Tak od včerejší noci si pročítám poctivě komentář za komentářem - chvílemi se válím smíchem , protože některé hlášky jsou fakt úžasné. Já jsem hulička obecná již 16 let 20+ denně a kouření mi vonělo i chutnalo moc . Přestávala jsem už mnohokrát - vyzkoušela všechno co se dalo a obsahovalo nikotin ( tablety,náplasti, elektro cigára, inhalatory ,žvejky, biorezonanci, autohypnozu ) a nejdýl jsem nekouřila 12 měsíců - paradoxně jsem to ukončila bez pomůcek. Nejhorší byl první týden, pak 3 týden a pak 3 měsíc a pak už jen krása a svoboda. Jenže jsem si vytvřila nové rituálky a to = Jídlo , jídlo jídlo. Jsem kus baby a během toho roku nekouření jsem přibrala na neuvěřitelných 125 kg ( bylo mi 30 let) a to co se odhrálo pak už je snad horší než to zas...né kouření. /plně chápu ty morbidně obézní amíky co je musí z postele překládat jeřábem. Ležela jsem celé dny v posteli a žrala , ven jsem nechodila ( neměla jsem co na sebe) navíc mě začaly děsně pbolet klouby a kotníky se mi začaly bortit - jen pohyb po bytě mi činil bolest. Neuvěřitelné deprese a zhnusení sama sebe a pak jsem si říkala, že raději umřu na rakovinu plic než takový život . Začla jsem zase kouřit - ze začátku mi to nechutnalo a musela jsem se do toho mutit , ale po týdnu jsem to překouřila a bylo .. Za dva roky jsem zhubla sportováním 35 kilo a dokonce mě sport začal tak bavit, že jsem mu propadla zcela a cvičím několikrát týdně. Mám teď cca 13 kg nadváhu, ale to neřeším to je už malá věc ....začla jsem dělat provi instruktora tanečního cvičení a vedu nějaké projekty s dětma a s tím se moc kouření neslučuje. Navíc mě strašně štve, jak jsem trapná, jak musím furt někde odskakovat kouřit na tajňačku , v restauraci mi je trapně když jsem tam jediný kuřák byť jsou popelníky na stole , a celkově si připadám jako santusák a socka když pokuřuju na ulici . Navíc mi žloutně jeden prst - musím ho neustále vybělovat, jak mi voní dech a oblečení se ani nemusím rozepisovat. Na návštěvy kde se nekouří , nejezdím. Už jsem se rozhodla , že je nejvyšší čas s tím seknout . Můj životní styl už je uplně jinde a kouření se mi do něj fakt nehodí . Již jednou jsem zkoušela Campix- a po startovacím týdnu jsem to vzdala - bylo mi tak blbě od žaludku, že jsem myslela , že pojdu. Ale cízila jsem, že určitě pomáha - cigareta chutnala jak kdybych kouřila starou matraci a kolikrát jsem si při kouření říkala, " tak tohle je jako to po čem si toužila " no hnus. Nicméně jsem o tomto léku řekla svým známým a spoustu silných kuřáků v mém okolí opravdu přestalo a nekouří už 3 roky. Tak jsem se rozhodla začít - a proč čekat na Nový rok, když už bych mohla vánoce prožít čistá ( navíc kdyby mě přepadlo spaní atd- mohu se zavrtat do peřin a vylézt až v lednu. Rodina mě absolutně podporuje a drží mi palce tak jim vadit nebude , že nějakou dobu asi nebudu fungovat na 100%.Jsem 9 den na Champixu - kouřím daleko míň a už se aji těším na první den BEZ .Po minulé zkušenosti s CHpx už jím tabletky jen po obrovské porci jídla a žádná bolest ani nevolnost už se neobjevila. nemám žádné problémy , jen chodím později spát ( druhou dávku beru ve 20 h není to pozdě ?) , ale co mě fascinuje jsou moje sny. Každou noc si připadám jak na filmovém festivalu. Takové barevné, fascinující reálné příběhy s lidma které znám v místech které znám - no je to zážitek, ale nevím jak dlouho to unesu ( dnes mi jednoho spolužáka ze základky jeho švagr vyhodil před mýma očima z okna za to že podváděl svoji manželku - normálně jsem čekala, že jako očitý svděk poletím za ním ...bylo to tak reálné celý ten noční sen, že jsem se z toho ještě hodinku dávala dohromady)
Kdo dočetl až sem - moc děkuji za jeho čas. Jsem tu s váma od včerška a moc mi pomáhájí vaše komentáře . Držte mi palce - nechci být už otrokem .
Přidat nový komentář