Díky dýmu ze složky glycerínu vypadala eletronika opravdově. Při potahování svítila kontrolka, což imitovalo cigaretový oharek. Odpařované uhlovodíky vázaly cigaretovou příchuť a měrnou dávku nikotinu. Prostě jsem se cítil jako pravý kuřák, akorát bez následků. A navíc jsem měl u sebe vždy druhou nabitou baterii, takže jsem nikdy nezůstal na "suchu". Inu, takový kuřácký ideál.
Mezitím se e-kouření stalo v práci doslova hitem a dalších pět kolegů zkusilo místo vdechování cigaretového kouře inhalovat glycerínovo-uhlovodíkovou páru. Bohužel tři z nich si ponechali klasiku v tzv.paralelním souběhu a po dvou třech týdnech jim elektronika už nic neříkala a zůstala ve "vitríně". Čtvrtý kolega nepoužíval souběh, ale chtě ušetřit, koupil si jen jednu elektroniku. Baterku jsem mu v práci občas sice půjčil, jenže jednou asi po třech měsících zažil doma nějaký nervový těs a protože neměl nabitou baterii, vyžádal si od souseda klasiku. Tím pádem přešel na souběh a samozřejmě po pár týdnech elektronika putovala do "vitrínky". Pátý z kolegů, klobouk dolů, nikdy nepřešel na souběh a dodnes elektroniku používá. Mne potkalo jiné štěstí.
Asi po dvou měsících od mé "konverze na elektronickou víru", má dražší polovička rovněž konvertovala, ale, na rozdíl ode mne, na "víru nejčistší". Přestala cigarety kouřit úplně a to ze den na den. Po pár měsících jsem se vedle ní začal cítit jako kluk, který sebou musí nosit svou hračku, jak říkala, svůj dudlík. Elektroniku jsem také nosíval kolem krku a po čase mi to občas připadlo, že při oblékání na sebe zase navlékám svůj obojek. Doslova jako obojek se psí známkou. Tohle se mi přestávalo líbit, jenže elektroniku jsem užíval rád. Po čase jsem zkusil experiment: při koupi další 30ml náplně jsem ty lahvičky vzal dvě - jednu s obsahem 11mg, druhou pak 6mg nikotinu. Doma jsem je dal do své "tankovačky" (dávkovací lahvička s aplikační jehlou) v poměru 1:1. Rozdíl v poklesu dávky na 8,5mg byl takřka neznatelný - a hlavně dočasně nezvratný - roztok byl již namíchán. Po další době jsem zkusil koupit jen 6mg a, světe div se, rozdíl byl opět minimální. Po jejím užití jsem zkusil poslední experiment a koupil si sice opět 6mg, ale už ne Red mix, nýbrž sladkou borůvkovou příchuť. Protože nikotin zůstal stejný, tak kromě samotné změny chuti (a to k lepšímu) jsem nepocítil jiný rozdíl.
Jak už asi mnozí tušíte, pak jsem pokračoval v předchozím experimentu a postupně snižoval obsah nikotinu naředěním 6mg a 0mg (1:1 -takže 3mg ve výsledku). Nakonec jsem zkusil koupit jen 0mg. Opravdu žádný podstatný rozdíl se nekonal. Snad kromě jediného. Naprosto s překvapením jsem zjistil, že třeba sedím už u druhého pivka a svou elektroniku jsem jěště ani jednou nežhavil. Podobně i v práci, ačkoliv kapacita baterií pochopitelně lehce klesala, já vydržel s jedinou déle a déle. Rozhodně musím dodat, že tyto rostoucí intervaly byly naprosto přirozené a jejich uvědomění mne překvapilo.
Pak přišel začátek prosince 2013 a mně došla "tankovačka" s 0mg borůvkami. Protože jsem všechny potřeby včetně všech náplní nakupoval jen v jediném obchodě (zákaznická karta, usměvavá paní prodavačka, zvyk=železná košile, atp.), chtěl jsem jej opět navštívit, ale nějak se nedostávalo času a jak už to bývá v předvánočním shonu, prostě jsem se k návštěvě obchůdku nedostal. Až mezi svátky jsem se tam zastavil, prohodil pár slov a tak trochu trapně si náhle uvědomil, že když jsem už tři týdny neměl svůj "dudlík", tak si žádnou náplň kupovat už nemusím. Prostě užívat elektroniku s nulkou bylo, jako když čicháte k horkému pudingu. Pěkná vůně, ale nic víc. S omluvou, že si nic nekoupím, jsem už chtěl odejít, ale paní prodavačka to vytušila a řekla, že TOHLE je vítězství a že mi drží palce.
Svůj příběh jsem napsal proto, že jsem cítil dluh vůči všem, kteří mi přimo či nepřimo pomohli ke skutečnému vítězství. Nyní necítím žádnou touhu si zapálit, kuřáci mi nevadí, vadí mi popelník na stole, který je blíž než půl metru, užívám si pravou chuť piva, cítím vůně, které mohou někdy navodit vzpomínky, miluji svou ženu a mám rád svůj život.
DÍKY.
Přidat nový komentář