Abeceda krevního tlaku

Onemocnění srdce a krevního oběhu jsou metlou průmyslových národů. Nikdy dříve nebylo v průmyslových zemích tolik postižených jako dnes, ještě nikdy neumíralo na onemocnění srdce, krevního oběhu, nebo na jejich následky tolik lidí.

Důležitým faktorem ovlivňujícím naše zdraví je krevní tlak. Problematický je nejen vysoký tlak (hypertenze), ale i nízký tlak (hypotenze).

Mnozí lidé vůbec nevědí, že mají špatný krevní tlak, protože se často neobjevují žádné potíže. V rámci prevence nebezpečných následků onemocnění srdce a krevního oběhu je nezbytná kontrola krevního tlaku nejméně jednou za rok. To platí především pro osoby, u jejichž rodičů se onemocnění srdce (krevního oběhu) již objevila, protože mohou být dědičně zatíženy.

Krevní oběh

Krevní oběh člověka lze přirovnat k zásobování města vodou. Voda je z vodárny (srdce) rozváděna velkým potrubím (tepnami), do potrubí stále menšího (jemné cévy, kapiláry). Po použití vody v domácnostech (orgány, buňky atd. ) se voda přivádí odvodním systémem (žílami) zpět do vodárny.

V našem těle udržuje "vodárna" (srdce) krev stále v pohybu. Naše srdce se stáhne a roztáhne asi 60 až 80krát za minutu. Přitom vysává krev z cév vedoucích do srdce a současně ji vhání do tepen, které vedou ze srdce ven. Rozvětvující se tepny kladou proudění krve znatelný odpor. Krev jimi může protékat pouze pod značným tlakem. Proto musí v tepnách stále existovat určitý krevní tlak.

Jelikož krev žilami neprotéká rovnoměrně, nýbrž jimi pulzuje ve vlnách, krevní tlak kolísá. Stahuje-li se srdce, což znamená, že se vyprazdňuje (systola), krevní tlak stoupá. Krevní tlak zde vzniklý se nazývá systolický krevní tlak nebo horní hodnota. Uvolňuje-li se stah srdce (diastola), krevní tlak klesá. Tento tlak se nazývá diastolický nebo spodní hodnota.

Krevní tlak se měří v "milimetrech rtuti" (mmHg). Při diastolickém krevním tlaku 80 mmHg a systolickém krevním tlaku 130 mmHg se říká "130 na 80 mmHg", nebo píše 130/80 mmHg.

Pulsující krevní tlak se stále mění. Příčinami jsou např. tělesná nebo duševní zátěž, spánek popř. odpočinek, rozdílné polohy těla (např. poloha v lehu či ve stoje atd. ).

Nejnižší hodnoty krevního tlaku jsou obvykle ve spánku kolem 3. hodiny ranní. Nejvyšší hodnoty lze naměřit během dopoledne mezi 8. a 11. hodinou a večer mezi 16. a 20. hodinou.

Jak posuzovat naměřené hodnoty krevního tlaku? Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje považovat hodnoty krevního tlaku pod 140/90 mmHg u dospělých za normální. Jako vysoký krevní tlak (hypertenze) se označuje diastolický krevní tlak vyšší než 95 mmHg a systolický krevní tlak vyšší než 160 mmHg. Při hodnotách krevního tlaku mezi oblastí normálního a vysokého krevního tlaku (od 140/90 mmHg do 160/95 mmHg) se hovoří o "hraničním pásmu vysokého krevního tlaku" (hraničním pásmu hypertenze). Je-li systolický krevní tlak pod 105 mmHg a vyskytují-li se zároveň i potíže, hovoříme o nízkém krevním tlaku.

Vysoký krevní tlak

Jaké jsou příčiny vysokého krevního tlaku? U většiny hypertoniků nelze najít žádnou konkrétní příčinu vzniku vysokého krevního tlaku. Tato forma vysokého krevního tlaku se označuje jako "primární" či "esenciální" hypertenze.

Primární hypertenze je geneticky podmíněna. Geneticky podmíněný vysoký krevní tlak se dále zhoršuje nadváhou, přílišnou konzumací alkoholu, psychickou zátěží, neklidem, spěchem apod.

Vysoký krevní tlak se zpravidla sám od sebe nesníží. Bez správné léčby se hodnoty krevního tlaku většinou rok od roku zhoršují. Čím více krevní tlak stoupá, tím namáhavěji musí srdce pracovat. Jestliže se proti vysokému krevnímu tlaku nic nepodnikne, stěna levé srdeční komory časem zduří (hypertrofie). Následkem ochabování srdeční svaloviny nastává postupně srdeční slabost (srdeční insuficience). Riziko srdečního infarktu stoupá.

Zvýšené tlakové zatížení vede vedle přetěžování srdce i k zúžení cév. Obzvláště postižené jsou mozkové, ledvinné a oční cévy a cévy srdečního svalu. Výsledkem může být mrtvice, infarkt, nebo selhání ledvin.

Je-li vysoký krevní tlak zavčas rozpoznán a účinně léčen, lze zvýšené riziko výše uvedených nemocí spolehlivě redukovat. Téměř vždy je možno vysoký krevní tlak snížit na relativně normální hodnoty změnou životního stylu.

Nízký krevní tlak

O nízkém krevním tlaku se všeobecně mluví tehdy, jestliže je systolický tlak nižší než 105 mmHg a u pacienta se současně vyskytují i další potíže. U nízkého krevního tlaku (hypotenze) rozlišujeme, stejně jako u vysokého krevního tlaku, hypotenzi primární a sekundární. U hypotenze primární neexistuje žádná příčina nízkého krevního tlaku. Postižení jsou především mladí, hubení a vysocí lidé, kteří si často stěžují na studené a vlhké ruce. U sekundární hypotenze existuje nějaké jiné onemocnění, které má za následek nízký krevní tlak (např. onemocnění žláz produkujících hormony, onemocnění ledvin, nedostatek krve atd.).

Potíže se u pacienta trpícího nízkým krevním tlakem projevují zejména při vstávání. Následkem nízkého krevního tlaku se mozek začne nedostatečně prokrvovat. Možnými následky jsou závratě a mžitky před očima, které mohou vést až ke kolapsu. Poté se vyskytují stavy jakobušení srdce a silné pocení. Především u starších lidí se mohou při noční návštěvě toalety vyskytnout závratě s následnými pády a možnými poraněními.

Pro lidi s nízkým krevním tlakem je vždy velmi důležitý start do nového dne. Začínejte každý svůj den protahováním a drobnými gymnastickými cviky již v posteli. Tím dojde k zesílení toku krve a podpoří se její cirkulace. Poté se pomalu posaďte na okraj postele. Několikrát se zhluboka nadechněte a proveďte pár natahovacích cviků rukou a trupu. Podle potřeby můžete následně ještě provést několik gymnastických cviků, abyste uvedli do pohybu svůj krevní oběh.

Pro hypotoniky je důležité, aby byli tělesně aktivní. Obzvláště doporučované jsou silové druhy sportů. Ke zvýšení krevního tlaku může přispět i Kneippova vodoléčba.

S onemocněními srdce a krevního oběhu není radno žertovat. Nízký krevní tlak je pro postiženého sice často nepříjemný, ale nemá zpravidla žádné přímé negativní následky na jeho zdraví. Jinak je tomu u vysokého krevního tlaku. Zde musí být cílem léčby normalizování krevního tlaku. Jestliže však pacient bere svoje onemocnění vážně, sám se aktivně podílí na léčbě a dodržuje lékařem doporučené opatření a také jeho nařízení a rady, lze vysoký tlak zvládnout a normalizovat. Tím se značně sníží rizika a důsledky vysokého krevního tlaku. Všeobecně vzato, můžete po včasném rozpoznání a léčení vašeho krevního tlaku vést normální život bez komplikací.

MUDr. Tomáš Větrovský
podle materiálů společnosti HARTMANN-RICO