ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
U včel, vos a sršňů je tomu však jinak, v jejich jedových žlázách se vytváří jed, který je součástí jejich obranného mechanismu. Pokud se hmyz cítí ohrožen, bodne svého nepřítele, v našem případě člověka, a žihadlem vstříkne do lidského těla jedovatou látku. Alergie, čili přecitlivělost na hmyzí jed, pak vyvolá různě prudké reakce a malý podíl těchto přecitlivělostí může ohrozit život.
Projevy hmyzí alergie
Alergie na hmyzí bodnutí se může projevit kdykoliv během života, první alergickou reakci tedy může prožít i dospělý člověk. Nejprudší reakcí na hmyzí bodnutí je anafylaktický šok, který sice není vteřinovou záležitostí, ale vyvíjí se i tak poměrně rychle - během několika minut po bodnutí. Příznaky mohou být úplné nebo jen částečně vyjádřené a mají různou intenzitu. Patří k nim horko, zarudnutí, svědění, kopřivka, otoky, dušnost i případná mdloba. Nedá se říci, že by vosí či včelí bodnutí bylo rozdílně nebezpečné, obě mohou vyvolat stejně prudkou reakci.
Léčba je komplexní
Léčba život ohrožujících alergických stavů je komplexní a kromě užívání předepsaných medikamentů zahrnuje také řadu režimových opatření.
Lidé, kteří zmíněnou alergií trpí, by si měli dávat pozor a nechodit bosýma nohama v trávě, zejména když kvete jetel. V období, kdy zraje ovoce, by se neměli pohybovat v blízkosti ovocných stromů a stánků s ovocem. Když jdou do přírody, neměli by si oblékat pestré či květinové vzory a používat parfémy, ty totiž přitahují hmyz.
Každý alergik na hmyzí bodnutí by s sebou vždy měl nosit léky, které mu předepsal jeho ošetřující lékař. Pokud je jeho alergie hodně závažná, musí být kromě tabletek vybaven i autoinjektorem s adrenalinem, kterému se také říká adrenalinové pero. Adrenalin je hormon dřeně nadledvin, který stabilizuje krevní oběh a má nejmohutnější protialergické působení, jaké lze využít.
Pro utlumení alergické reakce pacienti užívají léky zvané antihistaminika. Ta působí zhruba do hodiny, proto je třeba užít je vždy bez prodlení, stejně jako další důležitý lék – kortikoidy v tabletkách. Zpravidla se doporučuje spolknout bezprostředně po bodnutí hmyzem dvě tablety antihistaminika a dvě kortikoidů najednou. Pokud člověk nemá tekutinu na zapití, stačí tablety rozkousat či nechat rozpustit pod jazykem - v takové případě je nástup jejich účinku i o něco rychlejší. Je-li alergická reakce příliš silná, musí pacient použít i autoinjektor.
Doporučujeme: Léky proti alergii a antihistaminika
Neméně důležitá je i mechanická ochrana před hmyzem. Doporučuje se instalovat do oken sítě, na přespávání v přírodě se vybavit moskytiérou, oblékat si pokud možno lehké oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.
Doporučujeme: Přípravky proti hmyzu
Dobrou prevencí je také aplikace repelentů, vybírejte ty s delší dobou účinnosti, tedy takové, které obsahují alespoň 50 % DEET, čili látky diethyltoluamidu, která je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech. Tyto repelenty se ale nehodí na kůži pro malé děti do tří let věku. U nich lze případně repelent použít pouze na oděv.
Laická první pomoc
Nikdy nelze vyloučit případ, že se prudká alergická reakce na hmyzí bodnutí projeví u dosud nealergického člověka, nebo že člověk dostane žihadlo do blízkosti úst, kdy hrozí, že otok postoupí do oblasti hrdla, což může znamenat až ohrožení dýchání. Pokud postižený u sebe nemá žádné protialergické léky a není v blízkosti žádný zdravotník, je třeba přivolat pomoc a mezitím otok ledovat, aby se zmenšil.Pro běžná hmyzí bodnutí platí, že lze otok a svědění zmírnit aplikací Fenistil gelu, alergikům může lékař předepsat speciální mléko s kortikoidy. Fenistil není dobré natírat na velké kožní plochy a jím ošetřenou kůži je třeba chránit před sluncem.
Přečtěte si také
Užijte si slunce bez sluneční alergie