Je chronické svědivé zánětlivé kožní onemocnění alergického původu, postihuje cca 10-15% populace. Jedná se o přehnanou reakci organismu, resp. imunitního sytému na zevní a vnitřní vlivy...
Anafylaktická reakce je akutní odezva organismu na styk s dráždivou látkou (alergenem). Jde o závažný druh alergické reakce. Objevuje se často naprosto náhle a nečekaně. Typicky se projevuje vyrážkou a otokem kůže a sliznic, které vznikají krátce po kontaktu s alergenem. V nejtěžších případech může vést k šoku a úmrtí postiženého.
Příčiny anafylaxe
Potraviny – nejčastější příčina, navozují až 50 procent všech reakcí. Z nich to jsou především různé typy ořechů (lískový, vlašský, kešu, pistácie, para, mandle, arašídy, pekan), luštěniny, ryby a mořské plody, mléko, vejce, některé druhy zeleniny (celer). Také různá potravinová aditiva, barviva a konzervační látky mohou být zodpovědné za nesnášenlivost potravin.
Čtěte také: Alergie na ořechy
Léky - druhá nejčastější příčina. Jedná se o antibiotika (např. penicilin), léky proti bolesti, injekční znecitlivující preparáty, aspirin, hypnotika, hormony, enzymy, zcela výjimečně i vakcíny a další.
Hmyzí jedy - představují větší riziko pro dospělé než pro děti. V našich podmínkách je to především včela (čmelák) a vosa (sršeň). Zkřížená reaktivita v rámci těchto dvou skupin vzniká méně často, díky částečně odlišnému složení obou druhů jedů. Z praktického důvodu je nutno odlišovat vznik reakce toxické od alergické. Zatímco toxická reakce je způsobena velikým množstvím bodnutí (někdy i 50 až 100), anafylaktická reakce může vzniknout třeba i po jediném vpichu!
Latexová anafylaxe - kromě alergiků jsou jí více ohroženi ti, kteří přicházejí ve větší míře do styku s touto látkou (zdravotníci, dále lidé často operovaní a zaměstnanci kaučukového průmyslu). Známá je zkřížená reaktivita latexu, pylů a některých typů ovoce.
Někdy může vzniknout anafylaxe po pohlavním styku (alergie na sperma), po zvýšené fyzické námaze (většinou po předchozím požití většího objemu stravy), nebo ze zcela neznámých příčin.
Navíc existují různé faktory, které mohou ve spojení s vlastním alergenem přispět k rozvoji anafylaktické reakce, patří k nim:
- fyzická zátěž
- některé léky
- akutní infekční onemocnění
- stres
- vysoké teploty
- požití alkoholu
- hormonální faktory
Čtěte také: Stres může zhoršit alergické reakce
Příznaky anafylaxe
Závisí na typu alergenu a jeho alergenové potenci (hmyzí jedy a některé potraviny jsou nejnebezpečnější), způsobu a místě vstupu do organismu (průnik škodliviny vpichem je rizikovější, než požití ústy) i stupni alergizace jedince.
Rozlišujeme místní a celkové projevy anafylaxe.
Místní projevy anafylaxe:
- kůže: svědění, zarudnutí, vyrážka, kopřivka, alergický otok
- dýchací trakt: rýma, chrapot, kašel, dušnost, astmatický záchvat
- zažívací trakt: křečovité bolesti břicha, zvracení, průjem
- oběhový systém: bledost, studený pot, zrychlení činnosti srdeční, pokles krevního tlaku
- systém močový a pohlavní: stahy dělohy, močového měchýře, ledvinová kolika
- nervový systém: nervozita, strach, neklid, bolesti hlavy, porucha vědomí
U lehčích forem anafylaxe mohou být vyjádřeny jen některé z výše uvedených příznaků.
Celkové projevy se jeví jako vystupňování a kombinace projevů místních, dochází k rozvoji anafylaktického šokového stavu (bezvědomí, křeče, povolení svěračů) a k selhání dýchacího a srdečně-cévního systému.
Průběh anafylaktické reakce bývá jednofázový (krátkodobý či dlouhodobější) nebo dvoufázový: až u 20 procent nemocných se po zdánlivém uzdravení znovu objeví původní potíže. Recidiva se objevuje za 1 až 78 hodin (většinou do 24 hodin) a mívá často už mírnější průběh. Příčina dvoufázové reakce je neznámá, někdy se dává do vztahu k prodlevě v zahájení léčby. Možnost tohoto typu průběhu anafylaxe bezpodmínečně vyžaduje dlouhodobější sledování pacienta (minimálně 24 hodin) i po úplném odeznění akutních příznaků.
Diagnostika
Diagnostika je poměrně jednoduchá tehdy, když je známa příčina vzniklé reakce a existuje anamnestický údaj o přecitlivělosti na určitou látku. Obtížnější je v případě prvního výskytu anafylaxe. I tehdy je však klinický obraz poměrně typický. Rozpoznání nemoci v akutní fázi se děje pouze dle projevů. V některých případech (např. u hmyzí alergie) je možné dodatečně s odstupem několika týdnů po akutní příhodě potvrdit diagnózu průkazem přítomnosti zvýšené hladiny IgE protilátek kožními testy nebo vyšetřením krve.
Léčba anafylaxe
Léčbu je důležité zahájit už v počátku alergické reakce. Pokud někdo začne po kontaktu s nějakým alergenem pociťovat příznaky anafylaktického šoku, měl by si co nejrychleji zavolat rychlou záchrannou službu. Mnohdy jen odborná pomoc dokáže člověka zachránit.
