Mýtus č. 1: Demence a Alzheimerova choroba jsou totéž
Fakt: Demence není specifická nemoc; spíše termín odkazuje na skupinu příznaků, které mohou být způsobeny několika různými poruchami mozku. Demence je charakterizována poruchou duševního fungování, jako je ztráta paměti, potíže s komunikací, snížené vnímání a zhoršené uvažování. Alzheimerova choroba je jen jedním z mnoha druhů demence, ačkoli představuje asi 60 až 80% všech případů demence.
Dalším rozdílem mezi demencí a Alzheimerovou nemocí je to, že Alzhemier je degenerativní a v současné době neexistuje lék. Na druhé straně, v závislosti na příčině demence, jako jsou lékové interakce nebo nedostatek vitamínu, mohou být symptomy některých typů demence reverzibilní.
Mýtus č. 2: Alzheimerova choroba je nemocí vysokého věku
Fakt: Zatímco většina lidí s Alzheimerovou chorobou je starší 65 let, může postihnout lidi již v časném důchodovém věku, dokonce i dříve. S věkem se její výskyt zvyšuje.
U lidí mladšího věku nemusejí lékaři přičítat příznaky Alzheimerově nemoci a může trvat dlouho, než se choroba diagnostikuje. Symptomy časné nástupu Alzheimerovy choroby mohou být přičítány stresu, menopauze nebo depresi.
Mýtus č. 3: Alzheimerovy příznaky jsou jen normální součástí stárnutí
Fakt: Někteří lidé ztrácejí paměť, protože stárnou, ale ztráta paměti spojená s Alzheimerovou chorobou zasahuje do každodenního života a je vážnějším problémem. V počátečních fázích mohou lidé s Alzheimerovou chorobou zapomenout informace, které se nedávno naučili, mohou zapomenout na důležitá data nebo události a mohou znovu a znovu klást stejné otázky. Jak nemoc postupuje, lidé se nakonec stanou dezorientovanými, zmatenými a nejsou schopni provádět rutinní každodenní úkoly. V pozdějších fázích lidé s Alzheimerovou chorobou ztrácejí schopnost jíst, mluvit a mohou se stát zcela závislí na ostatních, kteří se o ně starají.
Čtěte také: Deset časných příznaků Alzheimerovy choroby
Mýtus č. 4: Alzheimerova choroba není smrtelná
Fakt: Lidé s Alzheimerovou chorobou žijí v průměru asi 10 let po zjištění diagnózy, ale přežití se pohybuje od čtyř do dvaceti let. Záleží přitom na řadě okolností: věk v době propuknutí nemoci, dědičné faktory, další choroby, vzdělání, způsob života i včasnost zahájení léčby.
V posledních stadiích onemocnění ztrácejí lidé s Alzheimerovou chorobou schopnost reagovat na životní prostředí a často ztrácejí povědomí o svém okolí. Stávají se také zranitelnými vůči infekcím, jako je např. pneumonie.
Mýtus č. 5: Existuje léčba Alzheimerovy choroby
Fakt: V léčbě není za posledních deset let nic zásadně nového. Neobjevil se nový dostupný lék na Alhzeimerovu nemoc. Nadále jsou používány léky, které zvyšují přítomnost a dostupnost neuropřenašeče acetylcholinu a glutaminu v mozku. Výzkum ale pokračuje dál a v současnosti probíhá celosvětově řada klinických studií nejrůznějších nových léků. Určitým příslibem může v blízké budoucnosti být očkování proti beta amyloidu – jde o jinak běžnou bílkovinu, která se na začátku nemoci začne pravděpodobně ukládat mezi mozkovými buňkami, které pak odumírají.
Čtěte také: Alzheimerova choroba - možnosti vyšetření a léčby
Mýtus č. 6: Podávání léků je zbytečné, jen prodlužuje utrpení nemocného i jeho nejbližších
Fakt: Vhodná léčba vede k zastavení nebo zpomalení zhoršování příznaků nemoci a tím zvyšuje kvalitu života nemocného i jeho nejbližších. Neprodlužuje nemocnému život. Může oddálit nejtěžší stadia nemoci. Nemocný se jich vůbec nemusí dožít nebo jsou zkrácena na minimum.
Mýtus č. 7: Hliníkové hrnce, pánve a plechovky způsobují Alzheimerovu chorobu
Fakt: Expozice hliníku nezpůsobuje Alzheimerovu chorobu. Populární teorie v šedesátých a sedmdesátých letech byla, že expozice hliníku z hrnců a pánví, nápojových plechovek, antacid nebo antiperspirantů způsobila Alzheimerovu chorobu. Tato teorie nastala, protože některé studie ukázaly vyšší hladiny hliníku v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou. Byly tedy provedeny četné studie o možném spojení mezi hliníkem a neexistují žádné důkazy na podporu teorie, že expozice hliníku způsobuje onemocnění.
