Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které mění látkovou činnost mozku a a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Čtěte také: 13 mýtů o Alzheimerově nemoci
Nejen nemoc seniorů
Nejčastější skupinou, která je touto nemocí ohrožena, jsou senioři. Není ovšem podmínkou, že se jedná o nemoc výhradně tohoto věku. Příznaky se často projevují už u lidí ve středních letech. Z hlediska pohlaví jsou více ohroženy ženy. Právě u mladších lidí je včasné podchycení nemoci ještě komplikovanější. Málokdo si u nich totiž prvotní příznaky spojí právě s Alzheimerem. Odborníci přitom varují, že u mladších pacientů je nástup nemoci agresivnější než u seniorů.
Příčin vzniku Alzheimerovy choroby je celá řada, mezi nevýznamnější patří cukrovka, zvýšený krevní tlak, deprese, poranění mozku, kouření, obezita i nadměrné pití alkoholu. Z nové studie také vyplývá, že důležitým rizikovým faktorem je také znečištění ovzduší. K rozvoji demence dále přispívá sluchová porucha a nesmíme zapomenout na nedostatek sociálních kontaktů, protože rovněž izolace představuje významný rizikový faktor. Naopak preventivní význam má například vzdělávání, a to jak v raném, tak ve vyšším věku.
Varovné signály nepřehlížejte
Existují varovné signály, kterým byste měli věnovat pozornost.
Deset varovných signálů
- Zhoršení paměti, zejména krátkodobé (dlouhodobá bývá zachována)
- Problémy s vykonáním běžných činností
- Obtíže s vyjadřováním
- Zhoršená orientace v čase i místě
- Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
- Ztrácení a hledání věcí
- Ukládání věcí na nesprávné místo
- Změny nálad a chování
- Zhoršené abstraktní myšlení
- Omezení sociálních aktivit a pracovních činností
Čtěte také: Deset časných příznaků Alzheimerovy choroby
Hodinový nebo sedmičkový test napoví
Pokud jste u sebe vysledovali některé z výše uvedených příznaků, před návštěvou lékaře si můžete vyzkoušet třeba jeden z jednoduchých testů narušení kognitivních schopností – hodinový nebo sedmičkový. Požádejte o pomoc někoho z blízkých nebo se navzájem otestujte s kolegy v práci.
Test kreslení hodin spočívá v tom, že osoba má za úkol nakreslit ciferník, jednotlivá čísla a umístit ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas – například deset hodin a deset minut. Následně se hodnotí správnost obrázku včetně prostorového uspořádání, podoby ručiček, jejich různé délky a nastavení. Mezi významné chyby patří špatný čas, chybějící ručičky a čísla nebo záměna či opakování čísel.
Další možností je takzvaný sedmičkový test. Testovaná osoba je při něm požádána, aby od čísla 100 postupně odečítala číslo 7, a to nejméně pětkrát za sebou.
Čtěte také: Vyšetření dříve odhalí Alzheimerovu chorobu
Kdy k lékaři?
Průběh nemoci není u všech pacientů stejný. Kdy je na čase svěřit péči do rukou odborníků? Při poruchách paměti či jiných varovných příznacích zejména ve věku nad 60 let je vhodné zajít za praktickým lékařem nebo na kontaktní místo České alzheimerovské společnosti, kde provedou základní otestování. Přesnější vyšetření lze absolvovat na specializovaných pracovištích.
Existuje mnoho testů, které odborníci specializovaní na problematiku demence používají. Jde například o orientační testy, které jsou pro klinickou diagnostiku i nastavení léčby dostačující. V některých případech je však nutné další podrobnější vyšetření – takže lékař předá pacienta k vyšetření neuropsychologem, jenž používá baterii testů, aby co nejúplněji postihl komplexní obraz mozkových funkcí. Důležité je však mít na paměti, že ne každá porucha paměti musí znamenat demenci či Alzheimerovu nemoc.
V případě podezření na kognitivní poruchu je třeba dokončit diagnostický proces, a pokud je diagnóza Alzheimerovy nemoci pravděpodobná, nastavit medikaci, kterou nyní může předepsat i praktický lékař.
Současné možnosti léčby řeší pouze příznaky onemocnění. Neprodlouží přežití pacientů, ale dokážou oddálit nejzávažnější stadia onemocnění, přechodně zlepšit paměť, kvalitu života a soběstačnost nemocných a snížit tak zátěž pečovatelů. Kognitiva, léky, které zvyšují přítomnost acetylcholinu v mozku, podporují činnost buněk ještě nedotčených nemocí. Čím dříve se s jejich podáváním začne, tím víc zdravých buněk mohou podpořit. Snahou lékařů je proto včasné zachycení nástupu nemoci.
