Většinu infarktů si lidé způsobí sami, a to nezdravým způsobem života. Rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních chorob je hlavně kouření a také nadváha.
Sekundární prevence musí být pod dohledem lékaře
Nedílnou součástí sekundární prevence každého nemocného je farmakoterapie, tedy užívání několika skupin léků, proto je zcela nezbytné, aby péči vedl lékař. Na lékaři, přesněji většinou hned na několika lékařích, závisí do značné míry celkový výsledek a úspěch.
Čtěte také: Infarkt myokardu: příznaky a první pomoc
Pacient po prodělaném infarktu myokardu má být sledován u specialisty, nejlépe kardiologa, případně obecného internisty, který s kardiologem spolupracuje v případě nutnosti.
„Obecně velká kardiovaskulární centra nejsou schopna trvale sledovat všechny nemocné po prodělané příhodě, v Komplexním kardiovaskulárním centru VFN se snažíme, aby každý nemocný po prodělaném infarktu byl pozván ke kontrole do našich ambulancí. Při této kontrole s nemocným prověříme, zdali má svého specialistu a pokud ne, nabídneme mu sledování u nás – zejména u těžších případů,“ popisuje MUDr. Ondřej Šmíd, z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK.
Prodělaný infarkt je bezpochyby vážným stavem, který si často vynutí změnu celého života nemocného. Naučit se žít v „nových“ podmínkách může pacientovi pomoci lázeňská léčba, během které mohou být pečlivě vysvětleny a nacvičeny mnohé nutné změny životního stylu, zejména pokud se stravovacích návyků a pohybové aktivity týče. České zdravotní pojišťovny poskytují nemocným po infarktu myokardu komplexní lázeňskou léčbu.
Čtěte také: Srdeční infarkt u žen může mít jiné příznaky než u mužů
Životní styl je základ
Režimová doporučení se v zásadě shodují se zásadami zdravého životního stylu. Některá opatření však nabývají zcela zvláštního významu a jiná je třeba poněkud modifikovat s ohledem na aktuální zdravotní stav.
Kouření
Ukončení případného kuřáckého návyku je zcela zásadní a je považováno za nejúčinnější (a přitom i nejlevnější) sekundárně preventivní opatření ze všech. Nemocný, který by nepřestal kouřit, má dvojnásobné riziko nové příhody.
Pohybová aktivita
Pohybové aktivitě po prodělaném infarktu je třeba věnovat zcela zásadní pozornost. Již během pobytu v nemocnici musí být pacient poučen o zásadách pokračování v rehabilitaci, která byla zahájena již v nemocnici. V důležité „posthospitalizační“ fázi rehabilitace (trvá 3 měsíce) může pomoci již zmíněná lázeňská léčba. Zpočátku je nejvýhodnější pohybovou aktivitou chůze, po zhruba 4–6 týdnech je dle vývoje možno přidat pomalý běh, jízdu na kole či rotopedu nebo plavání v bazénu. Nejsou doporučovány silové sporty a ani ty, ve kterých je nadměrná emoční složka. Na vrcholu zátěže má být nemocný příjemně unaven, určitý stupeň může/musí být přítomen, ale bolesti na hrudi mít nemá – při jejich výskytu by měl nemocný kontaktovat lékaře.
Sexuální aktivita
Často mívají nemocní nejasnosti ohledně sexuální aktivity po pro prodělaném infarktu myokardu a na tuto důležitou součást života se stydí zeptat. Většinou se uvádí, že jakmile nemocný vyjde bez zastavení 2 patra, nemusí se v běžných sexuálních činnostech omezovat. Je třeba varovat před svévolným užíváním léků na zlepšení sexuální výkonnosti, které jsou kontraindikovány při užití některých léků na srdce.
Užívání nejméně třech druhů léčiv je zcela nedílnou a zásadní součástí léčby po infarktu myokardu. Více než 95 % nemocných kombinaci léků dobře snáší, jako každý účinný lék však mohou mít i své nežádoucí účinky. Ty je třeba konzultovat s ošetřujícím lékařem a pokusit se najít vhodné řešení.
Čtěte také: Jak bolí srdce