Mýtus č. 8: Aspartam způsobuje Alzheimerovu chorobu
Fakt: Neexistuje žádný důkaz, že umělé sladidlo aspartam způsobuje Alzheimerovu chorobu. Byly provedeny četné studie, které zjistily, zda má aspartam vliv na kognitivní funkci, a zatím nebyl nalezen žádný odkaz mezi použitím sladidla a ztrátou paměti.
Mýtus č. 9: Je možné zabránit Alzheimerově chorobě
Fakt: Pokud máte jistou genetickou mutaci pro časný nástup Alzheimerovy nemoci (která představuje 1% všech případů), nemůžete tomu zabránit. Nicméně, volba zdravého životního stylu, jako je pravidelné cvičení, zdravá strava, udržení zdravé váhy a nekuřáctví, může podpořit zdraví mozku. Fyzická aktivita a zdravá výživa mohou také snižovat vaše riziko dalších onemocnění, jako jsou onemocnění srdce a diabetes, které jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou. Několik studií rovněž ukázalo, že udržování sociálních vazeb a pobyt mentálně aktivních a zapojených může posílit spojení mezi nervovými buňkami a mozkem a pomáhat snížit riziko kognitivního poklesu.
Čtěte také: Prevence Alzheimerovy choroby - ve zdravém těle zdravý duch
Mýtus č. 10: Můj rodič měl Alzheimerovu chorobu, takže to znamená, že to budu mít
Fakt: Geny nejsou jedinou příčinou vypuknutí nemoci. Existuje sice varianta genu APOE, která je spojována se vznikem nemoci, ale ne každý s tímto genem onemocní. Naopak může onemocnět člověk, který tento gen vůbec nemá. Pokud se ve vaší rodině vyskytuje Alzheimerova nemoc ve více případech a postihuje všechny ve stejném věku, jedná se o velice rizikový faktor. Zcela v bezpečí před nemocí ale nejste ani v případě, že vaši příbuzní jsou zdraví.
Mýtus č. 11: Zranění hlavy způsobuje Alzheimerovu chorobu
Fakt: Některé výzkumy ukázaly, že mírně těžké traumatizující poranění mozku může zvýšit riziko vzniku Alzheimerovy nemoci nebo jiného typu demence, a to i několik let po počátečním zranění. Jedná se o takové zranění, při kterém dojde ke ztrátě paměti nad 15 minut. Ne u každého, kdo měl těžké poranění hlavy, se rozvine demence a je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné porozumět možnému spojení. Nedávné studie naznačují, že opakované mírné traumatické poranění mozku, jako jsou mírné otřesy u kontaktních sportů, jako je fotbal, hokej, fotbal a box, mohou být spojeny s typem demence nazývané chronická traumatická encefalopatie (CTE).
Mýtus č. 12: Lidé s Alzheimerovou chorobou jsou podráždění, násilní a agresivní
Fakt: Je pravda, že někteří lidé, u kterých se rozvíjí Alzheimerova choroba, mohou být podráždění nebo agresivní, ale všichni prožívají onemocnění jinak a ne všichni s Alzheimerovou chorobou se stávají násilnými. Pokud člověk jedná agresivně, je to často způsobeno nárůstem zmatku, strachu a frustrace, které tato diagnóza způsobí. Je důležité, aby ti, co o tyto lidi pečují porozuměli, co tato nemoc obnáší a naučili se na vzniklé situace reagovat, čímž je mohou uklidnit a zabránit mnoha negativním chování.
Čtěte také: Vyšetření dříve odhalí Alzheimerovu chorobu
Mýtus č. 13: Lidé s Alzheimerovou chorobou nemohou žít aktivní život
Fakt: Lidé s Alzheimerovou chorobou žijí aktivní život. Sdružení Alzheimerovy choroby naznačuje, že mnoho lidí hledá v životě nový cíl po jejich diagnóze. V dřívějších fázích onemocnění mnoho lidí tráví více času s rodinou, dělá fotoalbumy, píše dopisy a dokonce se účastní výzkumu Alzheimerovy choroby. V pozdějších fázích se lidé s Alzheimerovou chorobou, kteří mají podporu a péči, mohou stále účastnit některých činností a sdílet lásku a radost s ostatními.
Zdroj: webMD.com
