tedy odolnost bakterií na antibiotika, začal získávat velkou pozornost koncem 90. let. Od roku 1998 je považován za vážný problém ohrožující populaci států EU a od té doby se nepřetržitě řeší na zasedáních mezinárodních organizací (OSN, WHO aj.). V letech 2000-2007 proběhla osvětová antibiotická kampaň ve Francii. Během 7 let působení se skutečně rapidně snížil počet předepisovaných antibiotik o desítky procent,“ upřesňuje H. Žemličková.
S osvětou o antibiotikách pomůže nový projekt
Realizované výzkumy vztažené k antibiotikům jasně dokazují, že existuje souvislost mezi znalostmi a jejich užíváním. Informovanost je obecně nižší u lidí s nízkou úrovní vzdělání a také u těch, kteří pocházejí z horších ekonomických podmínek. Právě u těchto skupin je větší pravděpodobnost, že budou antibiotika užívat. Proto vznikají v zemích po celém světě projekty, které se snaží o této problematice šířit osvětu. Ani Česká republika není výjimkou.
„Letošní podzim u nás startuje kampaň, jejímž cílem je podpořit zodpovědný přístup k antibiotikům. Tedy snížit jejich užívání a zlepšit informovanost naší populace. Málokdo si bohužel uvědomuje, že svým nezodpovědným přístupem vůči antibiotikům podporuje odolnost bakterií, které pak mohou ohrožovat nejen jeho samotného, ale i jeho blízké, potažmo celé lidstvo,“ dodává H. Žemličková.
