Bohumil Veselý je aktivní muž v důchodu studující univerzitu třetí věku. Jeho diagnóza zní: diabetes 2. typu. Kvůli cukrovce musí zhubnout ať chce, nebo ne. Spoustu let se snažil svoje kila zkrotit, podařilo se mu to až pod pohrůžkou inzulínu.
Na každou výmluvu existuje správná odpověď, kterou byste měli mít připravenou v zásobě. Na deset nejčastějších vám je rovnou nabízíme… Vždy, když to línější, mlsnější a neukázněné ve vás začne vymýšlet, proč byste měli vzdát snahu zhubnout, mějte pár pádných argumentů. Nabízí vám je Iva Málková, odbornice na hubnutí a zakladatelka STOBu (společnosti STop OBezitě), která už od svých klientek a klientů slyšela hodně důvodů, proč ve snaze shodit pár kil nedošli úspěchu…
Výmluva: Za tu dřinu to nestojí: už se trápím týdny a shodila jsem sotva dvě, tři kila.
Odpověď: Nezáleží na tom, jak rychle hubnu: když budu pokračovat ve správném způsobu stravování, dříve či později zhubnu na potřebnou váhu a tu si udržím.
Výmluva: Nezvládnu to. Prostě nemám dost pevnou vůli.
Odpověď: Pevná vůle není to, co rozhoduje o mém úspěchu či neúspěchu. Je to jen otázka dobrého či špatného plánování jídla. Když se mi podaří postupně každý den něco málo změnit k lepšímu, budu úspěšná.
Výmluva: Kdybych neměla tolik starostí, děti, které neustále vyžadují mou péči, a manžela k ničemu, určitě bych něco shodila.
Odpověď: Já jsem ten, kdo o sobě rozhoduje, ovládá se a kontroluje se, kdo rozhoduje o rozdělení prací v domácnosti. Jen já rozhoduji o tom, co budu jíst, jaké množství a jakým způsobem.
Výmluva: S takovým pracovním zatížením, jaké mám, je prostě vyloučené jíst správně.
Odpověď: Můj pracovní rozvrh není o nic horší než kohokoliv jiného. Co mi ale chybí, je snaha být trochu nápaditější a vymyslet, jak na to, abych šlo vše zvládnout a zapojit rodinu a okolí, aby mi pomohli.
Výmluva: Nemůžu vařit zdravě, protože by to ostatní členové domácnosti nejedli.
Odpověď: Nemusím nikde hlásat, že začínám vařit zdravěji. Když budu změny zavádět pomalu a nenápadně, nikdo si toho ani nevšimne.
Výmluva: Jsem pořád tak nervózní, že musím jíst, jen to mne uklidní.
Odpověď: Jídlo problémy neřeší, ale naopak je následně vytváří.
Výmluva: Nemám čas cvičit. A kdybych ho náhodou chuť byla, po celém dni v práci nastupuje taková únava, že na pohyb nemám ani pomyšlení.
Odpověď: Každý má k dispozici 24 hodin a je jen na mně, jaké si stanovím priority dne. Když k nim bude patřit cvičení, určitě ho zvládnu. Pohyb je pro tělo stejně důležitý jako jídlo nebo spánek. Moje únava je ostatně spíše duševního charakteru a pohyb mě jí zbaví.
Výmluva: Nacvičím se až až při úklidu doma, na zahrádce, při pobíhání za dětmi. Je zbytečné ještě utrácet peníze za fitko.
Odpověď: Ano, každý pohyb je lepší než sezení nebo ležení, ovšem pokud nehážu lopatou nebo nehrabu celý den listí, nemůžu počítat s nějakým spalováním tuků. Ve fitku navíc najdu spřízněné duše a odpočinu si od běžných starostí!
Výmluva: Nesnesu pomyšlení, že když zhubnu, už nikdy se nebudu moci normálně najíst nebo si dát nějaký ten dortík.
Odpověď: Slovo nikdy nemá v mém slovníku co dělat. Když budu chtít, klidně si dám třeba belgickou pralinku, Mozartovu kouli či dortík. Vychutnám si je bez výčitek svědomí a i z malého kousku pak budu mít větší požitek, než když jsem někde doma ve stresu potají dojídala bonboniéru s odhodláním, že od zítřka již nikdy.
Výmluva: Když už udělám nějakou stravovací chybu, můžu se klidně nacpat – už je to stejně jedno.
Odpověď: Není to jedno a nic není ztraceno. Prostě si příště dám o něco menší porci a půjdu třeba na delší procházku. Člověk přece není stroj, aby pořád jedl podle přesného programu a nikdy se od něj ani malinko neodchýlil.
Přidat nový komentář