Dobrý den, jaký slaný roztok se prosím používá do konvičky na výplach nosu? Kupuje se nebo ho můžu vytvořit doma? Děkuji za odpověď
Velké množství nehod při potápění se stává většinou u rekreačních potápěčů, kteří používají různé druhy dýchacích přístrojů, které jsou označovány obecně zkratkou SCUBA (self-contained underwater breathing apparatus). Z množství naléhavých situací, které mohou nastat u tohoto druhu sportu, se jedná zejména o stavy blízké tonutí, dekompresní nemoc, ušní barotrauma (prasklý ušní bubínek), plicní barotrauma (prasklá plíce), a stav nazývaný dusíková narkóza ("hloubková extáze" nebo "narkóza").
Těmto stavům lze předcházet odpovídajícím tréninkem, správnou péčí o dýchací přístroj a přísným dodržováním správných a bezpečných postupů, které si laik může osvojit pouze pod vedením zkušeného lektora.
Zásady bezpečnosti lze rozdělit do třech kategorií:
- předcházení nebezpečným situacím (prevence),
- správné vyproštění zraněného nebo postiženého z vody aniž bychom ohrozili sebe,
- správné a včasné poskytnutí první pomoci.
Tonutí
Tonutí a první pomoci při něm je věnován samostatný článek. Trénovaný potápěč by měl být schopen poskytnout první pomoc a v jejím rámci zejména oživování a měl by být schopen v každé situaci pomoci svým kolegům. Oživování musí být provedeno pokud možno bez prodlevy. Rychlost v poskytnutí první pomoci při tonutí je předpokladem úspěšnosti a ovlivňuje výskyt dalších možných i pozdních komplikací.
Ušní barotrauma - prasklý ušní bubínek
Tato nehoda při potápění je způsobena nevyrovnaným tlakem v uchu potápěče. Zkušený potápěč vyrovnává tlak v uchu tzv. Valsalvovým manévrem: stištění nosu a "fouknutí" do nosu proti odporu, přičemž se vyrovná tlak tzv. Eustachovou tubou, která spojuje dsutinu nosní a střední ucho. Jestliže není potápěč schopen úspěšně tento manévr provést, potom vysoký tlak na bubínek může způsobit jeho protržení, jestliže tlaková zátěž překročí 0,5 baru. K tomu může dojít již v hloubce 5 metrů.
 |
K příznakům této potápěčské nehody patří: náhlá prudká bolest v uchu, zhoršení sluchu, závrať, následuje tupá silná bolest v uchu a přilehlých dutinách. Potápěči postižení touto příhodou by měli být vyšetřeni příslušným odborníkem, aby se vyhnuli komplikacím, které by mohly vést k hluchotě. |
První pomocí je pouze překrytí ucha krycím mulovým polštářkem. Je nutno se v rámci první pomoci vyvarovat podání ušních kapek do postiženého ucha a používání vatových či jiných ucpávek. Pokud dojde k prasknutí ušního bubínku je naprosto nevhodné provádět výše popsaný Valsalvův manévr.
Plicní barotrauma - prasklá plíce, pneumotorax
 |
Je nebezpečnou komplikací nejen při potápění. Vzniká při rychlém vynoření (panika), kdy dojde vlivem rychlého vynoření při současně zadrženém dechu k náhlému zvýšení nitrohrudního objemu a tím i tlaku. Objem vzduchu v plicích překročí plicní kapacitu a plíce praská. Tento stav nazýváme plicním barotraumatem a výsledkem je vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny a plicní kolaps (pneumotorax). |
Příznaky pneumotoraxu jsou: bolest na hrudi, obtížné dýchání, kašel, zmodrání, vlhká a lepkavá pokožka, neklid a pocit strachu. Ve vážných případech může postižený vykašlávat zpěněnou krev. Bolesti v zádech mohou být též příznakem vážného poškození plic. Vážnou komplikací může být stejně jako u potápěčské nemoci embolizace (ucpání) mozkových cév vzduchovými bublinkami.
Máme-li u postiženého podezření na uvedenou příhodu, je nutné ho okamžitě co nejrychleji transportovat do nemocnice. První pomocí je nemocného zklidnit a uložit do polohy v sedě. U bezvědomého je vhodnější stabilizovaná poloha s postiženou stranou dolů (víme-li, která to je). Většinou poznáme postiženou stranu podle dýchacích pohybů, které jsou na této straně omezeny, nebo chybí. U postiženého je nutno trvale sledovat životní funkce, abychom mohli v případě nutnosti oživovat.
Přidat nový komentář