Krk může být prosáklý, začervenalý, nemusí dojít k polykacím obtížím. Přítomnost zánětu spojivek, rýma a kašel jsou podezřelé z virové nákazy...
Podle dlouhodobých statistik hlášení akutních respiračních onemocnění čeká českou populaci spíše těžký rok, co se výskytu chřipek, nemocí z nachlazení a dalších chorob dýchacích cest týká. Jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který každoročně sleduje počty nemocných v ČR, dochází k pravidelnému střídání „silných“ a „slabých“ let. Sezóna 2016/2017 bude s největší pravděpodobností spíše tou „silnější“ a lze tak očekávat více nemocných a vyšší spotřebu antibiotik.
„Antibiotika narušují přirozenou mikroflóru našeho těla, a to zejména ve střevě, čímž mohou způsobit nepříjemné zažívací potíže a oslabit imunitu,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno. Lékaři a lékárníci proto doporučují k antibiotikům preventivně užívat probiotika, která napomáhají přirozené osídlení organismu obnovit.
Mikroorganizmy totiž nejsou pouze škodlivé. Velkou část těla člověka pokrývají bakterie přátelské. Ty osidlují především kůži, dýchací cesty, oblast ženských genitálií a střevo. Jsou nezbytné pro řadu životně důležitých pochodů. Vytváří bariéru pro vstup patogenních mikroorganismů, ovlivňují metabolismus a imunitu. „Střevo je největším imunitním orgánem lidského těla. Nachází se v něm téměř 70 % imunitních buněk, které hrají klíčovou roli v tom, jak se pacient popere s nemocí, a jak se mu bude dařit po ní,“ vysvětluje MUDr. Pavel Frühauf, CSc., primář Oddělení dětské gastroenterologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Antibiotika bojují proti bakteriálním infekcím, život už zachránila většímu počtu lidí, než jich padlo ve druhé světové válce.
„Bohužel ale mají i jednu zásadní nevýhodu – nelikvidují jen mikroorganismy, které nám škodí, ale i ty, které našemu tělu prospívají, což nepříznivě ovlivňuje zejména trávicí trakt. Všeobecně platí, že nejagresivněji přirozenou mikroflóru narušují antibiotika s širokým spektrem účinku,“ říká MUDr. Frühauf.
„Změny střevní mikroflóry mohou způsobit nevolnost a průjem, snížit vstřebávání některých vitaminů a minerálů a ochrannou funkci střeva, v extrémních případech mohou nastat i závažnější potíže s dlouhodobými následky, jako například klostridiová enterokolitida. Těmto nepříjemnostem lze předcházet užíváním probiotik – živých mikroorganismů, které pomáhají obnovit zdravé prostředí ve střevě.“ dodává MUDr. Vladimír Marek, praktický lékař z ordinace FamilyMed Brno.
Čtěte také: Antibiotika - léky, nezastupitelné v léčbě infekcí
Po ukončení antibiotické léčby se mikroflóra pomalu vrací do normálu. Tento proces trvá u každého jinak dlouho a může být provázený zažívacími obtížemi.
„Mezi rizikové skupiny, které mohou mít vážnější nebo delší zažívací potíže po léčbě antibiotiky, patří zejména starší pacienti s přidruženými nemocemi, imunitně oslabení pacienti a děti, převážně ty kojené. Tito jedinci tak mohou mít ze současného podávání probiotik s antibiotiky prospěch,“ uvádí MUDr. Mikolášek.
Čtěte také: Nechcete brát antibiotika zbytečně?
Probiotické mikroorganizmy obsahuje běžná strava, jako například zakysané mléčné výrobky nebo jogurty, či kvašená zelenina. Jednoduše je lze užívat také formou doplňků stravy dostupných v každé lékárně.
„Probiotika jsou jedny z mála živých preparátů, kterými je v případě nutnosti možno doplňovat přirozené bakterie do našeho zažívacího traktu. Množství probiotických bakterií obsažených v jedné kapsli takového doplňku vydá za několik jogurtů či balení kefíru,“ říká MUDr. Mikolášek.
„Na trhu je velké množství různě kvalitních probiotických přípravků. Aby byl preparát dostatečně účinný, musí být denní dávka alespoň 10 miliard jednotek živých probiotických mikroorganismů, tzv. CFU. Pro maximální efekt by měl pacient probiotikum užívat mezi jednotlivými dávkami antibakteriální léčby, tedy ideálně za 2–4 hodiny po užití antibiotik, a ještě alespoň týden nebo i déle po jejich dobrání“ zdůrazňuje MUDr. Marek.
„Důležité je také, pro koho je přípravek určen. U dětí doporučujeme preparáty s vyšším podílem bifidobakterií, protože jejich střevo je převážně osídleno právě jimi. Podle věku dítěte pak volíme vhodnou formu – kapky, vysypávací kapsle nebo cucavé tablety,“ doplňuje MUDr. Marek a dodává:
„Je výhodné kombinovat více probiotických kmenů, tak, aby důkladně osídlily zažívací trakt a pomohly mu zase správně pracovat. Optimálně fungující imunitní systém je nezbytný pro to, aby se nemoc opakovaně nevracela.“
Čtěte také: Nejčastější nemoci plic
Nemocný člověk je vyčerpaný celkovými příznaky infekce a další obtíže rychlému vyléčení nepomáhají, ba naopak. Je proto důležité jim předcházet a léčbu i rekonvalescenci si tak usnadnit.