Ve fázi rozvinuté demence je možná péče jak v domácím prostředí, tak například v denním stacionáři a není zpravidla zapotřebí zvláštní ošetřovatelská péče. Ta je nutná až ve fázích těžké demence s výskytem závažných příznaků, které již nelze zvládnout režimovými či jinými opatřeními.
Jak se k člověku s Alzheimerem chovat a jak o něj pečovat?
Neexistuje žádný speciální návod na chování k lidem s demencí. Měli bychom s nimi jednat jako s ostatními dospělými lidmi a jen se přizpůsobit tomu, že lecčemu ne zcela dobře rozumějí. Pokud na něco zapomenou, neměli bychom váhat a vše potřebné jim znovu zopakovat. Lidé s demencí mohou působit, že dělají „schválnosti“, ale nejde o úmyslné jednání, vychází spíš z toho, že člověk s demencí něčemu nerozumí či na něco zapomněl.
Jak udržovat lidi s Alzheimerem v mentální a fyzické kondici? Důležitá je jak fyzická aktivita a smysluplná náplň dne, tak vstřícné a chápající okolí.
Tipy pro usnadnění domácí péče o nemocného
Alzheimercentrum doporučuje při domácí péči o nemocné Alzheimerem několik praktických rad.
- Výrazně označte dveře v bytě – zejména toalety, východ naopak zkuste „zneviditelnit“ např. výmalbou
- Vytvořte knihu s fotkami lidí a známých míst i s popisky
- Pořiďte oděvy, které se snadno oblékají a svlékají, boty s neklouzavou podrážkou
- Zajistěte bezpečné prostředí s dostatkem volného prostoru pro pohyb a případně záchytných bodů (madel, odstraňte ostré předměty, klouzavé koberečky a vratké kusy nábytku, znepřístupněte léky či chemické prostředky apod.)
- Zaveďte denní rozvrh s časy pravidelných úkonů, včetně návštěv toalety
- Nedělejte v bytě příliš mnoho změn, a pokud tak raději postupně
- Dávejte jednoduché úkoly a pokládejte otázky, na které je možné odpovědět ano/ne
- Před jídlem posaďte nemocného před již prostřený stůl, ať zamezíte zmatení
- Podporujte soběstačnost, ale dopřejte nemocnému dostatek času, aby úkon provedl
- Pokud se některé otázky často opakují, můžete napsat odpovědi na papír
Prevence Alzheimerovy choroby
Z řady výzkumů vyplývá, že zdravý životní styl může snižovat riziko rozvoje demence. Základním pravidlem je, že to, co je dobré pro srdce, je dobré také pro mozek. Pokud chceme snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob a demence, měli bychom se zajímat o vyrovnanou skladbu jídelníčku a pravidelně se věnovat fyzickému a duševnímu cvičení. Osvojit si zdravější životní styl přitom nemusí být složité a na změny není nikdy pozdě!
Velká část lidí je přesvědčena, že v prevenci Alzheimerovy nemoci je nejdůležitější ve stáří cvičit myšlení. Poslední výzkumy ukázaly, že v prevenci Alzheimerovy choroby ve středním a vyšším věku je paradoxně pravděpodobně účinnější pravidelná fyzická aktivita. V tuto chvíli tedy pacientům i jejich dětem doporučujeme odložit křížovky či sudoku na večer a vydat se každý den na rychlou procházku do parku. Vhodné jsou samozřejmě další rekreační i sportovní aktivity, od práce na zahradě až po různé sporty.
Jídlo je pohonem jak pro mozek, tak samozřejmě i pro tělo. Na to, aby obojí dobře fungovalo, přitom stačí mít zdravý a vyrovnaný jídelníček. Některé studie už prokázaly, že středomořská strava s dostatkem obilovin, ovoce, rybami, luštěninami a zeleninou pomáhá riziko demence snižovat. Výhody či užitek konkrétních potravin a potravinových doplňků musíme ale ještě podrobně prozkoumat. Nicméně už teď víme, že jíst mnoho tučných a konzervovaných jídel s vysokými hodnotami nasycených tuků, cukrů anebo soli rozhodně zvyšuje riziko infarktu. Proto je nejlepší taková jídla omezit na minimum, či je z jídelníčku vynechat úplně.
Zásadním faktorem je dobrá mentální kondice udržovaná konverzací, četbou knih, luštěním křížovek a také cílené trénování paměti a dalších dovedností formou kognitivního tréninku. Důležité jsou také sociální faktory s aktivním trávením volného času a pobytem mezi lidmi. Zkuste si proto udělat čas na přátele, rodinu, své zájmy a koníčky a někdy i na vše dohromady.
Jako druhotná prevence v neposlední řadě je důležitá zejména včasná diagnostika onemocnění.
Čtěte také: Cvičení mozku může oddálit Alzheimerovu chorobu
Zdroj: alzheimer.cz
