Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Od podzimu letošního roku budou v České republice probíhat další školení specializovaných konzultantů, kteří se budou podílet na lepší identifikaci možných dárců orgánů. Zatím se jimi stalo 17 lékařů z jednotek intenzivní péče.
Koordinátoři vytipují vhodného dárce, komunikují s jeho rodinou a spádovým transplantačním centrem. Jsou detailně seznámeni s platnou legislativou a současnou i budoucí praxí. Přesně znají metody, kterými určí smrt mozku u pacientů, nutná pro odebrání orgánů. Právě tito koordinátoři mají nejlepší informace o podpůrné léčbě, která má do doby transplantace udržet transplantované orgány v plně funkčním stavu. „V Evropě existují s působením koordinátorů v nemocnicích velmi dobré zkušenosti. Portugalsko například po jejich proškolení zvýšilo počet transplantací o 30 %. Zavádění této funkce do praxe je hned prvním bodem Akčního plánu Evropské unie. Jde o dokument, který má snížit počet lidí čekajících na transplantace a k jehož dodržování se přihlásila i Česká republika,“ říká ředitel Koordinačního střediska transplantací MUDr. Pavel Březovský.
Na čekací listině je 900 lidí, kterým jen transplantace zachrání život.
V následujících měsících by mělo dojít i k důležitým změnám v rámci transplantačního zákona. Ten by měl nově umožnit odběr orgánů u cizinců za stejných podmínek jako u občanů ČR. Zákon by měl také podpořit bezpečné dárcovství orgánů mezi příbuznými a mezinárodní výměnu orgánů dle stanovených pravidel.
10 zásadních otázek o transplantaci
-
Které orgány se mohou transplantovat?
V České republice se transplantují srdce, plíce, játra, slinivka břišní, ledviny a v některých západních státech i tenké střevo (např. Rakousko). Transplantuje se i kostní dřeň.
-
Kde v České republice se transplantují orgány?
V České republice máme dvě transplantační centra, kde se transplantují srdce a játra – Brno, Praha IKEM, dále jedno transplantační centrum, kde se transplantují plíce – Praha Motol a celkem sedm transplantačních center, kde se transplantují ledviny – Praha IKEM, Praha Motol (dětské ledviny), Plzeň, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Ostrava.
-
Co je čekací listina
Čekací listina je registr neboli seznam čekatelů na transplantaci jednotlivých orgánů nebo tkání. Indikaci k zařazení provádí transplantační centra (v případě ledvin ve spolupráci s dialyzačními pracovišti), vlastní zařazení a správu čekací listiny má na starosti Koordinační středisko transplantací, Ruská 85, 100 05 Praha 10. tel: + 420 271 019 352.
-
Kdo se může stát čekatelem na transplantaci?
Čekatelem na transplantaci orgánů se může stát jenom ten čekatel, který je zařazen na čekací listině jednotné pro celou ČR. Jde o pacienta, který trpí nezvratným selháváním funkce určitého orgánu, kdy nereaguje na medikamentózní léčbu a nelze jej řešit jiným způsobem. V neposlední řadě je to čekatel schopný transplantace, tedy plánované operace v celkové anestézii a užívání dlouhodobé imunosupresívní léčby, s výhledem na dlouhodobé přežití.
-
Jak dlouho se na transplantaci čeká?
Čekací listina není „fronta“, kde by člověk přišel na řadu, ale spíše seznam čekatelů, ze kterého je podle daných pravidel vybírán nejvhodnější příjemce pro orgán, který je k dispozici - kritériem není jen doba čekání, ale i medicínská kritéria jako například krevní skupina, naléhavost transplantace, imunologické parametry (u ledvin), váhový poměr mezi dárcem a příjemcem (u ostatních orgánů).
-
Může být v ČR transplantován cizinec?
Pro cizince zákon nestanoví žádná omezení, pokud jsou účastníky českého systému sociálního a zdravotního pojištění nebo je jejich zdravotní péče hrazena jiným způsobem. Transplantace orgánů lze provádět výhradně příjemcům, kteří jsou registrováni v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánů (Čekací listina), a výběr nejvhodnějších příjemců je založen zejména na principu medicínské naléhavosti a rovnosti čekatelů.
-
Mohou být v případě úmrtí v zahraničí odebrány českému občanu orgány?
Jednotlivé státy mají svou specifickou právní úpravu transplantací. Základním kritériem je to, zda v dané zemi platí zásada předpokládaného souhlasu s darováním orgánů (jako v ČR, SR, Rakousku, Francii) nebo předpokládaného nesouhlasu (Holandsko, Německo, Švédsko), případně jiná úprava -např. první prohlášení vůle v některých státech USA, rozhodující souhlas rodiny či ambasády atd. Obecně však nelze odběr tkání nebo orgánů v případě úmrtí českého občana v cizině vyloučit.
-
Může být občan ČR transplantován v cizině?
Transplantace jsou podřízeny národní legislativě každého státu, proto nelze dát jednoznačnou odpověď. Některé transplantace (např. transplantace jater u dětí) se v ČR neprovádějí vůbec vzhledem k malému počtu případů a dalším okolnostem, tyto ojedinělé operace jsou pak prováděny na specializovaných pracovištích v zahraničí.
-
Mohou být na území ČR odebrány orgány cizinci?
V současné době ČR nemá uzavřenu žádnou mezinárodní smlouvu, která by podmínky odběru upravovala, není tedy možné odběr provést, a to dokonce ani v případech, kdy s ním souhlasí rodina, velvyslanectví či formou nějaké tzv. dárcovské karty sám pacient. Probíhají jednání o možnosti uzavření takové smlouvy se Slovenskem.
-
Lze někomu darovat orgán za života?
Ano, odběr od žijícího dárce je možné provést. Tento postup má přísná pravidla, musí se např. jednat o párový orgán nebo obnovitelnou tkáň, v době odběru není jiná vhodná alternativa, jde o darování osobě blízké, dárce vyjádřil předepsaným způsobem svůj svobodný a informovaný souhlas atd. Možnost darovat orgán k transplantaci jiné osobě než osobě blízké musí vždy schválit odborná etická komise.
