Slovo demence pochází z latinských slov de (bez) a mens (rozum, mysl) a označuje stav významně zhoršené paměti, schopnosti myšlení a logického uvažování. Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence u starších osob. Výskyt Alzheimerovy choroby se uvádí u 6 % osob ve věku 60 let, 10 % u osob 75 až 85 let a 20 % u osob starších 85 let. Muži a ženy jsou postiženi stejnou měrou. Jde o chorobu progresivní, to znamená, že se jednotlivé příznaky pozvolna a stále zhoršují.
Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zatím jednoznačně určeny. Uvažuje se o řadě faktorů jako virový infekt (infekce tzv. pomalým virem), toxické vlivy z prostředí (uvažuje se o vlivu hliníku), poruchy imunitního systému, dědičná dispozice aj. U 15 -- 20 % pacientů se vyskytuje Alzheimerova choroba jako dědičné onemocnění. Výsledkem chorobného procesu je postupný úbytek mozkových buněk (neuronů) a ztráta schopností těchto buněk vzájemně vyměňovat informace.
První projevy Alzheimerovy choroby mohou být značně rozmanité. K časným známkám tohoto onemocnění patří zapomnětlivost, změny nálad a změny chování. Je typické, že se pacient často opakuje, ztrácí a zapomíná věci, nemůže si zapamatovat jména, telefonní čísla a obtížně hledá slova a proto hůře mluví. V dalších stádiích se duševní schopnosti dále zhoršují, ztrácí se zájem a soudnost, nemocný se stává pasivním, často je zmatený, zanedbává svůj zevnějšek. U některých nemocných převažuje zpomalení pohybu, hašteřivost a nesnášenlivost, agresivita a často se objevují i bludy a halucinace. Nemocný ztrácí postupně schopnost vykonávat běžné denní činnosti, zhoršuje se písemný a mluvený projev a komunikace se stává obtížnou. Důležitým příznakem je porucha spánku s noční dezorientací a blouděním po bytě.
V pozdějších stádiích již nemocný nepoznává členy své rodiny, není schopen pojmenovat části svého těla a dokonce nepoznává sám sebe (např. v zrcadle). Zcela ztrácí schopnost slovní komunikace, nemocný je upoután na lůžko, pomočuje se a pokálí. Jedinou aktivitou bývají v konečném stadiu nesmyslné pohyby končetin.
Smrt nastane průměrně 6 - 10 let od začátku onemocnění.
Definitivní potvrzení Alzheimerovy choroby je možné pouze odběrem kousku mozkové tkáně a mikroskopickým vyšetřením se zjistí její typické změny.
Klinická diagnóza je stanovena za pomoci opakovaných vyšetření včetně podrobné anamnézy a testů sloužících k vyloučení jiných příčin demence. Provede se kompletní neurologické vyšetření a především vyšetření neuropsychologické. Posuzuje se paměť, logické myšlení, soudnost, orientace, řeč, pohyblivost, osobní hygiena, schopnost samostatného příjmu jídla, oblékání, péče o zevnějšek aj.
Významné vyšetřovací laboratorní metody jsou počítačová tomografie (CT) a magnetická resonanční tomografie (MRI) mozku, kde se zjistí výrazný úbytek mozkové tkáně (atrofie mozku) většinou bez dalších ložiskových změn.
Druhou nejčastější příčinou demence jsou změny mozkých tepen a opakované drobné cévní mozkové příhody s malými mozkovými infarkty (cévní, multiinfarktová demence). Od Alzheimerovy choroby se liší tento typ demence tím, že začátek je náhlý, průběh kolísavý a již v časné fázi dochází ke zhoršení tělesných funkcí, k poruchám hybnosti končetin, zřetelnějším poruchám řeči. Ložiskové změny lze prokázat vyšetřením CT nebo MRI.
Příčinná léčba Alzheimerovy demence není dosud známá. Mohou se podávat léky, které ovlivňují jednotlivé projevy onemocnění (např. léky proti depresi, léky uklidňující, zlepšující spánek atd.) a v poslední době byly vyvinuty a vyzkoušeny léky, které zpomalují průběh onemocnění a zmírňují projevy choroby. Podávání těchto léků podléhá vždy lékařské kontrole.
U nemocných s Alheimerovou chorobou je třeba provést celou řadu změn v životosprávě a organizaci každodenní činnosti, které zvyšují jejich bezpečnost a zlepšují kvalitu jejich života.
Z důvodu zlepšení orientace nemocných se např. umístí do všech místností kalendáře s denním rozpisem činností. Pravidelnost a jednotný řád každodenních činností zabraňují vzniku strachu, obav a zmatenosti. Ke zvýšení bezpečnosti jsou např. uzavřena schodiště a na toaletách a v koupelně jsou instalována madla.
Při samostatných vycházkách musí mít nemocný u sebe vždy průkaz totožnosti. V pokročilých stadiích je postižený Alzheimerovou chorobou zcela odkázán na pomoc druhých osob.
