Zubní amalgám nesmí být podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady používán při stomatologickém ošetření mléčných zubů, u dětí do 15 let a u těhotných a kojících žen, a to od 1. července 2018, s výjimkou případů, kdy to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné z důvodu specifických zdravotních potřeb dotčeného pacienta.
Nařízení se musela přizpůsobit i naše legislativa včetně zákona o veřejném zdravotním pojištění. Dosud totiž pojišťovna v souladu se zákonem hradila (a nadále hradí) pojištěncům výplně stálých a dočasných zubů z nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu. Dále hradí v rozsahu špičáků včetně výplně ze samopolymerujícího kompozita, do 18 let věku i fotokompozitní výplně na stálých zubech v rozsahu špičáků včetně. Jiné typy výplně nebo uvedenou výplň v jiné lokalizaci si pacient hradí v plné výši sám.
Čtěte také: Parodontitida - zákeřné onemocnění chrupu se možná týká i vás
V souvislosti se zákazem používání amalgámu u dětí, těhotných a kojících žen musel být do úhrad z veřejného zdravotního pojištění zařazen jiný materiál pro zubní výplně u těchto skupin osob, aby i pro ně stále existovala alespoň jedna varianta ošetření zubního kazu plně hrazená pojišťovnou. Proto jsou (s účinností již od 1. 1. 2018) v příloze č. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění provedeny změny u úhrad výplní stálých a dočasných zubů – místo nedózovaného amalgámu pojišťovna hradí při ošetření dočasných zubů, u dětí do 15 let a u těhotných a kojících žen skloionomerní cement; není-li použití skloionomerního cementu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, je hrazena výplň z dózovaného amalgámu. U úhrady ošetření frontálního úseku chrupu do špičáků včetně se nic nemění.
Čtěte také: Zubní kaz trápí více než 80 % populace. Jak vzniká a jak se mu bránit?
Lékař tedy může těhotné ženě nabídnout plombu z amalgámu (po 1. červenci 2018 ji však podle evropského Nařízení smí použít už jen v naprosto nezbytných případech – viz výše). Z veřejného zdravotního pojištění může být od 1. 1. 2018 uhrazena při použití dózovaného amalgámu a pouze ze zdravotní indikace, kterou by lékař musel zdůvodnit.
Materiálů, jimiž je možno ošetřit zubní kaz, je tedy více. Záleží na tom, co pacientovi lékař doporučí a co si pacient vybere, třeba i s ohledem na cenu. Připomínáme, že lékař, který má smlouvu s pacientovou pojišťovnou, je povinen vždy mu nabídnout ošetření, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Čtěte také: Základní prostředky ústní hygieny a jejich použití
Další omezení amalgámu ve stomatologii má následovat od 1. 1. 2019 – bude možno používat už jen dózovaný amalgám. I tomu se bude muset česká legislativa přizpůsobit.
Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP
