Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
A co na to lékař..
Zdá se, že odolnější jedinci již v hlasování nepředstihnou skupinu těch, které výkyvy počasí připravují o fyzickou kondici i duševní rovnováhu. Potvrzují se tak slova psychiatra MUDr. Martina Anderse, který k této problematice vyjadřuje.
slova psychiatra:
Jak ovlivňují změny počasí zdravotní stav?
Je to velice složitý problém, na který věda dosud hledá všechna vysvětlení.
Mám-li začít od toho, co je nám známo více, je nutné konstatovat, že víme, že psychický stav je mimo jiné ovlivněn i tělesným stavem a ten je prokazatelně ovlivňován určitými parametry jevu, kterému souhrnně říkáme počasí. Významnou součástí je například atmosférický tlak. Někteří lidí reagují na jeho změny například zhoršením dýcháním při astmatických problémech. Mnoho lidí vnímá změny počasí v kloubech, kde se projevují bolestí, tlakem, pálení či jinými podobnými projevy. Nesmíme zapomenout, že samotné počasí ovlivňuje množství smogu nebo ozónu v přízemních vrstvách apod., což jsou změny, které můžeme pocítit také v dýchacích cestách a můžeme na ně reagovat i změnami nálady a cítění.
Dále je nutné zdůraznit, že mezi námi existují jedinci, kteří mají nadměrně vyvinuté vnímání vnitřního stavu organismu (např. odhadnou, jakou mají tělesnou teplotu, tlak a puls). Další citlivější skupinou jsou jedinci, kteří prodělávají např. depresi nebo trpí jiným psychickým rozladěním. Jsou prokazatelně citlivější na mnoho podnětů.
Další menší skupinu z nich tvoří ti, kteří své negativní postoje potřebují vyjádřit a "nadávat, jak mi škodí počasí" není pro posluchače tak odpudivé, jako ihned začít hovor tím, že jsem špatně spal, jsem neschopný, necítím se dlouhodobě dobře.
Důležitým faktorem ovlivňujícím náladu je doba denního osvitu. V našich tělech pracují malé biologické hodiny. Každý z nás však nemá jen jedny, ale je jich více a je nutné, aby pracovaly synchronně. Každý výkyv se může projevit jako porucha nálady. K tzv. synchronizátorům rytmů patří světlo, příjem potravy a sociální kontakty (kontakty s druhými lidmi a společností vůbec).
Toliko věda...
Takže, jak je vidět, otázek je mnoho a není snadné na ně najít jednoduché vysvětlení.
MUDr. Martin Anders.
