ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
Alergie na bílkovinu kravského mléka
Alergie na mléko je ve skutečnosti nepřiměřená reakce imunitního systému na bílkovinu kravského mléka. Potíže vyvolá i velmi malé množství mléčné bílkoviny. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších potravinových alergií, která se většinou projeví již v prvním roce života dítěte. Alergií na mléko trpí zhruba 2–5 % kojenců, v devíti případech z deseti však do tří let vymizí. V dospělosti se objevuje velmi vzácně.
Lidé, kteří tímto problémem trpí, mají naprostý zákaz konzumace mléka a mléčných výrobků. Dětem jsou proto podávány speciálně upravené výrobky s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka, bílkoviny je následně nutné doplňovat z masa, vajec, ryb nebo z rostlinných zdrojů (obiloviny, luštěniny, semena) a popř. dodávat i vápník v tabletách.
Příznaky alergie na mléko
Příznaky alergie na mléko mohou být velmi pestré. Nejčastější jsou projevy v oblasti zažívacího ústrojí, dýchacího ústrojí a kůže:
- Zvracení
- Bolesti břicha
- Kolika
- Plynatost, zácpa
- Vodnaté a hlenové průjmy
- Krev v stolici
- Kožní příznaky: svědění, kopřivka nebo různé otoky a ekzémy
- Problémy s dýcháním: dušnost, dráždivý kašel, alergická rýma či astma
Pokud jde o opožděnou reakci, která se projeví zhruba za 46 hodin, může se jednat například o potíže se zažíváním nebo atopický ekzém. U malých dětí často objevíte také krev ve stolici. V ojedinělých případech může alergie na mléko způsobit anafylaktický šok, který může být pro člověka život ohrožujícím stavem.
V některých případech můžeme pozorovat i neprospívání a chudokrevnost.
Intolerance laktózy
Pokud jde o intoleranci, jedná se vlastně o nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy). Není to tedy reakce imunologická, ale metabolická. V těle totiž chybí enzym s názvem laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru uvnitř střev. Pokud nedojde k jeho rozštěpení, nevstřebá se a zůstane ve střevech, kde následně kvasí a způsobuje nepříjemné obtíže.
Laktózová intolerance se může projevit v každém věku. Ačkoliv se jedná o vrozené onemocnění, první příznaky se nejčastěji objeví až kolem desátého roku.
Příznaky intolerance laktózy
Hlavní projevy intolerance po konzumaci mléka zahrnují:
- Bolesti břicha
- Křeče
- Nadýmání
- Průjmy
- Zkvašené stolice (kyselé)
Příznaky intolerance se často dostaví již během půl hodiny po požití laktózy, u někoho mohou přetrvávat i několik dní. V důsledku rychlejšího průchodu trávené potravy střevy může navíc dojít také ke sníženému vstřebávání ostatních živin. Délka obtíží je individuální, závisí především na množství požité laktózy a na tom, jak velký je deficit produkce trávicího enzymu.
Specifickou situací je tzv. laktózová intolerance přechodná, získaná. K té dochází nejčastěji při narušení střevní mikroflóry po podávání antibiotik nebo po prodělaném střevním infekčním onemocnění. Obvykle trvá 1-3 týdny, dokud se střeva nezahojí.
Diagnostika
Při podezření na potravinovou alergii je vhodné navštívit svého praktického lékaře, který vás vyšetří a následně vás případně odešle na alergologii nebo gastroenterologii.
K potvrzení, že pacient opravdu trpí alergií na mléko, se užívá:
- Pozorování a výpovědi pacienta nebo rodičů
- Krevní testy
- Kožní testy
- Laboratorní vyšetření
- Eliminační testy a eliminačněexpoziční testy
Intolerance laktózy lze zjistit pomocí několika metod:
- Odběr krve
- Stanovení genetické informace
- Dechové testy
- Laktózový toleranční test
Léčba alergie na mléko
Pokud se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka je jedinou možností zcela vyřadit tento alergen z jídelníčku. Řešením není ani kozí nebo ovčí mléko. Nejspolehlivější cestou je bezmléčná dieta, při které se nemocný vzdá rizikových potravin. Stát ani zdravotní pojišťovna na tuto dietu nepřispívají.
K potlačení alergické reakce slouží speciální protialergické látky, které pacientovi předepíše alergolog. Takové látky se používají ve chvíli, kdy se ze stravy nedaří vyloučit veškeré potravinové alergeny. Toleranci imunitního systému vůči alergenům pomáhají zvyšovat také probiotika nebo beta-glukany.
Bezmléčná dieta
Bezmléčná dieta spočívá ve vyloučení ze stravy všech viditelných, známých i skrytých zdrojů bílkovin kravského mléka. Délku diety určuje lékař, důležité však je, aby byla důsledná.
Pozor si musíte dát především na všechny potraviny, které obsahují mléko, tvaroh, jogurt, smetanu, sýry, ale také kefír, syrovátku nebo zákys. Nepomůže ani výměna kravského mléka třeba za ovčí nebo kozí, alergeny jsou všude velmi podobné. Místo mléka živočišného původu však můžete vyzkoušet mléčné nápoje původu rostlinného (sójové, rýžové, mandlové…), i u těch ovšem pečlivě čtěte složení.
Stopy mléka navíc najdete mohou být i v potravinách, kde byste to možná nečekali. Je tedy důležité číst pečlivě obaly potravin, kde jsou tyto alergeny zpravidla vyznačeny tučně.
U kojených dětí je obvykle možné s kojením pokračovat, v některých případech se kojícím matkám doporučuje dodržovat speciální dietu. U nekojených dětí je nutné používat speciálně upravená mléka s plně naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou.
Léčba intolerance laktózy
Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální, záleží na stupni intolerance, resp. tolerance laktózy. Jsou lidé, kteří reagují nepříznivě již na stopy laktózy, většina osob však dobře snáší malé dávky laktózy (6-12 g). Zpravidla je nutné vyřadit zcela mléko, ale tolerované bývají zakysané mléčné výrobky (jogurty, zákysy, podmáslí, kefíry), u nichž je díky bakteriím mléčného kvašení snížen obsah laktózy o 20-50 %. U sýrů zrajících (zejména polotvrdých a tvrdých) je laktóza také z větší části téměř rozštěpena. Jindy je nutné se mléčným produktům zcela vyhnout. Pro zmírnění obtíží pomáhá nejíst mléčné výrobky na lačno a kombinovat je s dalšími potravinami.
Na trhu jsou dnes k dispozici výrobky se sníženým obsahem laktózy (low lactose) nebo výrobky delaktózované (lactose free).
Dalším pomocníkem jsou i tzv. laktázové tablety. Užívají se před plánovanou konzumací pokrmu obsahujícího laktózu a pomáhají mléčný cukr rozložit. Pozitivní vliv mají také probiotika.
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz. Ochotně vám poradí a doporučí vhodné produkty.
