Antibiotika versus sluneční záření

Antibiotika (stejně jako některé jiné léky) mají takzvaný fotosenzitivní potenciál – kůže se stává citlivější na světlo (zejména na ultrafialové záření) a může dojít k vystupňované kožní reakci.

Reakce můžeme rozdělit do dvou skupin:

• Fototoxicita – vznikne zpravidla u antibiotik užívaných vnitřně a reakce se objevují na místech, kam sluneční paprsky dopadly. Může vypadat jako našedlá vyrážka.
• Fotoalergie – vzniká u antibiotik používaných lokálně, tedy přímo na kůži. Může se projevit s několikadenním zpožděním, a to i na místech, kterým se sluneční paprsky vyhnuly.

Mezi antibiotika a chemoterapeutika, která mohou způsobit fotosenzitivní reakce, se řadí:

• tetracykliny (tetracyklin, doxycyklin),
• chinolony (ciprofloxacin, ofloxacin),
• sulfonamidy (cotrimoxazol),
• dále chloramfenikol, gentamycin aj.

Jak reakce vypadá?

Reakce kůže na sluneční záření může vypadat jako závažnější popálení od slunce. Nejprve se objevuje silné svědění a napětí pokožky, které může přejít až v bolest. Příznaky se mohou zhoršovat a kůže může zrudnout, mohou se objevit puchýřky, puchýře, včetně olupování kůže. V některých případech se fotosenzitivní reakce projevuje ve formě šedých skvrnek na kůži. Po dlouhodobé terapii antibiotiky byly popsány jizvy, zvýšená citlivost kůže nebo hyperpigmentace (tmavší skvrny na pokožce). Hyperpigmentace může přetrvávat měsíce i roky po vysazení léčiva a je velmi obtížně léčitelná.

Výskyt vyrážky „ze sluníčka“ je individuální. Každý jsme totiž unikátní osobnost s vlastní složitou genovou výbavou. Určité skupiny lidí však mají téměř stoprocentní jistotu, že k poškození kůže dojde. Jedná se o nemocné trpící kožním onemocněním, včetně ekzému a infekce herpes virem. Pravidelné poničení kůže také nastává u HIV pozitivních. V nebezpečí jsou též osoby trpící autoimunitními chorobami, jako je například systémový lupus.

Další léky, které reagují na slunce

Obdobné problémy mohou nastat i při užívání dalších léků. Při kombinaci s antibiotiky se navíc negativní účinek na kůži může sčítat. Na které přípravky si tedy dávat pozor?

• Antibiotika – doxycyklin, tetracyklin, ciprofloxacin, ofloxacin, levofloxacin, trimethoprim, sulfonamidy a griseofulvin (lék proti plísňovému onemocnění);
• tricyklická antidepresiva;
• antihistaminika;
• léky proti zánětu – ibuprofen, ketoprofen, naproxen;
• diuretika;
• antihypertenziva;
• léky na cukrovku a vysoký cholesterol.

Pokud tedy berete antibiotika a současně ještě i jiný lék, raději se odborníka zeptejte včas, zda je možné pobývat na slunci. 

Jak se tedy chránit?

Při užívání těchto antibiotik by se měl omezit pobyt na slunci na minimum (obecně se pobyt na slunci během léčby všemi antibiotiky nedoporučuje z důvodu celkového zatížení organismu). Opatrnost je nutná jak v případě užívání tablet, tak v případě lokálně aplikovaných antibiotik (např. roztoky a masti). Lokální antibiotika jsou velmi často používána při léčbě akné a to i ve formě přípravků připravovaných v lékárně. Na nutnost omezit pobyt na slunci by měl upozornit lékárník při výdeji takového přípravku. Během užívání antibiotik nebo jejich aplikaci na kůži by se také neměla navštěvovat solária. Dále je vhodné chránit pokožku oděvem, nosit pokrývku hlavy a odhalenou kůži chránit krémy s vysokým faktorem zejména proti UVA záření.

Co dělat, pokud se u vás objeví fotosenzibilizační reakce

Léčba nežádoucích fotosenzitivních účinků antibiotik je zaměřena pouze na příznaky. První fáze spočívá ve vysazení antibiotika nebo jeho nahrazení za antibiotikum z jiné chemické skupiny. Vysazení antibiotika by mělo být vždy konzultováno s lékařem a bez jeho vědomí by se antibiotika vysazovat neměla. Další fáze léčby spočívá v ochraně pokožky před slunečním zářením, a to oděvem nebo slunečními krémy s vysokým ochranným faktorem. S jeho výběrem vám může pomoci kožní lékař nebo lékárník. Akutní příznaky lze mírnit chlazením kůže (např. studenými obklady, aplikací tělového mléka po opalování s obsahem zklidňujících nebo chladivých složek – aloe vera, pantenol apod.), podáním léků proti alergii nebo mastmi obsahujícími kortikoidy. Závažnější kožní reakce by měl posoudit lékař a navrhnout vhodné řešení. Zvýšená citlivost na sluneční záření může přetrvávat i několik týdnů po vysazení antibiotika, proto je potřeba chránit kůži proti slunci i během celé této doby. Neméně důležitá je dostatečná hydratace a příjem minerálů. 

Pokud si nejste jistí, zda musíte omezit pobyt na slunci při léčbě antibiotiky, neváhejte se obrátit na svého lékaře nebo lékárníka!

Potřebujete poradit, který produkt je pro vás nejlepší? Kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz.