Ambulantní monitorování tlaku krve - tlakový Holter

Ambulantní (většinou 24hodinové) monitorování krevního tlaku je v posledních letech oprávněně považováno za zlatý standard v diagnostice a kontrole léčby hypertenze, protože umožňuje získat přehled o absolutních hodnotách i variabilitě krevního tlaku v časově definovaných periodách.

Vysoký krevní tlak je významným rizikovým faktorem srdečních onemocnění, především infarktu srdečního, ale také cévní mozkové příhody, je spojen s řadou komplikací - očních, ledvinových, cévních a rizikovost je závislá na stupni závažnosti hypertenze. Vyšetření také umožňuje odhalení nebezpečných příhod poklesu krevního tlaku, tak zvané hypotenze, která může být příčinou závratě, případě i ztráty vědomí (mdloby, synkopy) a je proto přínosné také u nemocných vyšetřovaných pro náhlou ztrátu vědomí.

Čtěte také: Nízký krevní tlak (Hypotenze)

Jednotlivě a příležitostně naměřené vysoké hodnoty tlaku v ordinaci a v podstatě ve fyzickém klidu běžným tlakoměrem ještě nemusejí znamenat onemocnění vysokým krevním tlakem, tak zvanou hypertenzní nemoc, protože mohou být ovlivněny celou řadou rušivých vlivů. Ambulantní monitorování tlaku krve je metoda spočívající v měření krevního tlaku speciálním digitálním tlakoměrem malých rozměrů, který je vybaven pamětí, do které se naměřené hodnoty krevního tlaku ale také pulzu zaznamenají.

Měření probíhá automaticky v běžném denním režimu, při běžných denních činnostech a také v období spánku, probíhá bez přítomnosti lékaře či zdravotní sestry. Frekvenci měření nastavuje uživatel; záznamy v bdělém stavu se pohybují mezi 15–30 min, ve spánku jsou intervaly delší (30–60 min). Z naměřených hodnot jsou následně vypočteny průměry za období dne, období spánku a za celé období 24 hodin, vyhledány maximální a minimální tlaky, případně vypočteno procento hodnot nad limit normy. Tím je vyloučen rušivý vliv přítomnosti lékaře či zdravotní sestry a prostředí zdravotnického zařízení (označovaný jako syndrom bílého pláště), je také zohledněn vliv běžné fyzické aktivity na krevní tlak a také přítomnost normálního poklesu tlaku v období spánku. Vypočtené průměry pak umožňují jednak s jistotou stanovit či vyloučit hypertenzi, vyloučit zmíněný syndrom bílého pláště či vliv jiných rušivých faktorů a umožňují především stanovit závažnost hypertenze a tedy její rizikovost.

Čtěte také: Domácí měření krevního tlaku

Jak tento test probíhá?

Měření probíhá podobně jako u běžně prodávaných digitálních tlakoměrů, kdy je na paži umístěna měřící manžeta vybavená čidlem, které snímá zvuky vycházející z pulzující pažní tepny, nafouknutí manžety zajišťuje malý kompresor, vypuštění manžety automatický ventil, nafukování a vypouštění manžety je řízeno mikroprocesorem v přístroji. Naměřené hodnoty tlaku a také tepové frekvence v průběhu dne a noci jsou zaznamenány do paměti přístroje a odtud po odevzdání přístroje přepsány na pevný disk počítače, a jsou pak speciálním programem zpracovány - především jsou vypočteny průměrné hodnoty tlaku za interval denní, interval období spánku a za celkový interval 24 hodin, jsou vyhledána maxima a minima tlaku a vypočteno procento hodnot, které jsou nad limitem normálního tlaku pro daný interval. Vypočtené průměry jsou porovnány se stanovenými normami a podle toho je krevní tlak označen jako nízký (hypotenze), optimální, normální, mírně zvýšený, středně závažně nebo závažně zvýšený.

Přístroj samovolně měří tlak pacienta nafukováním manžety tonometru v lékařem nastavených intervalech. Před nasazením přístroje je každý pacient o jeho použití poučen. Přístroj se skládá z manžety tonometru, která se umístí na paži horní končetiny, a malého automatického tlakoměru, který je schován v pouzdře a zavěšen na opasku. Během vyšetření pacient provozuje své běžné denní činnosti a aktivity stejně jako jindy. Během testování je nutno si vést deník toho, co kdy pacient dělal – zaznamenat typ prováděné činnosti a přesný čas. Pokud činnost provází nějaké příznaky (závratě, bušení srdce, dušnost, bolest na hrudi), je nutné je zapsat.

Čtěte také:Hypertenze - výskyt zvýšeného krevního tlaku roste s věkem