Nestačíte s dechem, bolí vás na hrudi? Nemusí to být jen nedostatkem fyzické kondice. Podobné příznaky s sebou může nést zvýšený krevní tlak v plicích neboli plicní hypertenze, která se může vyskytnout také u mladších pacientů, dokonce i u dětí. Pokud se chorobu podaří odhalit včas, mají díky inovacím v léčbě velkou naději na normální život. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května), který tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.
Příznaky infarktu
Nejtypičtějším příznakem je silná tlaková, pálivá nebo svíravá bolest na přední ploše hrudníku (stenokardie), která se může šířit do ramene, do paže, do krku, do čelisti, do zad, mezi lopatky nebo do břicha. Bolest může připomínat "pálení žáhy" a je nezávislá na poloze těla a na dýchání, nepomáhají nitráty. Bolest bývá podobná jako u anginy pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Podezření na probíhající infarkt vyvolává nepřetržitá bolest trvající déle než 10 až 15 minut. V polovině případů infarktové bolesti na hrudi předcházejí kratší bolestivé ataky. Někdy může bolest na hrudi chybět a je nahrazena pouze bolestí v rameni, v paži, v krku, v čelisti, v zádech anebo jen v břiše.
Druhým nejčastějším příznakem infarktu je dušnost způsobená zhoršenou čerpací funkcí srdce. Infarkt také bývá často provázen pocením, schváceností, nevolností, zvracením, mdlobami a úzkostí. Kombinace bolesti a těchto příznaků je vždy varující a vyžaduje rychlý odborný zásah. I tyto symptomy mohou v některých případech být jedinou známkou infarktu bez přítomné bolesti na hrudi.
Přibližně ve třetině případů mohou být příznaky mírné, žádné nebo atypické, tj. například jen náhle vzniklou dušností, bolestí v zádech, v krku nebo v rameni. Děje se to hlavně ve vyšším věku a u pacientů s cukrovkou.
První pomoc při infarktu
Závažnost následků infarktu závisí velmi na rychlosti, za jak dlouho se podaří otevřít uzavřenou tepnu katétrem. Čas je tedy zásadním faktorem ovlivňujícím úspěšnost léčby. Proto je při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu třeba ihned zavolat rychlou záchrannou službu – telefon 155. Sám nemocný s podezřením na infarkt musí být v absolutním klidu fyzickém i psychickém!
„Je výhodné rozkousat a rozpustit v ústech tabletu acylpyrinu, který svým působením v krvi může rozpustit krevní sraženinu v ucpané tepně. Dále je možné zkusit efekt nitroglycerinu a požít lék na uklidnění, například diazepam, neurol, hypnogen apod., pokud jsou k dispozici. Pro snazší orientaci lékaře záchranné služby po příjezdu k vám je velmi výhodné mít u sebe svou EKG křivku, třeba v mobilním telefonu,“ hodnotí MUDr. Stanislav Šimek, CSc., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Není-li infarkt srdce správně a včas léčen, může vzniknout výduť srdeční komory. Ta představuje balónovité vyklenutí zeslabené stěny srdečního svalu v místě infarktu s následným zhoršením srdeční funkce. Důsledkem je jeho selhávání. Ještě horší eventualitou je prasknutí srdce.
Léčba pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM)
Příčina AIM
Výrazné omezení či úplné přerušení krevního průtoku do srdečního svalu věnčitou tepnou (tepnou na povrchu srdce).
Důsledky
„Srdeční sval bez přítomnosti kyslíku neprodukuje dostatek energie pro svalovou činnost, což vede ke snížení mechanické funkce srdce. Úplný nedostatek kyslíku vede pak k odumření části srdečního svalu, která je v povodí uzavřené tepny,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Komplikace
1. Ztráta funkce části srdečního svalu vede k rozvoji srdečního selhání, to jednak v akutní fázi AIM či v pozdějších týdnech.
2. Elektrická nestabilita nedostatečně prokrveného srdečního svalu může vést ke vzniku poruch srdečního rytmu. Ty mohou pacienta bezprostředně ohrozit na životě
3. Pokud dojde k odumření srdečního svalu včetně podpůrných buněk tvořících mikroprostředí pro svalové buňky, může vzniknout ruptura srdce.
Cíl léčby
Co nejvíce zkrátit dobu nedostatečného prokrvení srdečního svalu.
Předpoklady úspěšné léčby
1. Včasné rozpoznání příznaků AIM a urychlený transport pacienta do kardiocentra.
2. Znalost základní první pomoci při srdeční zástavě.
Způsoby léčby
1. Podání léků snižujících krevní srážlivost, které zvyšují šanci na spontánní zlepšení průtoku krve postiženou tepnou.
2. Ošetření postižené cévy:
- výkon prováděný z třísla nebo zápěstí,
- pomocí katetru je do cévy dopraven ultratenký vodič,
- po vodiči je zaveden katétr, kterým je možno odsát krevní sraženinu,
- zúžené místo v cévní stěně je ošetřeno pomocí zavedení kovové výztuže (stentu),
- vzácně je nutné ošetřit pacienta s AIM pomocí přemostění postižené cévy (tzv. aorto-koronární bypas).
3. Alternativou k ošetření postižené tepny je podání látky, která přímo rozpouští krevní sraženinu(trombolýza), tato léčba ovšem ve srovnání s předchozím typem:
- vede méně často k otevření tepny,
- nevede k ošetření zúženého místa v cévě,
- má jedno až dvouprocentní riziko krvácení do mozku,
- je proto vhodným typem léčby pouze pro nemocné s AIM, kteří nemohou být dopraveni včas do kardiocentra k ošetření postižené cévy.
Léčba po AIM
1. Pacient zůstává hospitalizován v průměru 3–5 dnů.2. Doživotně musí užívat léky snižující krevní srážlivost (kyselina acetylosalicylová).
3. Dlouhodobě musí pacient užívat léky, které upravují funkci srdečního svalu postiženého AIM a dále léky snižující hladinu cholesterolu.
4. Po dobu 30 dnů je indikován šetřící režim.
5. Po rozsáhlejším AIM je vhodná lázeňská léčba, zejména pro edukaci pacienta ohledně životosprávy a fyzické aktivity po AIM.
6. Zcela zásadním faktorem je zanechání kouření.