První pomoc spočívá ve snaze o zabránění rozvoje šoku a udržení vitálních funkcí. Pokud je postižený v šoku, je nutno ho uložit do horizontální (protišokové) polohy se záklonem hlavy, uvolnit mu dýchací cesty a v případě potřeby zahájit oživování podle pravidel první pomoci. V případě průniku vyvolávající příčiny do organismu vpichem (bodnutí hmyzu, injekce léku) je nutno místo vpichu zchladit a dle možnosti zaškrtit (končetina) nad místem průniku, aby se zpomalila rychlost vstřebávání alergenu.
Důležitou součástí první pomoci je samoléčba: Ti, kteří už prodělali anafylaktickou reakci, jsou vybaveni „protišokovým“ balíčkem, a pokud opět hrozí rozvoj podobné reakce, použijí léky z tohoto balíčku podle návodu.
Obsah protišokového balíčku
- Adrenalin (adrenalinový autoinjektor) - injekce, kterou si je člověk schopen ihned sám aplikovat. Při aplikaci je nutné 10 vteřin podržet stříkačku v místě vpichu, aby Adrenalin pronikl do svalu - např. Anapen, Epipen
- Inhalační protiastmatický lék v aerosolu (roztáhne průdušky) - např. Ventolin N, Ecosal...
- Hormonální přípravek (kortikosteroid) v tabletách nebo čípku (pro malé děti, zabírá rychleji) - např. Rectodelt, Medrol, Prednison forte
- Antialergický lék (antihistaminikum) v kapkách nebo tabletách (zabraňuje rozvoji anafylaktické reakce) - např. Zodac, Zyrtec, Dithiaden, Aerius, Xyzal, nejlépe použít kapky
- Návod k použití protišokového balíčku
Nejúčinnějším prostředkem ke zvládnutí těžké anafylaktické reakce je adrenalin. Jeho včasné podání může zvrátit průběh odpovědi organismu na přítomnost alergenu. Způsobí stažení krevních cév a zvýší srdeční činnost. Zabrání rozvoji otoku a uvolní stažení dýchacích cest. O podání adrenalinu obvykle rozhoduje lékař. Lidé se zvýšeným rizikem anafylaktické reakce nebo ti, kteří se s ní již potýkali, mohou dostat zvláštní sadu s adrenalinem pro snadnou aplikaci. Měli by ji nosit neustále u sebe a poučit o způsobu jejího použití i osoby ve svém nejbližším okolí.
Adrenalinový autoinjektor - jedná se o injekci s adrenalinem, jejíž podání může provést kdokoliv (sám postižený, jeho rodič, učitel ve škole, jakýkoliv kolemjdoucí poskytující první pomoc, policista apod.). Vlastní použití je jednoduché. Po odstranění ochranného krytu se autoinjektor, který má tvar silnější tužky, uchopí do dlaně a přitlačí tupým koncem v kolmé poloze zboku ke stehnu. Dojde k automatickému vysunutí krátké jehly a spontánní aplikaci adrenalinu. Po několika vteřinách je podání skončeno, místo vpichu je nutno chvíli masírovat, aby se urychlilo vstřebání léku. Autoinjektor je možno použít i přes oděv, předchozí dezinfekce místa vpichu není nutná. Lék je možno získat na předpis v lékárně.
Po poskytnutí první pomoci je důležité okamžitě zavolat odbornou pomoc. Nemocný však nesmí zůstat bez dozoru. Sledujte stav jeho vědomí a dýchání.
Prevence vzniku anafylaxe
Anafylaktické reakce jsou stavy, které mohou skončit nepříznivě. Riziko úmrtí tím větší, čím rychleji po kontaktu s alergenem se reakce rozvine. Rychlost a kvalita poskytnuté léčby částečně toto riziko limitují. Opakovaný kontakt s alergizující látkou prognózu zhoršuje a naopak, dlouhodobé odstranění kontaktu se škodlivinou možnost vzniku anafylaxe snižuje.
Pokud se podaří ex post rozpoznat alergizující látku (podrobný rozbor předchorobí, alergologické vyšetření včetně průkazu IgE protilátek) je nutné důslednou eliminací kontaktu s ní bránit recidivě obtíží. Co to znamená konkrétně: U lidí s alergií na potraviny je nutné sledovat složení stravy a provést příslušné úpravy jídelníčku (např. bez ryb, ořechů, luštěnin, mléka, vajec, čokolády apod.). Informace o obsahu alergizujících složek lze získat čtením obalů potravin, zakoupených v prodejnách. Alergici na vosí či včelí jed by neměli nosit v létě příliš barevné oděvy a zvláště žlutou barvu, ta hmyz přitahuje. Stejně působí různé parfémy a deodoranty. Nutno se mít na pozoru všude, kde shromažďuje ovoce (skládky, odpadkové koše), děti by neměly běhat po louce naboso, je vhodné používat odpuzovače hmyzu.
Pro lékovou alergii platí tato pravidla: Každý, kdo prodělal anafylaktický šok po léku, by měl před každým diagnostickým či léčebným výkonem tuto skutečnost ohlásit. Lékař tento výkon provádějící je povinen pečlivým rozborem stavu se přesvědčit o tom, zda hrozí možnost vzniku anafylaxe a pokud ano, jejímu vzniku zabránit. Za rizikové diagnostické či léčebné výkony se považuje např. injekční aplikace kontrastních látek před různými rentgenovými a počítačovými vyšetřeními, místních znecitlivujících přípravků, injekcí proti bolesti, penicilínů, léčebných a očkovacích vakcín, krevních derivátů a dalších alergizujících látek.
V některých případech je indikována preventivní léčba antihistaminiky nebo dalšími protialergicky působící léky.
Pro první pomoc je nutno pacienta vybavit protišokovým balíčkem a přesným návodem k použití.
Zdroj: www.cipa.cz
