Plod je v děloze obklopen plodovou vodou. Plodová voda je čirá tekutina, která se s blížícím porodem lehce zakaluje. Je z 99 % tvořena vodou, bytek připadá na látky jako je mimo jiné glukóza, elektrolyty, proteiny, kreatinin, minerály, bílkoviny, enzymy ale také třeba částečky pokožky miminka, mázek nebo lanugo (drobné chloupky). Zhruba po 4. měsíci těhotenství tvoří podstatnou část plodové vody fetální moč. Celkové složení se mění v průběhu těhotenství. Plodová voda je nasládlá, proto i novorozenci preferují sladkou chuť.
Plodová voda působí hlavně jako bariéra, která chrání plod před vnějšími nárazy nebo tlakem. Díky této tekutině je dítě v děloze ve stavu beztíže a může se volně hýbat, takže dochází k jeho symetrickému růstu a správnému vývoji pohybového aparátu. Ovlivňuje ale i správný vývoj plic a zajišťuje přenos významných látek k dítěti. Plodová voda navíc udržuje uvnitř dělohy stálou teplotu a zabraňuje tomu, aby se pokožka dítěte přilepila k plodovému obalu. Mimo to zamezuje i přístupu bakterií k plodu. Svou nezastupitelnou roli má plodová voda také při porodu, kdy zvlhčuje porodní cesty a působí na jejich otvírání.
AMC – odběr plodové vody
Amniocentéza neboli odběr plodové vody patří mezi nejzákladnější invazivní diagnostické metody, které napomáhá odhalovat případné vrozené vývojové vady, které ohrožují plod. Tato forma diagnostiky je doporučována zejména těhotným ženám nad 35 let a dále při výskytu nějakého abnormálního nálezu při jiném typu vyšetření v průběhu těhotenství. Doporučení může přijít od lékaře rovněž při výskytu dědičných chorob v rodině. Dříve se používala amniocentéza dokonce i na vyšetření pohlaví plodu, dnes se pro možná rizika k tomuto vyšetření nevyužívá.
Odběr plodové vody se provádí obyčejně okolo 15.–16. týdne těhotenství, jelikož právě v tomto období je zvýšené množství plodové vody, což napomáhá dobrému provedení tohoto vyšetření a snižuje se zároveň i riziko poranění plodu. Vyšetření lze provést i v pozdějších stadiích těhotenství, ze zákona je však zásah do průběhu těhotenství (ukončení těhotenství pro vrozenou vývojovou vadu) možný pouze do 24. týdne.
V jakých případech se amniocentéza provádí
Odběr plodové vody se neprovádí všem těhotným, ale pouze těm, u kterých z nějakého existuje zvýšené riziko, že by dítě mohlo mít genetickou nebo vývojovou poruchu.
Mezi tyto důvody patří:
- věk matky vyšší než 35 let
- věk otce vyšší než 45 let
- pozitivní biochemický screening
- abnormální ultrazvukový nález
- riziková rodinná nebo osobní anamnéza – například předcházející porod plodu s chybnou genetickou výbavou (chromozomální aberace).
Jak odběr plodové vody probíhá
Přestože se jedná o invazivní diagnostickou metodu, tak je tento drobný zákrok prováděn ambulantně, což znamená, že po jeho provedení může jít žena domů. Výkon se provádí pod ultrazvukovou kontrolou, kdy si lékař nejprve ověří, jak je plod uložen, zdali má srdeční akci, jak je uložena placenta a množství plodové vody. Poté vydezinfikuje místo vpichu a bez místního umrtvení zavede tenkou jehlu do dutiny děložní, kde odsaje potřebné množství plodové vody, cca 15–20 ml. Toto množství se během několika následujících hodin po odběru doplní. Lékař po celou dobu odběru jasně vidí hrot jehly, poranění plodu je velmi nepravděpodobné. Odběr plodové vody lze přirovnat k odběru krve nebo aplikaci běžné injekce. Většina žen udává, že vpich je nebolestivý a je vnímán jen jako tupý tlak. Celý zákrok trvá několik minut. Po celou dobu by měla žena vydržet ležet bez pohnutí. Po zákroku je doporučován klid a v následujících dnech nic těžkého nezvedat.
Odebraný vzorek je následně zaslán do specializované laboratoře, kde probíhá samotná diagnostika a dále je provedeno zpracování výsledků, které jsou předány lékaři, a ten je poté interpretuje vyšetřované ženě.
Pokud dojde k nálezu, který odhaluje těžké poškození plodu, bývá matkám doporučeno ukončení těhotenství. Ovšem zda těhotná žena podstoupí umělé ukončení těhotenství nebo nikoliv je plně v její kompetenci.
Možné komplikace
Samotný odběr plodové vody s sebou může nést i malou možnost rizik. Nejčastější komplikací bývá předčasný odtok plodové vody, ke kterému zpravidla dochází do 48 hodin po výkonu. V tom případě je nutná okamžitá hospitalizace. Mezi další komplikace patří např. krvácení, zavlečení infekce do plodové vody a v krajním případě může dojít až k nenávratnému poškození plodu. Ovšem toto riziko je opravdu minimální, jelikož toto vyšetření probíhá za přísných aseptických podmínek a jako pojistka před poškozením plodu je použito monitorování za pomoci ultrazvuku, který spolehlivě ukáže, kde se plod nachází. Riziko nechtěné ztráty těhotenství v souvislosti s amniocentézou je dle dlouholetých zkušeností zvýšeno o 0,5 – 1%. Každopádně pokud má těhotná žena přesto z tohoto vyšetření vážné obavy, má právo ho odmítnout.
